Slovník české literatury po roce 1945

Dušan JEŘÁBEK

* 14. 3. 1922, Brno

† 18. 6. 2004, Brno

Literární historik a editor

Syn spisovatele Čestmíra Jeřábka, vnuk spisovatele Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946). – Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně (1941) navštěvoval hudební a dramatickou konzervatoř, kde na něj zvláště zapůsobil prof. Rudolf Walter. Ve studiu pokračoval i v době, kdy byl totálně nasazen ve Zbrojovce v Kuřimi (1942–1944) a v Královopolské strojírně (1945); absolvoval v roce 1946. Od roku 1945 souběžně studoval na brněnské Filozofické fakultě češtinu a filozofii, zde jej ovlivnili Frank Wollman a Antonín Grund; doktorát získal prací Karolína Světlá, básnířka kraje ještědského (1949). Po krátkém působení v Archivu pro dějiny obchodu, průmyslu a technické práce se v roce 1950 stal asistentem na brněnské filozofické fakultě, v letech 1952–1955 byl vědeckým aspirantem (kandidátskou práci Vítězslav Hálek jako literární kritik obhájil v roce 1957), v roce 1960 se habilitoval prací Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století, roku 1966 byl jmenován profesorem pro dějiny novočeské literatury. V roce 1961 přednášel jeden semestr na univerzitě v Greifswaldu (NDR). Mezi léty 1966–1969 byl děkanem brněnské FF, v letech 1971–1988 předsedou brněnské pobočky Literárněvědné společnosti při ČSAV, roku 1988 se stal místopředsedou celé Literárněvědné společnosti. Titul DrSc. získal v roce 1987 prací Tradice a osobnosti. Po odchodu do důchodu (1987) dále na fakultě působil jako profesor konzultant, v letech 1990–1991 jako externista, v letech 1991–1992 opět jako řádný profesor, poté opět jako externista. – Manželka Zdeňka Jeřábková (1928–1980) byla kulturní redaktorkou Československého rozhlasu v Brně a teatroložkou, jako kulturní redaktoři působili i dcera Olga (*1951) a syn Mojmír (*1957).

Publikovat začal v brněnském deníku Čin (1945–1948, filmové, později i divadelní kritiky pod šifrou nk). Přispíval pak zvláště do časopisů List Sdružení moravských spisovatelů, Divadlo, Host do domu, Plamen, Divadelní a filmové noviny (později Divadelní noviny, pravidelná spolupráce 1965–1969), Listy filologické, Literární noviny, Česká literatura, Slovenská literatúra (Bratislava), Časopis pro moderní filologii, Věda a život, Vlastivědný věstník moravský, Die Welt der Slaven (Kolín nad Rýnem – Vídeň, 1972), Universitas, zpravodaje Společnosti Jiřího Mahena Milíř ad.; také do kulturních rubrik deníků Nová politika (Brno, 1948–1952), Rovnost (Brno, zvláště v šedesátých letech) a Svobodné slovo (soustavné divadelní referáty v brněnském vydání v sedmdesátých letech). Značnou část svých odborných studií publikoval ve Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), v letech 1966–1970 byl také jeho vedoucím redaktorem. Dále redigoval Spisy Filozofické fakulty brněnské univerzity (1966–1968), literární a divadelní část periodického sborníku Brno v minulosti a dnes (1960–1970). Přispěl do mnoha sborníků, řadu edic opatřil úvodními studiemi nebo doslovy. Hojně spolupracoval s Československým rozhlasem, zvláště s brněnským studiem (divadelní kritiky, rozhovory na aktuální kulturní témata, knižní referáty). – V novinách užíval šifer jb, DJ, dj, jk, nk.

Východiskem Jeřábkových literárněhistorických zkoumání byla generace májovců. Dílo Karoliny Světlé, Jana Nerudy a hlavně Vítězslava Hálka osvětloval jak z hlediska hodnot ideově-estetických, tak z hlediska postavení těchto spisovatelů ve „sporu“ realismu a romantismu, jejich podílu na utváření koncepce národní literatury a z úhlu sociální funkce díla. Odtud vyrostlo i Jeřábkovo sledování vývoje české literární kritiky od obrození až po Josefa Durdíka, Herberta Gordona Schauera a Arna Nováka. Zabýval se také literární kritikou a uměleckou tvorbou spjatou s Moravou (František Matouš Klácel, Jan Evangelista Kosina, Josef Merhaut, Viktor Kamil Jeřábek, Rudolf Těsnohlídek, Stanislav Kostka Neumann). V řadě statí, později výběrově soustředěných do knihy Tradice a osobnosti, se zaměřil na úsilí české literatury (od doby osvícenské) o svobodu myšlení a přesvědčení, o právo na národní sebeurčení a o dosažení sociální spravedlnosti. Pozornost zde věnoval i vztahům české literatury ke Slovensku v období májovců. Jeřábkovy výklady často přesahují z oblasti literárněvědné do kulturní historie i politických dějin, což se nejvýrazněji projevilo v monografii věnované publicistickému zápasu Karla Havlíčka Borovského (Václav Vladivoj Tomek a Karel Havlíček v letech bachovské reakce). V kolektivním Průvodci po dějinách české literatury autor podal populárně zaměřený syntetický obraz české literatury od čtyřicátých do devadesátých let 19. století. V popředí rozsáhlé Jeřábkovy činnosti editorské stojí vydání Pamětí Miloslava Hýska a souboru úvah a polemik z doby májovců a lumírovců O národní literaturu a souboru prací Arne Nováka (Česká literatura a národní tradice), jemuž později věnoval také monografii (Arne Novák).
Trvalý zájem o moderní divadlo se projevoval v Jeřábkových statích historických (o meziválečné divadelní avantgardě v Brně, o divadelněkritické činnosti Bedřicha Václavka), v teoretických úvahách o současných tendencích (epické divadlo, dramaturgické problémy) i v soustavném kritickém sledování inscenací brněnských divadel. Vztah k rodnému městu, jeho kulturní a intelektuální atmosféře v době meziválečné a válečné a k osobnostem, které ji utvářely, vyjádřil ve svých vzpomínkách Brněnská romance.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století (studie, 1959); Průvodce po dějinách české literatury (1976; přeprac. 1978, s J. Hrabákem a Z. Tichou); Václav Vladivoj Tomek a Karel Havlíček v letech bachovské reakce (studie, 1979); Česká literatura od konce národního obrození do roku 1918 (skripta, 1980, 2. přeprac. 1993, 3. přeprac. 1999); Tradice a osobnosti. K problematice české literatury 19. století (soubor studií,1988); Arne Novák (1997); Brněnská romance (vzpomínky, 1997; 2. vyd. s tit. Brno – kulturní město předválečné a válečné; 2006).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju (Moskva 1958); Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Rodné zemi (1958); Divadlo bojující (1961); Slavjanska filologija 2 (Sofija 1963); Bedřich Václavek (1963); O marxistické kritice let třicátých (Václavkova Olomouc 1962; 1964); Brno v minulosti a dnes 6 (1964); Cesty k dnešku (1964); Počátky české marxistické divadelní kritiky (1965); Divadlo je divadlo (1969); Dějiny města Brna 1 (1969); Literárněvědné studie (1972); Padesát vítězných let (1973); O české literatuře (skripta pro Letní školu slovanských studií v Brně, 1974; 1. rozšíř. 1977; 2. rozšíř. s tit. O české a slovenské literatuře, 1983); Bedřich Václavek, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1977); Tvůrčí odkaz Zdeňka Nejedlého (1979); K 150. výročí úmrtí Josefa Dobrovského (1979); Thalia Brunensis centenaria (1984); Vítězslav Nezval, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); Sborník ze XVIII. symposia v Mikulově 1988 (1989); Kapitoly z dějin české literární historiografie (Václavkova Olomouc 1989); Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 1, 2, 3 (1. Mnichov–Brno, 1993; 2. Mnichov–Brno–Plzeň 1994; Mnichov–Plzeň–Brno 1996); Slovo v úzkosti a naději (sb. k 70. výročí narození A. Kratochvila, 1994); Hledání řádu skutečnosti (sb. ke 100. výročí narození J. L. Fischera, 1994); Das slawische Phänomen (Praha 1996); Euroslavica. Das slawische Phänomen. (sb. k 65. narozeninám A. Měšťana, Praha 1998).
Uspořádal, vydal a redigoval: V. Hálek: O umění (výbor statí, 1954) + Muzikantská Liduška (výbor povídek, 1957, s M. Kopeckým a J. Fořtem) + Povídky (výbor, 1968, s M. Jelínkem a M. Kopeckým); B. M. Kulda: Moravské národní pohádky (výbor, 1957, s M. Kopeckým a D. Klementovou); V. K. Jeřábek: Moravské povídky (výbor, 1960, s V. Válkem); Z. Winter: Nezbedný bakalář (1963, s V. Válkem) + Rozina sebranec a jiné prózy (výbor, 1966, s V. Válkem a J. Čermákem); J. Merhaut: Černá pole (výbor PP, 1964, s V. Válkem); F. M. Klácel: Výbor z díla (1964, s M. Komárkem, V. Michálkovou a V. Válkem); Brno Studies in English 6: Studies in Literature (1966); M. Hýsek: Paměti (1970, s V. Válkem); I. Herrmann: Ztřeštěné historky (výbor, 1972, s V. Válkem) + Ze starého rámu (výbor, 1979, s V. Válkem); Literárněvědné studie (1972, s M. Kopeckým a K. Palasem); R. Těsnohlídek: Nocí a dnem (výbor BB, PP 1982, s J. Chloupkem a V. Válkem); Česká literatura od roku 1945 do poloviny let osmdesátých (skripta, 1988); O národní literaturu (výbor úvah a polemik doby májovců a lumírovců, 1990); O. Sus: Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice (dvě studie o O. Zichovi, 1992, s L. Soldánem); A. Novák: Česká literatura a národní tradice (1995); Č. Jeřábek: Cizinec na ostrově (1996) + Bohové opouštějí zemi (1998) + V zajetí stalinismu: z deníků 1948–1958 (2000); spisy: Vybrané spisy V. Hálka (1955–1960, 6 sv., s dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: an.: Soupis prací prof. Dušana Jeřábka, in Sborník prací FF brněnské univerzity, D 29, 1982; [A. Přibáňová]: Soupis prací Dušana Jeřábka 1982–1996, in Sborník prací FF brněnské univerzity, D44, 1997 (1998); K. Palas: Soupis prací profesora PhDr. Dušana Jeřábka, DrSc., z let 1997–2002, in Sborník prací FF brněnské univerzity V4, 2001: Dušanu Jeřábkovi k osmdesátinám (2002).
Studie a články: K. Palas: K šedesátinám prof. Dušana Jeřábka, in Sborník prací FF brněnské univerzity, D 29, 1982; V. Válek: Pětasedmdesátiny Dušana Jeřábka, in Sborník prací FF brněnské univerzity, D44, 1997 (1998); D. Tureček: Laudis et gratiae relatio, Sborník prací FF brněnské univerzity V4, 2001: Dušanu Jeřábkovi k osmdesátinám (2002); D. Šlosar: Slova Dušana Jeřábka, tamtéž; O. Jeřábková: Stopy městem naváté, doslov in D. Jeřábek: Brno – kulturní město předválečné a válečné (2006); M. Hynšt: Trojí setkání s Dušanem Jeřábkem + V. Justl: Před stínem věčnosti + V. Kudělka: Blíženci – Dušan Jeřábek a Antonín Grund + M. Štědroň: Můj učitel (tamtéž).
Recenze: Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století: M. Červenka, LitN 1959, č. 45; A. Haman, ČL 1960, č. 1; O. Sus, HD 1960, č. 1; M. Suchomel, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 7, 1960, s. 252 (též in Co zbylo z recenzenta, 1995) * Václav Vladivoj Tomek a Karel Havlíček v letech bachovské reakce: J. Kudrna, Sborník prací FF brněnské univerzity, D 28, 1981 s. 142; E. O. (= E. Otcovská), ČČH 1982, č. 1; V. Forst, ČL 1984, č. 4 * Tradice a osobnosti: V. Forst, ČL 1990, č. 4 * O národní literaturu (edice): M. Petříček, Tvar 1991, č. 18; J. Válka, Opus musicum 1991, č. 6 * Česká literatura a národní tradice (edice): E. Taxová, LitN 1995, č. 41; D. Tureček, ČL 1995, č. 5; J. Kudrnáč, Universitas 1995, č. 4; P. Kučera, Germanoslavica 1996, č. 1 * Arne Novák: J. Kudrnáč, MFD 4. 12. 1997, příl. Jižní Morava; J. Suchomelová, Slovo (Brno) 6. 6. 1997; S. Mathauserová, Tvar 1997, č. 15; J. Poláček, Duha 1997, č. 4; D. Tureček, Slavia 1997, č. 4; J. Slomek, LitN 1998, č. 4; D. Dobiáš, ČL 1999, č. 6 * Brněnská romance: J. Sedlák, Brněnský večerník 10. 4. 1997; L. Soldán, Rovnost 12. 5. 1997; J. Rambousek, Tvar 1997, č. 12; A. Jelínek, NK 1997, č. 38; K. Křepelka, Proglas 1997, č. 7, Literární příloha * Brno – kulturní město předválečné a válečné: Z. J. Slouka, LidN 8. 9. 2007 (zde); M. Janata, A2 2007, č. 18; I. Němec, Týdeník Rozhlas 2007, č. 36; V. Závodský, Duha 2007, č. 2; P. Cibulka, ČČH 2008, č. 2.
Rozhovor: pšt (= P. Pešta), Rovnost 13.3 . 1982; I. Pospíšil–M. Zelenka, Tvar 1996, č. 4; E. Zerzánová, MFD 13. 3. 1997, příl. Jižní Morava; J. Kudrnáč, Rovnost 14. 3. 1997.
K životním jubileím: K. P. (= K. Palas): Dušan Jeřábek, in Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (1973); V. Forst, ČL 1982, č. 4; M. Kopecký, LM 1982, č. 3; B. Marčák, Večerník (Brno) 13. 3. 1992; K. P. (= K. Palas): D. J., in Slavica na Masarykově univerzitě v Brně (1993); M. Kopecký, Proglas 1997, č. 7, Literární příloha; J. Sedlák, Brněnský večerník 12. 3. 1997; J. Kudrnáč, Slovo (Brno) 19. 3. 1997; V. Válek, Universitas 2014, č. 4.
Nekrology: J. Kudrnáč, Rovnost 23. 6. 2004 + Dokořán 2004, č. 31; V. Válek, Universitas 2004, č. 3; L. Soldán, Host 2004, č. 7; T. Mazáč, Milíř 2004, prosinec.
Archiv: Archiv Masarykovy univerzity v Brně: Osobní fond (Soupis J. Kalendovská, 2014; zde).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Pavel Pešta (1994)

Aktualizace hesla: 10. 10. 2020 (ap)

Aktualizace bibliografie: 10. 10. 2020 (ap)

zpět na hlavní stranu