Slovník české literatury po roce 1945
Robert VLACH
* 28. 1. 1917, Praha
† 29. 1. 1966, Norman, Oklahoma (USA)
Básník, vydavatel a redaktor
Vystudoval Státní československé gymnázium v Praze XII v Londýnské ulici (mat. 1936), potom se zapsal na FF UK, na fakultu však nenastoupil a odjel do Francie, kde studoval a přivydělával si dopisováním do pražských novin. V roce 1938 se vrátil do Prahy, ale v prosinci roku 1939 se mu podařilo znovu se dostat do Francie. Krátce sloužil jako dobrovolník v čs. armádní jednotce, po Hitlerově vpádu do Paříže však neodjel do Anglie, nýbrž zůstal ve Francii a s krycí identitou studoval slavistiku, resp. polonistiku nejprve ve Štrasburku a poté v Clermont-Ferrand. Roku 1943 získal na Univerzitě v Lyonu doktorát a začal zde pracovat jako lektor českého jazyka a literatury. Do Prahy se vrátil v červenci 1946, učil na různých školách a v únoru 1948 odjel do Polska. Krátce působil jako lektor na Jagellonské univerzitě v Krakově, koncem roku 1948 se mu však podařilo uprchnout do Švédska. Žil ve Stockholmu, kde vystřídal několik dělnických profesí. Od roku 1953 ve spolupráci se svým jmenovcem Antonínem Vlachem redigoval exilový literární měsíčník Sklizeň, spolu s redakčním kruhem řídil Knižnici lyriky, poté od roku 1955 nejvýznamnější beletristickou edici poúnorového exilu Sklizeň svobodné tvorby a v letech 1958–1959 stejnojmenný periodický sborník. V říjnu 1953 inicioval vznik České kulturní rady v exilu a po celou dobu její existence (aktivní do roku 1958) vykonával funkci jejího tajemníka. V lednu 1955 nastoupil jako lektor češtiny na Univerzitu v Lundu (Švédsko), kde působil do června 1958. Poté odjel do Spojených států. První rok zde učil na Univerzitě v Greensboro (North Carolina) a od září 1959 na Univerzitě v Norman (Oklahoma), kde kromě oddělení moderních jazyků od roku 1961 řídil též literární revue Books Abroad. V Normanu působil až do své náhlé smrti v lednu 1966.
Jako básník debutoval roku 1932 ve Studentském časopisu. Básně, humoristické povídky, eseje a články zabývající se literárním životem české emigrace publikoval v mnoha exilových časopisech, mj. Svobodný zítřek (Paříž), Sklizeň (Hamburg), Revue (Brisbane, Austrálie), Sklizeň svobodné tvorby (Greensboro, USA), Modrá revue (Rotterdam), Tribuna (Chicago), Perspektivy (New York), Proměny (New York). V domácích časopisech nepublikoval, avšak roku 1968 otiskl Host do domu Vlachův překlad Requiem Anny Achmatovové (1997 přetištěn též v časopisu Alternativa nova). Po roce 1989 zařadil ukázky z Vlachovy tvorby Antonín Kratochvil do své knihy ...za ostnatými dráty a minovými poli (1993). – Část svého díla publikoval Robert Vlach knižně i časopisecky pod pseudonymem Jiří Kavka a pod šifrou Alfa; příležitostně užil pseudonymu L. Chvojka a pravděpodobně řady dalších.
Ačkoli několik rukopisných básnických sbírek Robert Vlach dokončil již během svého pobytu ve Francii v první polovině čtyřicátých let, knižně začal publikovat až po svém druhém odchodu do exilu v roce 1948. Právě dlouhodobé odloučení od domova určilo základní téma Vlachovy poezie. Reflexe situace politického uprchlíka dominuje v prvních sbírkách Verše z exilu a Tu zemi krásnou, zůstává však stálým východiskem i pozdějšího básníkova díla. Základní literární inspiraci autor čerpal v romantické poezii s jejím věčně bloudícím, neukotveným a neukotvitelným hrdinou, všudypřítomné jsou motivy řek jako symbolu míst (Vltava) i plynoucího času, trvale se Vlach vrací k odysseovským motivům (rukopisná skladba Kirké, poema Plavba). V existenciálně laděných básních podepisovaných pseudonymem Jiří Kavka (Úlomky torsa, První sůl) se autor postupně odklání od pravidelných forem směrem k volnému verši a ke složitěji strukturovaným básním a skladbám. Ačkoli jeho původním záměrem bylo dopřát Jiřímu Kavkovi vlastní uměleckou identitu a zřetelně odlišit pseudonymní tvorbu od knih podepisovaných vlastním jménem, v posledních sbírkách (Pláč za Španělsko, Slova k hostu) a skladbách (Labyrint) již na odlišování specifických projevů obou svých tvůrčích existencí rezignoval. Od celku Vlachova básnického díla se tematicky i kompozičně odlišuje skladba Princezna, inspirovaná narozením a prvními měsíci života autorovy dcery.
Poměry uvnitř československého exilu Vlach kriticky a satiricky glosoval jednak prostřednictvím aforismů a epigramů (některé zařazeny do sbírky Verše pro nikoho), jednak v několika knihách povídek, podepisovaných pseudonymem Alfa (Zvolil jsem exil, Cizinec mezi námi a jiné humoresky). V dalších „Alfových“ publikacích (Mrtví chodí po světě, Můj detektivní román a jiné humoresky) postupně ubývá satiry ve prospěch situačního humoru. Dětem jsou určeny Veselé pohádky o psu Muďulovi, v nichž sice autor využívá obvyklých žánrových rekvizit, avšak před důrazným naplňováním a akcentováním elementárních mravních hodnot dává přednost humoru jako prostředku k narušení pohádkové iluzívnosti.
Poměry uvnitř československého exilu Vlach kriticky a satiricky glosoval jednak prostřednictvím aforismů a epigramů (některé zařazeny do sbírky Verše pro nikoho), jednak v několika knihách povídek, podepisovaných pseudonymem Alfa (Zvolil jsem exil, Cizinec mezi námi a jiné humoresky). V dalších „Alfových“ publikacích (Mrtví chodí po světě, Můj detektivní román a jiné humoresky) postupně ubývá satiry ve prospěch situačního humoru. Dětem jsou určeny Veselé pohádky o psu Muďulovi, v nichž sice autor využívá obvyklých žánrových rekvizit, avšak před důrazným naplňováním a akcentováním elementárních mravních hodnot dává přednost humoru jako prostředku k narušení pohádkové iluzívnosti.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Verše z exilu (BB Stockholm 1950); Verše pro nikoho (BB Londýn 1952); Tu zemi krásnou (BB Stockholm/Paříž 1953); Zvolil jsem exil (PP Londýn 1954, pseud. Alfa); Cizinec mezi námi a jiné humoresky (PP Lund 1956, pseud. Alfa); Úlomky torsa (BB Lund 1956, pseud. Jiří Kavka); Der Mann von Mond (Wien 1957, pseud. Alfa); Mrtví chodí po světě (PP Lund 1958, pseud. Alfa); Můj detektivní román a jiné humoresky (PP Řím 1958, pseud. Alfa); Princezna (BB Lund 1958); Veselé pohádky o psu Muďulovi (PP pro děti, Lund 1958); Plavba (B Mnichov 1962, pseud. Jiří Kavka); První sůl (BB Řím 1962, psued. Jiří Kavka); Pláč za Španělsko (BB Řím 1964); Slova k hostu (BB Řím 1964); Labyrint a jiné básně z pozůstalosti (BB Řím 1970, ed. K. Vrána).Odborné práce: L’exil et le poete. Essai sur la psychologie de l’exil dans l’oeuvre d’Adam Mickiewicz (New York 1958).
Uspořádal: Výbor exilové satiry (Londýn 1953, též přispěl pod vl. jm. a pod pseud. Alfa a Jiří Kavka); Czech Literature in Exile (1954); La literature Tcheque a l'etranger / Czech literature abroad (1955); Zahrada v zemi nikoho / Rohtaed ei kellegi-maal (výbor české a estonské exilové poezie, s Peeterem Arumaa, Stockholm 1955, též přispěl pod vl. jm. a pod pseud. Jiří Kavka); Mosaika Amelie Posse (Lund 1958, též přispěl).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Výbor exilové satiry II (Londýn 1954, pod pseud. Alfa a Jiří Kavka); Zdrávas Maria. Sborník české mariánské poesie (Řím 1954, pseud. Jiří Kavka); Čas stavění (Vídeň 1956); Sedm pohádek od sedmi autorů (Lund 1957); Almanach české zahraniční poezie 1979 (Mnichov 1979); A. Kratochvil, ... za ostnatými dráty a minovými poli, sv. 1 (1993); Poštovní schránka Domov (2005); Lidé v mlze (2007).
Překlady: A. Achmatova: Requiem (Řím 1964).
LITERATURA
Knižně: M. Přibáň: Prvních dvacet let (2008) + Jedno jméno, dva osudy (2012).Studie a články: K. Vrána: Nad časem doměřeným, in R. V., Labyrint (Řím 1970), též in K. V., Svoboda k pravdě (2008); A. Kratochvil: Císař bez purpuru, in A. K., ...za ostnatými dráty a minovými poli (1993); M. Přibáň: Kdo byl Robert Vlach, Host 2002, č. 5; V. A. Debnár: Neúnavný exulant, LitN 2005, č. 40; J. Štěpán: Robert Vlach – vydavatel československé exilové literatury, in České, slovenské a československé dějiny 20. století II., 2007.
Recenze: Verše pro nikoho: S. Kučera, České listy (Londýn) 1952, č. 3; M. Tůma, Hlas Československa (Washington) 1953, č. 10 * Tu zemi krásnou: E. Bartoňová, Sklizeň (Hamburk) 1953, č. 5 * Zvolil jsem exil: J. Jíra, Sklizeň (Hamburk) 1954, č. 7 * Cizinec mezi námi: F. Listopad, Sklizeň (Hamburk) 1956, č. 5; P. Želivan (=K. Vrána), Nový život (Řím) 1956, č. 11/12 * Úlomky torsa: J. Strnad, Sklizeň (Hamburk) 1956, č. 7 * Princezna: P. Den, Nový život (Řím) 1958, č. 9; J. Němeček, Archa (Mnichov) 1959, č. 10/11 * Veselé pohádky o psu Muďulovi: S. Bernat, Nový život (Řím) 1958, č. 12 * Plavba: V. Stárková, Perspektivy (N.Y.) 1963, č. 6; P. Lesný, Archa (Mnichov) 1963, č. 9/10 * První sůl: P. Den, Nový život (Řím) 1962, č. 9/10 * Pláč za Španělsko: J. Jíra, Nový život (Řím) 1965, č. 1 * Slova k hostu: P. Den, Proměny (N.Y.) 1965, č. 2, též ad Pláč za Španělsko.
Rozhovory: Interview o kulturní práci v exilu, Československý přehled (New York) 1957, č. 7–8; I. Zvěřina: ...a kniha v exilu, Zápisník (New York) 1958, září.
Nekrology: J. Jíra, České slovo (Mnichov) 1966, č. 3; P. Želivan (=K. Vrána), Nový život (Řím) 1966, č. 4; L. Radimský, Proměny (New York) 1966, č. 2.
Autor hesla: Michal Přibáň (2012)
Aktualizace hesla: 30. 6. 2012
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2012
(mlp)