Slovník české literatury po roce 1945

Eva BERNARDINOVÁ

* 4. 11. 1931, Praha

† 12. 12. 2016, Praha

Básnířka, prozaička, autorka knih pro děti a mládež

Dívčím jménem Raimová. – Maturovala na gymnáziu v Praze (1951), studium češtiny a literární vědy na FF UK ukončila roku 1956 diplomovou prací Boj Karla Čapka proti fašismu, která se také stala základem její práce doktorské (PhDr. 1967). V letech 1956–1959 působila jako redaktorka literární redakce Československého rozhlasu. V roce 1959 odešla s manželem na stavbu Orlické přehrady do obce Solenice, kde do roku 1961 pracovala jako knihovnice a poté jako vedoucí školní družiny. Po narození dětí zůstala v domácnosti a v této době se stala spisovatelkou z povolání. V roce 1982 se vrátila do Prahy a v letech 1983–1984 pracovala jako redaktorka časopisu Kmen (tehdy literární příloha Tvorby), v letech 1984–1987 byla vedoucí kulturně-výchovného oddělení Památníku národního písemnictví; působila také jako lektorka nakladatelství Albatros. Spolupracovala se školami pro nevidomé a počátkem devadesátých let se zasloužila o zrod projektu Book handicap.

Ve svých začátcích, řadu let před vydáním knižní prvotiny, publikovala literární recenze v Květnu (1957), později beletrii a publicistiku především v Literárním měsíčníku, dále např. v Tvorbě a Kmeni, přispívala také do časopisů pro děti (Ohníček). Spolupracovala s Čs. rozhlasem, méně často s Čs. televizí. Pro Památník národního písemnictví vytvářela scénáře literárních pořadů. Její kniha Kluci, holky a Stodůlky byla v roce 1978 zapsána na Čestnou listinu IBBY.

Pro tvorbu Evy Bernardinové je příznačné autobiografické východisko, které zejména její poezie odhaluje s drsnou upřímností. Krátké básně, psané prozaizovaným volným veršem, rozvíjejí s ironickým odstupem milostné téma: nejprve ve zlhostejnělém vztahu manželském a později v neméně neúspěšném vztahu mileneckém (Slunovrat, Strom z ráje). Protipólem citových proher je mateřství coby základní životní jistota v údělu ženy. V básnické sbírce Domů se pak autorka vyznává z bolestného života bez milovaného muže. Také prozaické knihy místy potvrzují, že autorčina síla spočívá – i přes její snahu vyhovět dobovým požadavkům „angažované“ tematiky – v otevřenosti osobní výpovědi (Raněná řeč).
Jako autorka dětské literatury se etablovala dvoudílným románem Kluci, holky a Stodůlky, plasticky zachycujícím svět venkovských dětí a jejich rodičů v sedmdesátých letech 20. století. Kronikářská kompozice a volba hrdinů, korespondujících s dobovými ideály, dodaly tomuto dílu určitou sociologickou platnost. Počátkem devadesátých let vstoupila Bernardinová pentalogií o Blance, kterou sleduje od počátků puberty až po hrdinčinu dospělost, i na pole dívčí četby. Otevřeně přitom rozkrývá řadu témat, do té doby v české literatuře pro mládež tabuizovaných (sexuální výchova a identita, náboženská výchova, mentální handicap aj.). Slabinou pentalogie je její tezovitost a umělecká rozkolísanost. Úspěšným propojením instruktivnosti se zážitkovostí se vyznačuje próza Ahoj bráško!, v níž Bernardinová čerpá z vlastních zkušeností s prací pro handicapované a přináší pohled na život rodiny, který se proměnil narozením nevidomého dítěte.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Slunovrat (BB 1969); Strom z ráje (BB 1974); Kluci, holky a Stodůlky (P pro děti, 1. díl 1975, 2. díl 1978); Dobré slovo (PP 1976); Raněná řeč (PP 1982); Domů (BB 1985); Děti na vodě (P pro děti, 1989); Blanka, obyčejná holka (R pro ml., 1993); Blanko, usmívej se (R pro ml., 1994); Blanko, představ si (R pro ml., 1995); Ahoj, Blanko! (R pro ml., 1998); Blanka a Jirka (R pro ml., 2003); Ahoj bráško! (P pro děti, 2004).
Výbor: Láska /73 lekce/ (BB 1989).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Mláďátka z herbáře (1973); Básnický almanach 1973 (1973), Básnický almanach 74 (1974); Píseň o rodné zemi. Třicet let české prózy (1975); Příběhy našich let. Patnáct povídek patnácti českých autorů (1980, ed. Š. Vlašín); Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986, ed. J. Valouch); Křehké jistoty. Povídky současných českých autorek (1989; ed. H. Müllerová); Portrét ženy. Výbor ze současné české poezie (1989; ed. J. Nejedlá); Nevěry (2005, ed. J. Ptáčková).

LITERATURA

Studie a články: J. Nejedlá: Věk zralosti. K poetice básníků střední generace, LM 1980, č. 8; J. Hrabáková: Dítě a svět. K otázkám vývoje prózy s dětským hrdinou, in Sborník PedF UK. Filologické studie. Literatura a výchova slovesným uměním, sv. 12 (1984); A. Kopřivová: Básnická stylizace portrétu mladé ženy současnosti, Universitas 1985, č. 5; M. Šubrtová: K pojetí dětského hrdiny v příběhové próze pro děti v 70. letech 20. století, in Žánrové kontexty v literatúre pre mládež (2001); I. Hutařová – M. Hanzová in Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež (2003, zde též bibliografie); J. Toman: Umění a trivialita v próze s dívčí hrdinkou devadesátých let 20. století, ČJL 2009/2010, č. 4.
Recenze: Slunovrat: K. Horňák, HD 1970, č. 8; Strom z ráje: jž (= J. Žáček), NK 1974, č. 21; J. Pavelka, LM 1975, č. 3 * Kluci, holky a Stodůlky: S. Zeman, Komenský 1975/1976, č. 6; O. Chaloupka, ZM 1976, č. 3 * Dobré slovo: –ra (= V. Macura), ZN 29. 5. 1976; D. Hubená, LM 1976, č. 6; J. Beránek, Tvorba 1978, č. 10 * Kluci, holky a Stodůlky 2: O. Chaloupka, ZM 1979, č. 1; N. Sieglová, LM 1979, č. 4 * Raněná řeč: D. Sedlická, MF 18. 11. 1982; O. Rafaj, LM 1982, č. 9; P. Andruška, Slovenské pohľady 1983, č. 2; V. Píša, Tvorba 1983, č. 1, příl. Kmen * Domů: V. Píša, RP 27. 1. 1986; (mlg) (= M. Langerová), SvSl 20. 2. 1986; O. Rafaj, Tvorba 1986, č. 20, příl. Kmen * Láska (73 lekce): Z. Heřman, Kmen 1989, č. 40 * Děti na vodě: J. Čeňková, ZM 1990, č. 6 * Blanka, obyčejná holka: (ši) (= J. Šimůnek), SvSl 1. 12. 1993; V. Stanovský, ZM 1994, č. 3/4 * Blanko, usmívej se: J. Šimůnek, SvSl 4. 8. 1994; V. Stanovský, ZM 1994, č. 5/6 * Blanko, představ si: R. Ditmar, ZM 1996, č. 1 * Ahoj, Blanko!: R. Ditmar, NK 1998, č. 41 * Ahoj bráško!: A. Červenková, Ladění 2004, č. 2; R. Ditmar, LitN 2004, č. 37.
Rozhovory: K. Hvížďala, ZM 1975, č. 5; K. Sýs, LM 1977, č. 6; J. Klempera, Učitelské noviny 1985, č. 40; I. Matějka, Tvorba 1985, č. 10, příl. Kmen; I. Zítková, NK 1994, č. 7; M. Černík, Obrys – Kmen 2001, č. 29.
K životním jubileím: O. Rafaj, LM 1981, č. 9; V. Píša, LM 1986, č. 9; an., ZM 1996, č. 3, příl. (obsahuje výběrovou bibliografii); mš (= M. Šubrtová), Ladění 2006, č. 4.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Anna Blažíčková (1995); Milena Šubrtová (2007)

Aktualizace hesla: 12. 12. 2018 (av)

Aktualizace bibliografie: 12. 12. 2018 (av)

zpět na hlavní stranu