Slovník české literatury po roce 1945

EDICE PŮLNOC

1950 - 1955; 1962 - 1962

Jedna z prvních českých samizdatových edic po roce 1948, v níž vycházela zejména raná díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka

Edici Půlnoc (EPN), jejíž název je pravděpodobně narážkou na ilegální francouzskou edici Les Editions de Minuit z let druhé světové války, založili zřejmě na přelomu let 1950/51 Egon Bondy (vl. jm. Zbyněk Fišer) a Ivo Vodseďálek. Jejich cílem bylo vytvořit společnou platformu pro uspořádávání a neoficiální vydávání především vlastních literárních textů. Součástí jejich záměrů bylo také rozmnožování textů několika přátel, kteří na počátku 50. let vytvořili volný autorský okruh edice, jenž volně navazoval zejména na aktivity českých surrealistů (vůči jejichž literární tvorbě se ovšem též kriticky vymezoval). Podobně jako edice surrealistických sborníků Znamení zvěrokruhu (1951) a Objektů (1953–1962) i Edice Půlnoc postrádala jeden z charakteristických rysů samizdatové produkce 70. a 80. let, totiž snahu pořadatelů o distribuci mezi čtenáři mimo okruh nejbližších přátel, jež by tak měla nahradit to, co je vesměs běžné u literárního provozu na bázi legálního tisku (zřejmě poněkud méně „elitářská“ byla v tomto ohledu Edice Explosionalismus Vladimíra Boudníka z roku 1952). V Edici Půlnoc celkem vyšlo na 49 svazků a svazečků, uvažujeme-li též o strojopisných sešitech, které jméno této edice explicitně nenesou, případně i o těch, které se zřejmě nepodařilo realizovat či které se dochovaly jen v pozdějších opisech, takže existence jejich prvovydání v Edici Půlnoc není doložitelná.
Z uvedených 49 svazků nebylo až doposud 6 svazků nalezeno, přičemž 2 z nich – Bondyho Povídky o lásce a Krejcarové Therapeutické texty – jsou v „anoncích“ zařazených do jiných sešitů EPN explicitně zmiňovány jako její svazky. Kromě těchto dvou ztracených svazků je jako součást edice explicitně označeno 21 svazků mezi lety 1951–1954 a Vodseďálkův samizdatový sešit veršů Jako dnes, který byl v roce 1962 zřejmě zcela ojedinělým, opožděným pokusem edici oživit. Dva z těchto 22 svazků se dochovaly jen v pozdějších opisech, ovšem v některých pramenech jsou jako součást Edice Půlnoc zmiňovány (Krejcarové próza Clarissa a svazek veršů V zahrádce otce mého). Celkem tedy lze téměř s jistotou za výslovně zmiňované realizace v rámci Edice Půlnoc považovat 24 svazků, přičemž je však zřejmé, že pořadí a číslování jednotlivých svazků mohlo být poněkud chaotické (např. svazek Bondyho veršů Dagmara aneb Nademocionalita, datovaný již 21. únorem 51, je v „tiráži“ označen jako „21. svazek edice Půlnoc“).
Některé „tiráže“ svazků, které jsou označeny jako součást edice, obsahují i údaje o „nákladech“: vesměs šlo o čtyři, vzácněji o šest strojopisných opisů, přičemž ovšem nelze vyloučit jejich brzké následné opisování (zejména v případě řady prací Egona Bondyho je dosti pravděpodobné).

Hlavní literární náplní Edice Půlnoc byla zejména raná básnická a prozaická díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, některá již z let 1947–1949, klíčová pak z roku 1950 (právě jejich přítomnost dovoluje uvažovat o existenci EPN již ke konci tohoto roku) a z let bezprostředně následujících. Ze 49 svazků EPN obsahuje 20 svazků básnické, prozaické a teoretické texty (a údajně též koláže) Egona Bondyho a 17 svazků básnické a prozaické texty a koláže – a údajně též eseje – Vodseďálkovy (jeden z těchto svazků je ovšem de facto výtvarným dílem Adolfa Borna a Oldřicha Jelínka; jde o jimi ilustrované druhé vydání Vodseďálkovy Trapné poesie). Z Bondyho díla v edici vyšly např. sbírky Ich und es (později pod titulem Totální realismus, napsáno 1950, EPN 1951), Trapná poesie (naps. 1950–1951, EPN 1951), Für Bondys unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství (naps. 1951, EPN, 1952), Velká kniha (naps. 1951–1952, EPN 1952), Malá kniha (naps. 1952–1953, pův. strojopis ztracen, snad EPN 1953) a poemy Jeskyně divů aneb Prager Leben (později pod titulem Pražský život, naps. 1950–1951, EPN 1951) či Zbytky eposu (naps.1954–1955, vyd. bez udání EPN zřejmě 1955). Z Vodseďálkova díla jsou to zejména sbírky Trapná poesie (smz. bez udání EPN datován říjnem 1950), Politováníhodný sebevrah (EPN 1951), Cesta na Rivieru (1951, původní strojopis ztracen, vydání v EPN nejisté), Smrt vtipu (EPN 1951), Pilot a oráč (EPN 1951), Krajina a mravnost (naps. 1952–1953, vyd. bez udání EPN 1953), Americké básně (bez udání EPN 1953) či Kvetoucí Ukrajina (naps. 1950, EPN 1953) a dále též jeho rané prózy Kalvarie (naps. 1954, strojopis s datem 1954 bez udání EPN) a Kompensace (naps. 1954–1955, strojopis s datem 1955 bez udání EPN).
Dále v edici vyšly 4 svazky básnických textů a koláží Pavla Svobody (podepisoval je též jako Lord), 3 svazky prozaických a básnických textů Jany Krejcarové-Fischlové-Černé (ani jedno původní vydání v EPN se však nezachovalo, jen pozdější opisy některých z nich), 1 svazek textů Adolfa Borna a Oldřicha Jelínka (URAJT, EPN 1951) a po jednom svazku textů Bohumila Hrabala (Co je poesie?, EPN 1952, pod pseud. J. V. Císař) a Vladimíra Boudníka (Loď, 1952), které jsou mj. zajímavým svědectvím o samizdatovém „meziskupinovém“ literárním provozu na počátku 50. let – oba tito autoři totiž do nejužšího okruhu EPN nepatřili. Sborníček Mythy (prosinec 1950) obsahuje vždy po jednom kratičkém textu od Jany Krejcarové, Egona Bondyho, Dany Prchlíkové, Pavla Svobody, Iva Vodseďálka, Jaromíra Valouška a Karla V. Žáka. Jediným překladatelským počinem edice jsou Bondyho převody nonsensové poesie Christiana Morgensterna (Šibeniční písně, EPN 1951).
Co do formátu a rozsahu převažují strojopisy A5, ale v EPN se vyskytují jak kolibříkové, několikastránkové svazečky, tak i poměrně obsáhlé strojopisné sešity A4. Svazečky koláží a ilustrované druhé vydání Vodseďálkovy Trapné poesie byly unikáty.
Jako výtvarníci se v EPN vedle Adolfa Borna a Oldřicha Jelínka příležitostně uplatňovali i samotní autoři Ivo Vodseďálek, Pavel Svoboda a údajně též Egon Bondy (ztracená kniha koláží Sloužíme lidu). Účast Mikuláše Medka na EPN nelze doložit (v tiráži titulu Jeskyně divů aneb Prager Leben, EPN 1951, je uvedeno, že „ilustroval M. M.“, dle Bondyho šlo právě o M. Medka; strojopis však žádný výtvarný doprovod neobsahuje).

Dochované svazky EPN byly zahrnuty do edic souborného díla jednotlivých autorů: Básnické dílo Egona Bondyho I–IX (Pražská imaginace, Praha 1990–1993); Dílo Ivo Vodseďálka I–V (Pražská imaginace, Praha 1992); Jana Krejcarová: Clarissa a jiné texty (Concordia, Praha 1990); Vladimír Boudník: Z literární pozůstalosti (Pražská imaginace, Praha 1993).

Výtvarní spolupracovníci: Adolf Born, Oldřich Jelínek, Pavel Svoboda, Ivo Vodseďálek.

Technické informace: Celkem 49 titulů, z nichž 22 nese označení Edice Půlnoc. Nejčastěji strojopisy A5, ale též A4 či A6 a A7; též unikátní svazky koláží a kreseb. Náklad většinou neuváděn, pokud ano, pak 4-6 kopií.

LITERATURA

Bibliografie: Ivo Vodseďálek: Bibliografie edice „Půlnoc“ (rkp. 1990); M. Machovec: Soupis titulů vydaných v Edici Půlnoc, Kritický sborník 1993, č. 3 (též in Ztichlá klika 3 [bibliofilský sborník Jana Placáka], 1993, s. 82).
Knižně: M. Pilař: Underground (1999); G. Zandová: Totální realismus a trapná poezie. Česká neoficiální literatura 1948–1953 (2002); O. Mainx: Poezie jako mýtus, svědectví a hra. Kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho (2007); A. Catalano: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem /1945–1959/ (2010).
Studie a články: E. Bondy: Kořeny českého literárního undergroundu v letech 1949–1953, in Haňťa Press 1990, č. 8 (též opravené a komentované in M. Machovec (ed.), Pohledy zevnitř. Česká undergroundová kultura ve svědectvích, dokumentech a interpretacích, 2008); M. Machovec: Bondy, Vodseďálek a Edice Půlnoc, Revolver Revue 1991, č. 15; I. Vodseďálek: Urbondy, Haňťa Press 1992, č. 13 (též opraveno in I. V.: Felixír života, 2000); O. Jelínek: Jak to všechno začalo..., Haňťa Press 1993, č. 14; M. Machovec: Několik poznámek k podzemní ediční řadě Půlnoc, Kritický sborník 1993, č. 3 (též in Ztichlá klika 3 [bibliofilský sborník Jana Placáka], 1993, s. 79); M. Pilař: Prostory českého undergroundu aneb Na okraj díla Ivo Vodseďálka, ČL 1994, č. 4; G. Zandová: Básník – svědek – aktivista: Poetický program a vydavatelský projekt Egona Bondyho v čase stalinismu, ČL 1998, č. 6; Protokolární výpověď Milana Herdy, in sb. Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989 (2001); Z. Fišer jr.: Cizí jazyky v tvorbě autorů edice Půlnoc, in Literatura určená k likvidaci II. (2006); P. Mecner: Průniky v dílech autorů Skupiny 42 a Edice Půlnoc, Tvar 2006, č. 11; M. Machovec: Bondy překladatel a jeho Morgenstern, in Ch. Morgenstern, Šibeniční písně (přel. E. Bondy, 2. vyd. 2010).
Rozhovory: S Ivo Vodseďálkem o letech radostného budování 49-53 (připr. T. Mazal), Vokno 1990, č. 18; I. Vodseďálek: Jana Krejcarová očima souputníků (připr. M. Drbal), Tvar 1998, č. 7; I. Vodseďálek: Dodnes mám tu sbírku sovětských agitačních plakátů schovanou (připr. R. Kopáč), NK 2001, č. 30; Otázky pro Ivo Vodseďálka (připr. M. Jareš), Aluze 2001, č. 3; I. Vodseďálek: Tatínek rozorával meze s traktorem (připr. S. Škoda), Babylon 11, 2001/02, č. 6.
Vzpomínky: Egon Bondy, Prvních deset let (2002).

Související odkazy

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Bibliografie Egona Bondyho (sest. M. Machovec, 2006)

Autor hesla: Martin Machovec (2010)

Aktualizace textu hesla: 31. 10. 2010 (mm)

Aktualizace bibliografie: 31. 10. 2010 (mlp)

zpět na hlavní stranu