Karel MICHAL

 V polemice s vládnoucím schematickým, ideologizujím viděním světa své doby přinesla Michalova osobitá humoristická tvorba nejen úsměv nad paradoxy každodenního života a satirickou relativizaci konvenčních hodnot a měřítek, ale i hlubokou skepsi k velkoleposti a vznešenosti všeho druhu, k mytizaci historických dějů. Součástí kritické atmosféry počátku 60. let byla Michalova prvotina, sbírka groteskních povídek Bubáci pro všední den, v níž autor prostřednictvím tragikomické konfrontace postav s nadpřirozenými jevy a obskurními strašidly kladl čtenářům etické a psychologické otázky o hodnotách lidského charakteru a pohnutkách lidského jednání. S osobitou ironií akcentoval právo na vlastní názor i hrdina netradiční detektivní novely Krok stranou. V následné tvorbě Michal dále rozvíjel téma příčin a následků lidského jednání, přičemž jeho deziluze ze ztráty hodnot přerůstala ve vizi existenciálního odcizení člověka. Přelomové dílo tvoří Čest a sláva, historická novela souznějící s dobovými diskusemi o národním charakteru. Její nadčasově pojatý donkichotský hrdina bojuje s pocity marnosti života a nalézá jistotu v přirozené mravnosti, ve věrnosti své vlastní cti. Novela Gypsová dáma relativizuje především pojem spravedlnosti a s prvky absurdity a s filozofickým přesahem se táže po lidském štěstí. Ve sbírce próz Rodný kraj autorovo hledání autentičnosti života i literatury dospívá k demytizaci „pokrokového“ výkladu historie. Avšak – ať již na postavě Jana Roháče z Dubé ironicky zachycuje dobové mocenské boje, nebo demaskuje gloriolu „mučedníka“ Karla Havlíčka – jeho skeptická kritika české národní povahy je již prostoupena „vědoucím a smiřujícím se smutkem“. Titulní tragikomická povídka sbírky je promluvou o emigraci.