Pavel PETR
Poezie Pavla Petra je spojena s křesťanskými náboženskými jistotami. Již v prvních básnických sbírkách, vzniklých pod zřetelným vlivem tvorby Jiřího Kuběny, vyjadřuje autor svůj náboženský prožitek a vztah ke světu prostřednictvím četných biblických archetypálních postojů a motivů (Déšť ve vězení řeky, Bezpočtu svých dvanáctero). Pro Petrovy básně, psané volným, nepravidelně cézurovaným veršem, je charakteristický silný patos a výrazová expresivita, projevující se až křečovitým porušováním sémantické celistvosti básnické výpovědi. Téměř barokní konfrontace mezi asketickým odvratem od světa a všudypřítomným zlem vyznačuje dialog mezi Bohem a světem, který je stálou dramatickou osou básní. Křesťanský zorný úhel neznamená v Petrově poezii ani úsilí po harmonizaci, ani básnickou kontemplaci. Spíše zde nalézáme boj se skutečností, podobající se zlověstnému snu, z něhož se člověk probouzí, aby pouze kladl otázky. Snovost a fragmentárnost skutečnosti se projevuje neustálým proudem básnických obrazů, jejichž horizontální plynutí je pozadím básníkovy bolestné touhy po transcendenci. Tyto básnické obrazy jsou chrleny až překotně, s častým záměrným porušováním syntaktických vazeb, se snahou o osamostatnění jednotlivých slov.
Z pozdější Petrovy básnické tvorby (Zlé brusy nože) patos širokodechých veršů mizí, převažují spíše verše arytmicky přerývané řadou zámlk, nápovědí a anakolutů. S touto střídmostí básnického výrazu vstupuje do autorova básnického světa také více zcela všedních jevů a věcí, jimž dává básník často symbolickou platnost, aby tak prohloubil účinek své básnické výpovědi. Přelomová je z tohoto pohledu sbírka Trojlodí Jakuba, v níž se výrazně zkonkrétňuje Petrova obraznost, obrazy už nejsou dolovány pouze ze spodních vrstev jevů, básník je sbírá v přítomné realitě i ve vzpomínkách, zachycuje okamžiky a skládá je do náladotvorných mozaik.
V následujícím vývoji Petrovy tvorby (Za svítání Morava, Andělům víno) do jeho básnického světa vstupují konkrétní moravské lokalizace, stále výraznější roli sehrávají folklórní názvuky a postupně se dominantním tématem stává téma milostné. Vrcholem této vývojové etapy Petrova díla je lyrický deník Srdéčko skonči, v němž poprvé zcela otevřeně demonstroval homoerotické založení své lyriky.
Petrova tvorba z posledních let se odklání od drobných lyrických útvarů a vytváří rozměrné textové plochy inspirované starobylým žánrem elegie. Na tomto žánrovém půdorysu vznikla volná trilogie, již tvoří sbírky S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů, Řeckořím a Ve spánku sluncem jsi voněl.
Zatím jediným prozaickým dílem Pavla Petra je deníková próza Z Javoriny, již silně subjektivizovaná forma vyprávění a koncentrace k religiózní a homoerotické tematice staví do těsné blízkosti Petrovy tvorby básnické.
BIBLIOGRAFIE
Poezie: Déšť ve vězení řeky (BB 1990; přeprac. 1993); Zvěst (BB 1991); Bezpočtu svých dvanáctero. Křížová cesta (BB 1991); Křest za hluboké noci (BB 1993); Zlé brusy nože (BB 1994); Rána střeleb (BB 1995, obsahuje též přeprac. sbírku Bezpočtu svých dvanáctero); Trojlodí Jakuba (BB 1996); Za svítání Morava (BB 1998); Andělům víno (BB 1999); Srdéčko skonči (2000); Javor mrazu javor (BB 2001); S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů (BB 2004); Řeckořím (BB 2006); Z Javoriny (P 2007); Ve spánku sluncem jsi voněl (BB 2008).
Příspěvky ve sborníchích a almanaších: Anthologie de la poésie tchèque contemporaine (Paříž 2002); Jezdec na delfíně (2005); Antologie české poezie. II. díl (1986–2006) (2007).
Uspořádal a vydal: Z. Hejda: Nikoho tam nepotkám (1994); Hosté na svatbě nebes a země (sb. k šedesátinám J. Kuběny, 1996); Slovo je zázrak asi (sb. k sedmdesátinám J. Topola, 2005, s D. Drozdem).
LITERATURA
Články a studie: P. A. Bílek: Třikrát archetypálně z Moravy, Tvar 1991, č. 16; -jZk- (J. Kuběna): Trojí svědectví jara moravské lyriky, BOX 1992, č. 1; část též jako doslov, in Déšť ve vězení řeky (1990); M. C. Putna: Pavel Petr: Že není rytíře, Souvislosti 1993, č. 4, též in My poslední křesťané (1994); M. Balaštík: Pokušení poezie, Host 1994, č. 1; I. Fic: Železná fakticita slova, Proglas 1995, č. 5; I. Harák: Jitra, i s povislými koutky, jsou nádherná,
Labyrint 1996, č. 6, též in Nepopulární literatura (1999); P. Cekota: Noci bezmoci (1997); M. C. Putna: Poetika homosexuality v české literatuře. II. díl, Neon 2000, č. 4; V. Jamek in O prašivém houfci (2001); I. Málková: Prostor v současné české poezii, in sb. Prostor v jazyce a v literatuře (2007); K. Piorecký: Mladá spirituální poezie devadesátých let, ČL 2008, č. 1.
Recenze: Křest za hluboké noci: P. Čichoň, BOX 1994, č. 1; M. Kovářík, Tvar 1994, č. 4 * Zlé brusy nože: M. Trávníček, LitN 1995, č. 21 * Rána střeleb: P. Hruška, Tvar 1995, č. 13; R. K., LitN 1995, č. 21 * Trojlodí Jakuba: M. Langerová, LitN 1996, č. 22; I. Diviš, Host 1996, č. 2; J. Mlejnek, LidN 23. 11. 1996; M. Trávníček, Alternativa nova 1996, č. 7; M. Exner, Tvar 1996, č. 7; Š. Nosek, Souvislosti 1996, č. 1; P. Cekota, Scriptum 1996, č. 20 * Za svítání Morava: P. Cekota, Tvar 1999, č. 4; J. Suk, NK 1999, č. 16; R. Fridrich, Host 1999, č. 4, příl. Recenzní příloha; P. Čermáček, Host 1999, č. 6, příl. Recenzní příloha * Andělům víno: P. Cekota, Tvar 1999, č. 20; J. Suk, NK 2000, č. 26 * Srdéčko skonči: M. Kovářík, Tvar 2001, č. 3; Basil (Ladislav Soldán), Kam v Brně 2002, č. 7/8, příl. Kam * Javor mrazu javor: J. Štolba, Host 2001, č. 10; M. Havelková, Rt 6. 5. 2002; J. Chrobák, Tvar 2002, č. 15 * S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů: M. Exner, Tvar 2004, č. 12; J. Štolba, Psí víno 2004, č. 31; P. Čermáček, Weles 2005, č. 22 * Řeckořím: D. Kaprálová, MFD 7. 7. 2006; M. Lysoňková, A2 2007, č. 1 * Z Javoriny: V. Kremlička, Reflex 2008, č. 4; R. Novák, Host 2008, č. 5; J. Hejk, Tvar 2008, č. 15 * Ve spánku sluncem jsi voněl: K. Kadlecová, Reflex 2008, č. 20; Š. Sirovátka, A2 2008, č. 34.
Rozhovory: Š. Nevidalová, Host 1998, č. 3; P. Cekota, Tvar 1999, č. 4; R. Kopáč, Portál české literatury.