Slovník české literatury po roce 1945

Gabriel LAUB

* 24. 10. 1928, Bochnia (u Krakova, Polsko)

† 3. 2. 1998, Hamburk (SRN)

Prozaik, humorista, autor aforismů a překladatel

Narodil se v rodině židovského obchodníka. Po vypuknutí války v září 1939 a po obsazení východních území Polska sovětskou armádou rodina žila nejprve devět měsíců ve Lvově, poté byla odvezena na Ural a po propuštění (1941) žila do května 1946 v Samarkandu (Uzbekistán). Laub navštěvoval polské a ruské školy, maturoval v Krakově (1946). Od téhož roku žil v Praze, kde absolvoval Novinářskou fakultu Vysoké školy politických a sociálních věd (1946–1951). Od roku 1948, kdy také obdržel čs. občanství, pracoval jako novinář a spisovatel: nejprve ve Studentském předvoji (do 1950) a od října 1950 v Lidových novinách. Po návratu z vojenské služby (1953) nebyl přijat do stálého zaměstnání kvůli přesídlení rodičů do Izraele. Přechodně působil mj. v redakci Mladé vesnice, v letech 1964–1966 jako redaktor Plamene a též jako kabinový tlumočník. V roce 1968 byl přijat do redakce Lidových novin, které však nezačaly vycházet. Po srpnu 1968 Laub odešel do SRN a usadil se v Hamburku jako novinář, později se stal spisovatelem z povolání. Spolupracoval s německou televizí a rozhlasem (Nord Deutschland Rundfunk, West Deutschland Rundfunk, Deutsche Welle), byl členem Akademie svobodných umění v Hamburku, v letech 1978–1982 byl předsedou exilového PEN-klubu německé jazykové oblasti.

Přispíval do Lidových novin, Kina, Hostu do domu, Plamene (1963 zde překlad Solženicynova Jednoho dne Ivana Děnisoviče), Literárních novin (Literárních listů, Listů), Divadelních a filmových novin i do řady slovenských, polských, sovětských a rakouských časopisů. Po roce 1968 publikoval v Die Zeit, Deutsche Zeitung (Bonn), Die Presse (Vídeň), Die Weltwoche (Curych), Israel Nachrichten, Al Hamišmar (oba Tel Aviv) aj. Překládal z polštiny, slovenštiny, ruštiny, později z češtiny a ruštiny do němčiny. – Je autorem původní rozhlasové sci-fi hry Bräuche der Wilden (Zvyky divochů), již nastudoval WRD (r. Ulf Becker, 1985); německé rozhlasové stanice dále uvedly inscenace jeho překladů Havlových her Audience (Audienz, uvedl WDR/SDR, r. Friedhelm Ortmann, 1976), Vernisáž (Vernissage, RIAS, dr. G. Laub, r. Jörg Jannings, 1977) a Protest (WDR/SRG, r. Friedhelm Ortmann, 1979). – V roce 1994 mu byla udělena hlavní cena v soutěži Evropský fejeton. – Užíval mj. šifer: -au- (Kino 1959), gl, G. L. (Plamen), -gl-, (lb), -ll-. Jen ojediněle užil pseudonymů Jewgenij Samarkandcev a Josef Simon.

Již během svého pobytu v Československu se Laub prezentoval jako bystrý novinář, humorista a satirik, autor originálních úvah, mikropovídek, a především vtipných aforismů (Zkušenosti). Z perspektivy všedního lidského života v nich relativizoval a demytizoval témata společenská, filozofická i umělecká. Mezi autorem nejčastěji používané prostředky patří hra s významy slov a s neobvyklými kontexty, zdoslovnění metafory, jakož i užívání soudů obsahujících logický paradox a formulace nových „definic“. Individuální a sociální klamy tak, jak jsou formulovány v pojmech, konvenčních soudech, věčných pravdách, frázích, filozofických poučkách, heslech, definicích, programech a teoriích, ironicky a satiricky odkrývá i Laubova tvorba pozdější, ať vydána česky (Největší proces dějin), německy či hebrejsky.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Zkušenosti (aforismy, 1967); Verärgerte Logik (něm., aforismy, Mnichov 1969); Enthüllung der nackten Kaisers (něm., PP satir., Mnichov 1970); Největší proces dějin (PP satir., Kolín nad Rýnem 1972; 1990); Ur-Laub zum Denken (něm., PP satir., Mnichov 1972); Kof mi še-chošev (hebr., aforismy, Tel Aviv 1972); Erlaubte Freiheiten (něm., aforismy, Mnichov 1975); Doppelfinten (něm., PP, FF satir., Reinbec 1975); Spielen Sie Detektiv (něm., lit. kvizy, Reinbec 1976); Denken erlaubt! (něm., aforismy, Gütersloh 1977); Alle Macht den Spionen (něm., PP, Hamburk– Mnichov1978); Das Recht, Recht zu haben (něm., aforismy, Mnichov 1979); Le-ma´an tehila, našim u-behemot (hebr., PP, Tel Aviv 1979, přel. z něm.); Dabeisein ist nicht alles (něm., PP, Hamburk 1980); Olympisches Laub (něm., PP, Bergisch Gladbach 1980); Der leicht gestörte Frieden (něm., PP, Hamburk 1981); Der Aufstand der Dicken (něm., R satir., Bergisch Gladbach 1983); Hovory s ptákem (PP satir, něm. s tit. Gespräche mit dem Vogel, Hamburk–Mnichov 1984; česky 2010, překl. E. Hrych a E. Světlík); Entdeckungen in der Badewanne (něm., PP satir., Hamburk–Mnichov 1985); Urmenschenskinder. Respektlose Geschichten (něm., PP satir., Hamburk–Mnichov 1986); Mein lieber Mensch (něm., PP satir., Hamburk–Mnichov 1987); Die Kunst des Sonnenbrands oder Urlaub muss sein! (něm., PP satir., Mnichov 1988; upr. vyd. s tit. Urlaub muss sein! Mnichov 1993); Myšlení kazí charakter (něm. s tit. Denken verdirbt den Charakter, aforismy, 1984; česky 1991); „Gut siehst du aus“ (něm., P satir., Mnichov 1994); Schaff die Arbeit ab! (něm., PP satir., Frankfurt nad Mohanem 1994); Je kleiner der Unterschied (něm., PP satir., Mnichov 1995); Man kann´s auch positiv sehen (něm., PP satir., Mnichov 1996); Die Kunst des Lachens (něm., PP satir., Mnichov 1997).
Výbory (něm.): Enthüllung der nackten Kaisers (něm. PP satir., Frankfurt am Main, 1980); Das Recht, recht zu haben (něm., aforismy, Bergisch Gladbach 1982); Was tut man mit Witwen? (něm., PP satir., Hamburk 1982); Gespräche mit dem Vogel (výbor pro studenty němčiny, Tokio 1987); Unordnung ist das ganze Leben (něm., PP satir., 2 sv., Mnichov 1992); Ein Lächeln zwischen den Zeilen (něm., PP satir., Mnichov 1999, se vzpomínkami na autora).
Příspěvky do sborníků: Lidé smělých srdcí (1956); Vier Kurzhörspiele (Bonn 1997, zde rozhlasová hra Von wegen Verständigung).
Překlady: Křídla (soubor povídek polských autorů, 1956); M. Naszkowski: Neklidné dny (1963); L. Zieleniec: Žaláře nás nezlomily (1963); B. Michałek: Poznámky o polském filmu (1964); W. Gomułka: Projevy a stati: výbor z let 1959–1962 (1964); E. Friš: Povstání zdaleka i zblízka (1965); L. Kołakowski: Nebeklíč, Rozhovory s ďáblem (1969); do němčiny: V. Havel: Audienz (1975) + Vernissage (1976) + Das Berghotel (1976) + Protest (1976) + Versuch, in der Wahrheit zu leben (1980) + Offener Brief an Gustáv Husák (in Am Anfang war das Wort. Texte von 1969 bis 1990; 1990) aj.

LITERATURA

Studie a články: V. Polcuch: Ein umgezogener Emigrant. Porträt G. L., Die Welt (Hamburk) 22. 4. 1978; H. Schmid: Der Aphorismus als literarische Gattung am Beispiel der deu-tschen und tschechischen Aphorismen von G. L., Wiener slawistischer Almanach, Band 17, 1986; M. Vydrová: Místo úvodu, in Největší proces dějin (1991); J. Lukeš: Angažovaný skeptik, LidN 16. 10. 1991; F. Všetička: Laub na Labi, Tvar 1992, č. 45; D. Szczęśniak: "Ich habe eine Vier-Sprachen-Heimat". Gabriel Laubs Schaffen zwischen unterschiedlichen Sprachen und Kulturen, Germanoslavica. 2015, č. 1.
Recenze: Zkušenosti: Š. Vlašín, Impuls 1968, č. 4; F. Benhart, Plamen 1968, č. 2; J. R. Pick, Literární listy 1968, č. 17 * Verärgerte Logik: M. Szenessy, Frankfurter Allgemeine Zeitung 18. 9. 1969; T. Nowakowski, Die Zeit (Hamburk) 28. 1. 1969 * Enthüllung der nackten Kaisers: Ch. Ferber, Die Welt (Hamburk) 12. 11. 1970 * Největší proces dějin: M. Schulz, Text (Mnichov), 1972, č. 2; A. Kratochvil, Nový život (Řím), 1972, č. 9/10; A. Friedlová, Nová pravda 25. 1. 1991; Z. Náprstková, Práce 16. 5. 1991 * Ur-Laub zum Denken: K. K. (= A. Měšťan), Svědectví (Paříž) 1973, č. 46 * Der leicht gestörte Frieden: A. Kratochvil, Studie (Řím) 1982, č. 4 (82) * Mein lieber Mensch: K. von Wetzky, Svědectví (Paříž) 1988, č. 83/84 * Myšlení kazí charakter: M. Nyklová, NK 1991, č. 46; A. Fuchs, SvSl 3. 12. 1991 * Je kleiner der Unterschied: K. Schirp, Prager Zeitung 1996, č. 14 * Man kann´s auch positiv sehen: K. von Wetzky, Moravskoslezský den 27. 1. 1997 * Hovory s ptákem: J. Švestka, A2 2011, č. 15.
Rozhovory: K. Hvížďala in České rozhovory ve světě (Kolín nad Rýnem 1981; 1992); N. Klevisová, Tvorba 1990, č. 4; M. Nyklová, NK 1991, č. 46; A. Fuchs, SvSl 31. 8. 1991, příloha; F. Tomáš in Kde je člověk (1992); I. Štuka, Signál 1993, č. 11; M. Švagrová, LidN 30. 10. 1993, Nedělní příloha č. 43; J. Dvořák, Labyrint 1996, č. 6; B. Hanuš, Zemské noviny 18. 10. 1996, příl. Náš domov, č. 42; P. Verner, Plzeňský deník 25. 10. 1995.
K životním jubileím: Svědectví (Paříž) 1988/1989, č. 86.
Nekrology: (jch) (= J. Chuchma), MFD 4. 2. 1998; I. Štuka, LitN 1998, č. 6; A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 1998, č. 9; B. Róna, Roš chodeš 1998, č. 4.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Česká literatura v exilu 1948-1989
Databáze uměleckého překladu po r. 1945

Autor hesla: Blanka Hemelíková (1995)

Aktualizace hesla: 21. 5. 2021 (ap)

Aktualizace bibliografie: 21. 5. 2021 (ap)

zpět na hlavní stranu