ALTERNATIVA  

Alternativa přinášela původní i překladovou básnickou a prozaickou tvorbu, fejetony, eseje, odborné stati, ale rovněž dokumenty, recenze, glosy a zprávy z literárního života. V prvních dvou ročnících byl časopis zaměřen téměř výhradně na kulturní život severní Moravy a Slezska a na tvorbu autorů narozených před druhou světovou válkou. Větší míru otevřenosti vůči mladším autorům a přispěvatelům žijícím mimo region začala redakce projevovat až od ročníku 1996/97. Poezii v listu publikovali Dagmar Bakalová, Teofil Halama, Jiřina Hauková, Pavel Kotrla, Ludvík Kundera, Ondřej Nádvorník, Dalibor Maňas-Kaňas, Jaroslav Mazáč, Bohumil Pavlok, Lydie Romanská, Augustin Skýpala, Ivan Slavík, Vít Slíva, Jitka Stehlíková, Josef Suchý, Jana Štroblová (rovněž prózu), Jan Vladislav, Karel Vůjtek, Zdena Zábranská, Jindřich Zogata aj. Často se objevovaly epigramy a aforismy Zdeňka Janíka, Otakara Matuška, Ladislava Mušky, Michala S. (pseud. Bohumila Pavloka), Ericha Sojky a dalších. Prozaické texty uveřejňovali mj. Jan Drozd, Václav Chytil, Věnceslav Juřina, Ludmila Klukanová, Eugen Liška, Richard Sobotka, Miroslav Stoniš, Oldřich Šuleř, Jaromír Tomeček, Marie Vosiková, Jindřich Zogata. Postupně sílící pozornost obracela redakce k literární tvorbě polsky píšících autorů, zejména z oblasti bilingvního Těšínska (zvláště č. 9/1996–97, dvojčíslo 9–10/1997–98 a č. 3–4/2001). Svou poezii tak v listu uveřejnili např. Henryk Jasiczek, Franciszek Nastulczyk, Renata Putzlacherová, Jacek Sikora, Władysław Sikora, Wilhelm Przeczek, Jan Pyszko, Lydie Romanská, prózy Wiesław Adam Berger a Kazimierz Jaworski; na překladech se podíleli Libor Martinek, Erich Sojka, František Všetička, Jindřich Zogata aj. Tematická čísla byla věnována také ruské literatuře (č. 7/1996–97, blok v č. 1–2/1999, z části č. 1–2/2002, texty Alexandra Bloka, Ivana Bunina či Borise Pasternaka obsahuje rovněž č. 3–4/2002) a české barokní literatuře (č. 8/1997–98). Kontextem francouzské literatury se zabývají především články z č. 3–4/2004; časopis v průběhu své existence otiskl rovněž ukázky z tvorby řady francouzských básníků (Louise Aragona, Paula Claudela, Jeana Cocteaua, Roberta Desnose, Saint-Pol-Rouxe aj. v překladech Miroslava Kapinuse, Leopolda Vrly a dalších).
Součástí většiny čísel byly literárněvědné stati, věnované např. dílu Otokara Březiny, Václava Černého, Jaroslava Durycha (Mojmír Trávníček: Tři zastavení u díla Jaroslava Durycha – č. 4/1996–97), Miroslava Horníčka, Ivana Slavíka, Miroslava Stoniše, F. X. Šaldy, Jana Vladislava, ze zahraničí např. Konstantina Paustovského; řidčeji širšímu literárnímu kontextu současné poezie, kritice a uvažování o literatuře obecně (např. Vladimír Novotný o české próze devadesátých let v č. 1–2/2002). Jejich autory byli zejména Ivo Harák, Libor Pavera, Drahomír Šajtar, Mojmír Trávníček a František Všetička, kteří společně s Jiřím Hekem (Hájkem), Ladislavem Soldánem a Jiřím Urbancem nejčastěji přispívali články věnovanými literárním výročím. Jubilejní články, ale i kratší publicistické texty jako fejetony, dopisy (Bořivoj Čelovský, Jan Drozd, Emanuel Křenek), veršovaná satira (Bohumil Pavlok), cestopisné črty (František Všetička), zamyšlení, řidčeji přetisky z deníků a pamětí, rozhovory (např. s Janem Křesadlem, Blankou Kubešovou, Augustinem Skýpalou, Jaroslavem Strnadem aj.) měly povahu návratů do minulosti a dávaly časopisu jistý „pamětnický“ charakter. Tuto tendenci vyvažovaly texty na aktuální témata, eseje, ankety, které se často soustředily na připomenutí tvorby dřívějších spolupracovníků (v č. 1–2/2003 na spisovatele a překladatele Ivana Slavíka vzpomíná Mojmír Trávníček, ve stejném čísle na básníka Josefa Suchého vzpomíná Jaroslav Med). Tyto vzpomínky či úvahy se někdy ocitaly v nepravidelných souborech např. pod názvy Bohumil Pavlok stále s námi či Jiří Kolář (č. 3–4/2002), častěji byly však seskupeny do rubrik Nekrology a vzpomínky či Jubilea. Od roku 2003 vycházela v Alternativě rubrika Materiálie, ve které byly publikovány původní literární dokumenty, především korespondence – např. dopisy Jiřího Ortena a Ivana Blatného Věře Bajnarové (č. 1–2/2003), Jana Zahradníčka Pavlu Parmanovi (č. 3–4/2003), Věry Bajnarové Ivanu Blatnému a Jiřímu Ortenovi (č. 1–2/2004), Leopolda Vrly Augustinu Skýpalovi (č. 3–4/2004). Pravidelná rubrika Recenze byla zejména od ročníku 1996/97 obsáhlá a méně regionálně orientovaná (vedle Iva Haráka, Libora Pavery, Bohumila Pavloka, Iva Pospíšila, Jiřího Svobody, Ladislava Soldána, Mojmíra Trávníčka, Františka Všetičky do ní přispívali Petr Hanuška, Pavel Hruška, Miroslav Zelinský aj.). Drobné články, zprávy, poznámky, glosy o kulturním dění v oblasti soustředila rubrika Marginálie, v níž mnohdy převládl konzervativní postoj k současnosti a příklon k tradičním uměleckým projevům.
Obsah časopisu oživovaly medailony výtvarných umělců, popřípadě studie o nich (Petr Holý). V nepravidelné rubrice Galerijní paleta přinášela Gabriela Žárská informace o některých ostravských výstavách. Ojediněle zde byly otištěny studie z oblasti klasické hudby (Čestmír Gregor, Ivo Stolařík). Některá čísla Alternativy jsou věnována významným osobnostem (Bohumilu Pavlokovi č. 3–4/1999/2001, Drahomíru Šajtarovi č. 1–2/2002 a č. 3–4/2004 150. výročí narození Arthura Rimbauda).