Slovník české literatury po roce 1945

Pavel FRÝBORT

* 20. 5. 1946, Liberec

† 27. 3. 2007, Praha

Prozaik a scénárista

Vlastním jménem Pavel Hříšný. Od šesti let žil v Semilech. Kontakt s literaturou mu zprostředkoval strýc knihkupec a knihovník. V roce 1965 maturoval na SVVŠ v Turnově, v letech 1966–1968 studoval psychologii v Krakově, poté pokračoval na FF UK v Praze, studia však nedokončil. V roce 1970 začal pracovat jako redaktor deníku Mladá fronta. Při zaměstnání absolvoval FAMU, obor scenáristika. V letech 1978–1982 působil v lektorském oddělení FS Barrandov; v letech 1984–1989 byl redaktorem Kmene a od roku 1990 se podílel na vydávání detektivní revue Knokaut, kam rovněž přispíval. V roce 1995 se stal dramaturgem situačního seriálu Nováci, vysílaného televizí Nova. Poté byl redaktorem týdeníku Květy.

Vedle ryze publicistických žánrů psal i kratší prozaické práce, které vyšly v Mladé frontě a Kmeni. V druhé polovině sedmdesátých let se ve Světové literatuře objevily jeho překlady z polštiny (ukázky z díla Andrzeje Pastuszka, Janusze Andermana, Adama Hollanka). Hojně spolupracoval s Čs. rozhlasem – napsal mj. původní hry Neapolské lásky (1976, podle Carla Goldoniho, r. Olga Zezulová), Muž určený k povýšení (1983, r. Ladislav Rybišar) a Blues ztracené kytary (1986) a připravil řadu dramatizací literárních předloh, mj. T. G. Block: May Day (1985) a G. K. Chesterton: U zlomené šavle (1989). Podle scenáristické verze Přesilové hry vznik film Divoká svině (1990, sc. + Miloš Fedaš a Jan Kubišta, r. J. Kubišta), zfilmován byl i román Vekslák (Vekslák aneb Staré dobré časy, 1994, sc. + Jan Prokop, r. J. Prokop). Autorsky se Frýbort podílel na televizních seriálech Nováci (1995, r. Vladimír Drha) a Hospoda (1996, r. Jaroslav Dudek).

Většina Frýbortových raných próz vznikla beletrizací scénářů, což je čitelné i na jejich výstavbě a vypravěčské technice. Frýbort stavěl na úsporném popisu, vnějškové charakteristice, akčnosti a překvapivé pointě. Hybnost děje posiloval často i kriminální a erotickou zápletkou, hlavně však činným typem hrdiny, který riskuje a zpravidla prohrává – ať už jde o učně (Jen jednou dostat šanci), mladého novináře (Pouť), bývalého policistu (Přesilová hra), nebo o morálně deformovaného vysokoškoláka toužícího realizovat své ambice spekulací s valutami (ve čtenářsky nejúspěšnějším románu Vekslák). Román Vekslák se dočkal dvou pokračování, osudy svých postav však Frýbort sledoval i v dalších knihách, zvláště ústřední postavu první trilogie Michala Najmana (Válka policajtů) a kriminalistu Honzu Jareše (Poslední soud, Power play, Bodyguard, Dohazovač). Knihy Reportér, Městečko jako malované a Muž na prodej obdobně propojuje postava bývalého novináře Petra Rybáře, detektivky Agentura a Vyjednávač pak postava zaměstnance agentury, zaměřené na public relations, přezdívaného Bebe. Volbou i zpracováním tématu přísluší Frýbortova tvorba spíše k populární literatuře (před listopadem 1989 v jejích tehdejších podobách, později s vědomím žánrové tradice politického thrilleru), přestože se autor problematizací vztahů hrdinů ke světu či zobrazováním jejich narušené morálky snaží do jisté míry pojmenovávat příznaky společenského rozkladu tolerovaného oficiální mocí (korupce, nezákonné obohacování, krytí zločinu, příživnictví, mafiánství apod.).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Jen jednou dostat šanci (P 1984); Vekslák (P 1988); Pouť (P detektivní, 1989); Přesilová hra (P 1990, upr. vyd. s tit. Power play, 2001); Vekslák 2 aneb Malý český bordel (P 1993); Vekslák 3. A po nás potopa (P 1995); Válka policajtů (P detektivní, 1997); Karneval trpaslíků (P detektivní, 1998); Poslední soud (P detektivní, 1999); Berunky (P detektivní, 2000); Reportér (P detektivní, 2001); Městečko jako malované (P detektivní, 2002); Muž na prodej (P detektivní, 2003); Bodyguard (P detektivní, 2004); Dohazovač (P detektivní, 2005); Agentura (P detektivní, 2006); Vyjednávač (P detektivní, 2007).
Souborná vydání: Pouť + Vekslák (2010).
Překlady: Z. Chadzyńska: Řád za lásku (1982); J. Edigey: Král Babylonu (1990).

LITERATURA

Studie a články: P. Janáček: Od Veksláka k Vekslákovi tři, Host 2008, č. 6.
Recenze: Jen jednou dostat šanci: J. Lukeš, SvSl 6. 6: 1985; Z. Heřman, ZM 1985, č. 7; J. Chuchma, Mladý svět 1985, č. 24; J. Pelc, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 29; M. Tiefenbach, Melodie 1986, č. 2 * Vekslák: V. Novotný, ZN 19. 12. 1988; T. Nohejl, OL 29. 3. 1989; J. Lukeš, SvSl 13. 6. 1989; J. Slomek, LM 1989, č. 7; J. Štrasser, Slovenské pohľady (Bratislava) 1989, č. 4; P. Minár, Dotyky (Bratislava) 1990, č. 9 * Pouť: V. Píša, Tvar 1990, č. 9; (-jim-), Květy 1990, č. 11 * Přesilová hra: (ny) (M. Nyklová), LD 1. 11. 1990; F. Cinger, RP 6. 11. 1990; V. Píša, Tvar 1990, č. 40; V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 21. 8. 1991 * Vekslák 2 aneb Malý český bordel: Z. Heřman, SvSl 11. 6. 1993; F. Cinger, RP 15. 7. 1993; J. Peňás, LD 28. 8. 1993; I. Zítková, NK 1993, č. 24 * Vekslák 3. A po nás potopa: F. Cinger, RP 3. 7. 1995; J. Nejedlý, NK 1995, č. 20; V Števa (= Š. Vlašín), Naše pravda 1996, č. 15 * Válka policajtů: F. Cinger, Právo 17. 10. 1997; iz (I. Zítková), NK 1997, č. 39 * Karneval trpaslíků: hh (H. Hrzalová), Haló noviny 10. 6. 1998 * Poslední soud: F. Cinger, Právo 29. 9. 1999; iz (I. Zítková), NK 22. 9. 1999 * Berunky: I. Zítková, Večerník Praha 14. 11. 2000; (cg) (F. Cinger), Právo 11. 1. 2001 * Reportér: hh (H. Hrzalová), Haló noviny 12. 1. 2002; F. Cinger, Právo 23. 1. 2002 * Městečko jako malované: I. Zítková, Právo 10. 6. 2002.
Rozhovory: M. Krausová, SvSl 5. 3. 1993 + Týdeník Květy 1993, č. 23; F. Cinger, RP 7. 6. 1993; -jad-, NK 1998, č. 13, příl. Jaro '98; F. Cinger, Právo 30. 3. 1998; J. Dlouhá, K revue 2001, č. 12; F. Cinger, Právo 2. 6. 2003; (mis), Večerník Praha 9. 4. 2005; JK, Knižní novinky 2006, č. 11; red., K revue 2006, č. 6.
Nekrology a vzpomínky: A. Horáčková, MFD 28. 3. 2007; P. Mandys, Týden 2007, č. 14; F. Cinger, Právo 24. 7. 2007.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Marie Mravcová (1995); Kateřina Bláhová (2008)

Aktualizace hesla: 14. 5. 2016 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 14. 5. 2016 (mlp)

zpět na hlavní stranu