ZEBRA 

 Revue nabízela původní literární práce především autorů blízkých redakci (poezie Jiřího Bydžovského, Petry Hejdánkové, Bohumíra Slavíka a Jaroslava Vávry, povídky Zbyňka Benýška, Aleše Březiny, Jaroslava Hutky aj., fejetony a úvahy Jana Rumla) a rozsáhlé rozhovory (s J. Hutkou o jeho rozhodnutí k emigraci v č. 2, dále s Věrou Jirousovou, Ivanem Klímou, Vlastou Třešňákem); interview s polským spisovatelem Andrzejem Kijowským dokládá zájem redakce o tehdejší společensko-politický vývoj v Polsku, patrný i v rubrice glos a komentářů Informace. Drobnějšími příspěvky (bajky, sentence a aforismy) přispěl Jan Hofman. V rubrice recenzí, která sledovala i oficiální větev domácí literatury či soudobou ruskou kinematografii, publikovali Petra Hejdánková, Aleš Lederer, Tomáš Petřivý (pod pseud. L. Kovax), Jan Ruml a Jaroslav Vávra. Článkem k výročí odchodu J. A. Komenského do exilu do Zebry přispěl Radim Palouš, jen šifrou -dk- je podepsána rozsáhlá stať věnovaná životu a dílu Jana Patočky (obojí v č. 1), o soudobé a budoucí roli křesťanství uvažoval v č. 2. Miloš Rejchrt. Jediným přeloženým textem jsou výňatky z analýzy marxismu a komunismu od Nikolaje Berďajeva (poprvé publikováno 1936).