Ota ŠAFRÁNEK
Prozaik, dramatik, autor knih a her pro děti
Vlastním jménem Otto Passer. Jeho otec byl obchodníkem s konfekcí. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1930) Šafránek z finančních důvodů nepokračoval ve studiu a věnoval se obchodu. Později se stal berním úředníkem v Brandýse nad Labem a v Jablonci nad Nisou. Po 1945 pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, redigoval časopis
Vpřed (1945–1946) a působil v nakladatelství
Orbis. V sezoně 1949/50 byl dramaturgem
Divadla Na Fidlovačce, 1950/51 působil v pražském
Varieté, 1951/52 v
Divadle Čs. státního filmu, od 1953 redigoval a 1954–55 byl šéfredaktorem časopisu
Divadlo, 1957–61 šéfredaktorem
Dikobrazu. Předtím a poté spisovatelem z povolání.
Přispíval do novin a časopisů:
Hej-
rup (povídky),
Trn,
Knihkupecký časopis,
Zvon,
Lidové noviny aj., po 1945 také do periodik:
Literární noviny,
Plamen,
Tvorba,
Divadlo
(1956 zde hra
Pohádka z Kampy),
Ochotnické divadlo (1961 zde jako příloha hra
Doba hvězdoplavců),
Rudé právo aj. Jan Peka upravil Šafránkovu povídku
Než vypluje loď na stejnojmennou divadelní hru pro mládež (1947). Podle Šafránkova námětu vznikl loutkový film
Noc v obrazárně (1948, r. Arnošt Továrek), podle divadelní hry
Kudy kam...? stejnojmenný hraný film (1956, r.
Vladimír Borský, sc. +
Oldřich Kautský). Je autorem rozhlasové hry
Mistr Kodet doma (1966), televizní hry
Slitování, Světlano! (1962, r.
Jaroslav Novotný). Podle vlastních próz pak napsal inscenace
Silvestr v šesti (1967) a
Rohová hospoda (1965, podle tit. povídky z knihy
Dcera v Londýně, obojí r.
Jaroslav Dudek). V knihovně Divadelního ústavu jsou uloženy texty Šafránkových her
Osmina důstojníka,
Pásla panenka páva a
Podúředník Pršala (vše b. d.).
Šafránek debutoval na počátku 40. let dvojicí próz, v nichž propojil psychologickou charakteristiku s osobitým smyslem pro ironii a tragikomiku situací. Novela
Svatební dar vypráví o synovi hledajícím po letech svého otce, román
Pohodlný Klaudián prostřednictvím dvojice přátel konfrontuje zahálčivý talent s houževnatostí a chutí zaujmout odpovědné místo v životě. Po válce se Šafránek začal věnovat literatuře pro děti a mládež, kterou pak průběžně psal po celý život a která také v jeho díle představuje nejpočetnější, žánrově velmi širokou skupinu. S porozuměním pro jejich věk a zájmy adresoval dětským a dospívajícím čtenářům nejprve naučnou knihu (
Než vypluje loď) a poté nejen řadu pohádek moderních i tradičnějších (
Jak trpaslík rostl,
Pohádky osmi večerů,
Firma Hrášek a Bernardýn), později se přibližujících i poetice nonsensu (
Tmo, kdo tam v tobě je?), ale rovněž dobrodružný příběh s detektivní zápletkou (
Bosí rytíři) a sci-fi (
Jsem Ge, muž z Mooha); dětem se věnoval také jako dramatik (
Krejčovská pohádka). V rámci tvorby pro divadlo ovšem časově předcházelo Šafránek zapojení do úsilí o vytvoření nového dramatu, které by politicky podporovalo budování komunistické společnosti. V dramatech s historickými látkami se pokusil aktualizovat obraz
Jana Husa (
Červencová noc, hráno rovněž jako
Ohnivý dělník) a J. K. Tyla (
Vlastenec); na scénu uvedl hry „nastavující zrcadlo americkému imperialismu“ (
Čest poručíka Bakera) a bojující za rovnoprávnost žen i jejich začlenění do výroby (
Kudy kam...?). Posunem v Šafránkově dramatice byl příběh milenecké dvojice
Pohádka z Kampy; v 70. letech pak napsal konverzační veselohru na motivy
V. K. Klicpery
Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy a hru
Střelba na reklamního hráče. – Osloven programem „života kolem nás“ vrátil se Šafránek na počátku 60. let k próze a poetice svých počátků. Se záměrem zobrazit „psychiku dnešního člověka a jeho křehkost, zranitelnost a traumatické otřesy z války“ vykreslil v ich-formě, balancující mezi ironií a sentimentalitou, zpovědi starých, opuštěných a minulostí zatížených lidí, kteří své problémy se začleněním do společnosti řeší únikem do světa sebeklamů a iluzí (bývalý živnostník v titulní povídce sbírky
Dcera v Londýně, bývalá prostitutka v novele
Větší počet tanečnic). Téma pobloudilé existence a života v sebeklamu určuje také kriminální román
Evergreen aneb Jedinečné třeštění; motiv duševního úrazu je osou novely
Silvestr v šesti, která v krátkém časovém úseku konfrontuje tři generace: minulou slávu prarodičů, střední generaci poznamenanou válkou a zidealizovaně pojatý svět odvážného a nezatíženého mládí.
Beletrie: Svatební dar (P 1940); Pohodlný Klaudián (R 1942); Než vypluje loď (P popularizační pro děti, 1947); Jak trpaslík rostl (P pro ml., 1947); Bosí rytíři (P pro ml., 1947; přeprac. 1958); Pohádky osmi večerů (1948); Červencová noc (D 1948, prem. 1947, hráno též s tit. Ohnivý dělník); Čest poručíka Bakera (D, rozmnož., 1951, prem. 1950, hráno též s tit. Ráno startují letadla); Růžové poupě (D pro ml., 1952, i prem., podle B. Němcové); Vlastenec (D, rozmnož., 1953, i prem.); Kudy kam...? (D 1955, prem. 1954, hráno též s tit. Rozkvétající ženy a Dáme se rozvést); Krásná Vladíkova loď (P pro ml., 1956); Pohádka z Kampy (D, rozmnož., 1956; přeprac. 1957, i prem.); Krejčovská pohádka aneb Sedm jednou ranou (D pro ml., rozmnož., 1959, i prem.; s podtit. Sedm jednou ranou zabil, 1960); Muzikantská Liduška (D, rozmnož., 1960, prem. 1949, s J. Baldou, dramatizace prózy V. Hálka); Dcera v Londýně (PP 1963); Povídání na usnutí (PP pro děti, 1964); Jsem Ge, muž z Mooha (P sci-fi pro ml., 1965); Větší počet tanečnic (P 1965; poté in rozšíř. soubor se stejným tit.); Silvestr v šesti (P 1966); Tmo, kdo tam v tobě je? (P pro děti, 1967); Větší počet tanečnic (1967, obsahuje novely Větší počet tanečnic, Dcera v Londýně a povídky Už nikdy nikde, Originál hra pro dva); Evergreen aneb Jedinečné třeštění (P detekt., 1968); Firma Hrášek a Bernardýn (P pro děti, 1970); Polštář plný příběhů (P pro děti, 1971); Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy (D, rozmnož., 1974, podle V. K. Klicpery); Střelba na reklamního textaře (D, rozmnož., 1978, i prem.); scénicky: Oni bez vyznamenání (1948); Zvíře v paláci (1950).
Překlady: M. Matuštíková: Kristína (D, rozmnož. 1954, s A. Urbanovou); J. Gregor-Tajovský: Statky – zmatky (D, rozmnož. 1954, s D. Gregorovou).
Studie a články: K. Bednář: Mladá generace prozaiků, Čteme 2, 1939/40, č. 20; Z. K. Slabý: Pro vaši lásku, pane... Ota Šafránek, NK 1990, č. 13.
Recenze: Pohodlný Klaudián: K. P. (K. Polák), KM 1942, č. 8 * Červencová noc: -sm (S. Machonin), Svobodné noviny 30. 10. 1947 * Vlastenec: F. Götz, Národní divadlo 28, 1952/53, č. 14 * Dcera v Londýně: Z. Heřman, LitN 1964, č. 3 * Větší počet tanečnic: V. Karfík, LitN 1965, č. 26 * Silvestr v šesti: O. Sus, HD 1967, č. 3 * Střelba do reklamního textaře: M. Tůma, Scéna 1979, č. 6.
K životním jubileím: (mav), Práce 17. 2. 1971.
Rozhovory: R. Zachovalová, MF 1. 6. 1947; ES, LitN 1961, č. 7; -jm- (J. Marek), Impuls 1968, č. 6; ea, SvSl 19. 2. 1971.
zpět na hlavní stranu