Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Milan KOPECKÝ

* 14. 5. 1925, Brno  
 
Literární historik a editor, zabývající se především dobou renesance a baroka
 Otec byl dělníkem. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně (1944) byl Kopecký totálně nasazen jako stavební dělník, ke konci války působil jako vychovatel. V letech 1945–1948 vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a ruštinu (žák Jana Vilikovského, Antonína Škarky a Franka Wollmana; doktorát 1949 prací Gogol kak filosof). Od roku 1948 učil v Břeclavi nejprve na obchodní akademii (do 1952), později krátce na vyšší sociální škole a gymnáziu. Roku 1953 se stal odborným asistentem na filozofické fakultě v Brně, v letech 1954–1957 absolvoval vědeckou aspiranturu (CSc. 1959 prací Překlady z italské renesanční a německé reformační literatury od Mikuláše Konáče z Hodíškova), v roce 1962 se habilitoval prací Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova a byl ustanoven docentem pro dějiny české literatury, roku 1973 se stal profesorem. Působil jako proděkan (1969–1972) a poté jako děkan (1972–1976) Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, následně ve funkci vedoucího katedry české a slovenské literatury a literární vědy tamtéž (1976–1990). V letech 1963–1964 učil na Humboldtově univerzitě v Berlíně, přednášel rovněž v SRN, Itálii, Holandsku, Norsku, Francii, SSSR, Jugoslávii, NDR a Polsku. V roce 1980 získal titul DrSc. na základě práce Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory. Roku 1988 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Po odchodu do důchodu (1991) působil na fakultě dále jako externista, v letech 1990–1992 též na Slezské univerzitě v Opavě. Od roku 1966 byl předsedou Muzejního spolku pro uchování bratrských památek a tisků v Kralicích nad Oslavou a zasloužil se o vytvoření Památníku Kralické bible. V letech 1960–1970 byl vědeckým tajemníkem brněnské pobočky Literárněvědné společnosti při ČSAV a od roku 1978 předsedou její medievalistické sekce. V letech 1977–1988 byl předsedou sekce jazyka a literatury Socialistické akademie v Brně, od roku 1973 předsedou redakční rady pro vydávání Díla J. A. Komenského. – Dcera Michaela (*1958, provdaná Horáková, poté Soleiman pour Hashemi) je profesorkou starší české literatury na FF MU v Brně.
 

Debutoval ve Slezském sborníku (1953) referátem o edici Jan Amos Komenský: Duchovní písně, poté publikoval v časopisech Česká literatura, Slezský sborník, Časopis Matice moravské, Listy filologické, Vlastivědný věstník moravský, Český lid, Zlatý máj, Host do domu a rovněž v periodických publikacích, které redigoval: revue Universitas (1968–1969), Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D) (1976–1991), Z kralické tvrze (1967–1979, 10 sv.), Studia Comeniana et historica (1985–1990), Acta Comeniana (1983–1989). Přispěl do řady sborníků. Odborně spolupracoval na filmu Pochodeň černého umění (1968, k 500. výročí knihtisku v českých zemích). Pro Československou televizi a Československý rozhlas připravil několik literárních pásem a přednášek, pro Svobodnou Evropu po roce 1990 sérii portrétů osobností literárního baroka. V roce 1967 připravil brněnskou výstavu Barokní tisky i její katalog. Publicistiku Kopecký uveřejňoval v denících Lidová demokracieRovnost (zde používal také šifer Kp, kp, M. K., mk, mký).

 Těžiště vědecké práce Milana Kopeckého spočívá ve starší české literatuře, a to především z období renesance a baroka. Nejdříve se zaměřil na pramenný průzkum epochy mezi husitstvím a Bílou horou, a zejména na formování humanismu v českých zemích. V monografiích Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova Daniel Adam z Veleslavína objasnil přínos těchto čelných tiskařů, vydavatelů a spisovatelů 16. století. Studie, sledující českou renesanční literaturu z hlediska její uměleckosti a vycházející namnoze z mezislovanských a celoevropských souvislostí, spojil v celek v knize Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory. Zabýval se v ní obzvláště pronikáním antické kultury do české literatury, vznikem a rozvojem biblického i světského dramatu za humanismu; pozornost věnoval též utváření renesanční beletrie, reformační postilografie a kulturnímu přínosu Jednoty bratrské. Zamýšlel se i nad specifickou kulturní situací na Moravě. Dosavadní představy o podobě a dosahu české světské lyriky sledovaného období podstatně změnila jeho analýza zlomku tištěného sborníku milostných básní z poloviny 16. století (původně v Listech filologických 1961). Na základě rozboru tvorby Tobiáše Mouřenína z Litomyšle a jeho současníků pak Kopecký formuloval názor, že na přelomu 16. a 17. století přecházela česká literatura do stadia humanistického manýrismu. Populárně pojatou syntézu celé epochy, jejíž specifičnost v českém prostředí nachází v prolínání humanismu s reformací, podal v knize Český humanismus. Od poloviny šedesátých let patřil Kopecký rovněž k iniciátorům obnoveného studia českého literárního baroka. Edičně připravil a komentoval řadu děl autorů dosud dostatečně nezhodnocených (Valentin Bernard Jestřábský, Felix Kadlinský, Bedřich Bridel, Antonín Koniáš, slezští kazatelé aj.) a překlad Balbínovy Obrany. Systematickou pozornost věnoval literárním snahám J. A. Komenského (Komenský jako umělec slova) a uměleckým prostředkům barokní literatury; soustřeďoval se na vztahy baroka umělého k pololidovému a k folkloru, na souvislosti mezi tvorbou domácí a exilovou i mezi barokní kulturou a novodobým písemnictvím. Připravil řadu příruček pro vysoké školy. Literárněhistorickou a ediční pozornost věnoval i české literatuře 19. a počátku 20. století, zvláště autorům utvářejícím literární život na Moravě (Matěj Mikšíček, Václav Kosmák, Jan Herben, Josef Uher aj.). Za pobytu v Německu se seznámil s lužickosrbskou literaturou, kterou pak sledoval i jako recenzent (hlavně v Lidové demokracii 1964–1968).

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova (monografie, 1962); Daniel Adam z Veleslavína (monografie, 1962); Staročeské rukopisy a tisky (skripta, 1965; 1. rozšíř. 1970; poté do 1977 řada rozšíř. vydání); Výsledky nového bádání o Husovi a husitství (brožura, rozmnož., 1965); Barokní spisovatel Valentin Bernard Jestřábský (monografie, rozmnož., 1969); Humanista z Vysočiny (brožura o M. Konáčovi, 1971); Trialog o kralické minulosti (brožura, 1972, s V. Fialovou a O. Settari); Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků (učebnice, 1978); Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory (soubor studií, 1979); Starší české drama (skripta, 1981; rozšíř. 1987); Starší česká a slovenská literatura (skripta, 1982); Výbor ze starší české literatury. Přehled vývoje a výbor textů (skripta, 1984, s J. Hošnou); Starší slovenská literatura. Přehled vývoje a výbor textů (skripta, 1985); Domov a svět Jana Amose Komenského (bibliof., 1985); Český humanismus (monografie, 1988); Přehled dějin starší české literatury 2 (skripta, 1989, s J. Hošnou); Stanislav Souček (brožura, 1991); Dějiny starší české literatury (skripta, 1991; rozšíř. 1992); Komenský jako umělec slova (soubor studií, 1992); Česká literatura od 20. let 17. století do 70. let 18. století (skripta, 1993); Česká literatura od 70. let 15. století do 20. let 17. století (skripta, 1996); Český literární humanismus (učebnice, 1996); Slovesnost českého baroka (skripta, 1997); Česká středověká literatura (příručka, 1998); Historie a antologie starší slovenské literatury (učebnice, 1998); Nic stálého přítomného: K literárnímu baroku (studie, 1999).
Překlad: B. Balbín: Rozprava krátká, ale pravdivá (1988, uprav. vyd. 1997).
Příspěvky ve sbornícícha almanaších: Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (1958); Příspěvky k dějinám starší české literatury (1958); Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju posvjaščennyj IV-omu meždunarodnomu sjezdu slavistov (Moskva 1958); Slavjanska filologija 2 (Sofija 1963); Studia z dawnej literatury czeskiej, słowackiej i polskiej (Warszawa – Praha 1963); Magna Moravia (1965); Humanistická konference 1966 (1966); Příspěvky ke starší literatuře na Moravě 2 (1966); Slavjanska filologija 8 (Sofija 1966); Slawisch-deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur (Berlin 1969); O české literatuře a jazyce (příručka pro účastníky Letní školy slovanských studií v Brně, 1970); J. A. Komenský a jižní Morava (2. mikulovské sympozium, 1970); Československé přednášky pro 7. a 8. mezinárodní sjezd slavistů (1973, 1978); Na křižovatce umění (1973); O české literatuře (skripta pro Letní školu slovanských studií v Brně, 1974; 1. rozšíř. 1977; 2. rozšíř. s tit. O české a slovenské literatuře, 1983); 7. międzynarodowy kongres sławistów (Warszawa 1974); Jan Blahoslav – předchůdce J. A. Komenského (b. d., 1975); Ročenka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně 1968–1975 (1976); Antika a česká kultura (1978); 8. medunarodni slavistički kongres. Kniga referata 1 (Zagreb 1978); Tvůrčí odkaz Zdeňka Nejedlého (1979); Otázky současné komeniologie (1981); Ostrava 11 (o V. B. Jestřábském, 1981); Pokrokové proudy ve výchově a vzdělávání na jižní Moravě v uplynulých 350 letech (9. mikulovské sympozium, 1982); Československá slavistika 1983. Literatura, folklor (1983); 1100 roků československo-bulharských vztahů (12. mikulovské sympozium, 1983); František Tenčík 1912–1974 (b. d., 1983); Hudba a literatura (1983); Rezjume dokladov i pismennych soobščenij. 9. meždunarodnyj s’jezd slavistov (Moskva 1983); Jiří Mahen, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); Symposium Comenianum 1982 (1984); Aktuální otázky literatury pro mládež a jejího studia (1985); 16. stoletje v slovenskom jeziku, književnosti i kulturi (Ljubljana 1986); Vítězslav Nezval, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); Knihtisk v Brně a na Moravě (1987); Přednášky z českého jazyka, literatury a historie (skripta pro Letní školu slovanských studií v Brně, 1987); Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern (Köln am Rhein – Wien 1988); 700 let Tvarožné u Brna (1988); In memoriam František Hrubý 1887–1943 (1988); Z literární historie jižní Moravy (18. mikulovské sympozium, 1989); Kurt Konrad, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1989); Kapitoly z dějin české literární historiografie (1989); Filologia e letteratura nei paesi Slavi (Roma 1990); Studia o literaturach i folklorze Słowian (Warszawa 1991); Litteraria humanitas – Genologické studie 1 (1991); J. A. Komenský a kultura jeho doby (1992); Nad Meditacemi věků. K 110. výročí narození filozofa Josefa Kratochvila (1992); Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách (1992; též něm., 1993); International Scientific Conference Comenius Heritage and Education of Man for the 21st Century (1992); Patrimoine Littéraire Européen 4, Le Moyen Âge (Bruxelles 1993); Česká slavistika 1993 (1993); J. A. Komenský a slovenská kultúra (Bratislava 1993); Slavica na Masarykově univerzitě v Brně (1993); O tvořivosti ve vědě, politice a umění 3 (1993); Brněnská věda a umění meziválečného období (1919–1938) v evropském kontextu (1993); Přednášky z 26. běhu Letní školy slovanských studií na FF MU v Brně (1993); Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 1, 2 (1, Mnichov–Brno 1993; 2, Mnichov–Brno–Plzeň 1994); Přednášky a besedy z 27. běhu Letní školy slovanských studií v Brně (1994); Slovo v úzkosti a naději (sb. k 70. výročí narození A. Kratochvila, 1994); Oleg Sus redivivus (1994); The Bible in Cultural Context (1994); Brno v minulosti a dnes (1995); Morava na prahu nové doby (Přerov 1995);Literární Morava (Vlastivěda moravská, Nová řada, sv. 11, 2002).
Uspořádal, vydal a redigoval: Iz češskoj liriki (Prešov 1954, s J. Nědzelským); V. Hálek: Povídky 1 (1956, s D. Jeřábkem) + Muzikantská Liduška (výbor, 1957, s D. Jeřábkem a J. Fořtem) + Povídky (výbor, 1968, s D. Jeřábkem a M. Jelínkem); B. M. Kulda: Moravské národní pohádky (výbor, 1957, s D. Jeřábkem); Rodné zemi (sb., 1958, s R. Fukalem a J. Skutilem, který neuveden); J. Herben: Na dědině (výbor z drobných PP, 1958, s A. Gregorem); M. Konáč z Hodiškova: Pravidlo lidského života (1961); Z kralické tvrze (1967–1979); O barokní kultuře (sb., 1968); Kapka rosy tekoucí (výbor barokní poezie, 1968); Píseň Šalomounova (faksimile z Kralické bible s úvodem, 1969; uprav. 1973); Staří slezští kazatelé (výbor, 1970); V. Kosmák: Chrt (1970) + Jak Martin Chlubil bloudil a na pravou cestu opět se vrátil (2000, s M. Horákovou); Zdoroslavíček Felixe Kadlinského (1971); Literárněvědné studie (sb., 1972, s D. Jeřábkem a K. Palasem); Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (1973, s dalšími); V. B. Jestřábský: Vidění rozličné sedláčka sprostného (1973); Johannis Amos Comenii Opera omnia 3 (1978, s dalšími) + Opera omnia 4 (1983, s dalšími); K 150. výročí úmrtí J. Dobrovského (1979); Zbav mě mé tesknosti (výbor z české a latinské světské tvorby epochy středověku a renesance, 1983); J. V. Kamarýt: Komu pěji (výbor, 1983); Literární Bílovice nad Svitavou (2 sv., 1983); J. A. A. Vrchbělský: Komu ženu svou poručiti a jiné kratochvilné rozprávky (1986); České humanistické drama (1986); J. J. Canis: Knížka o studiu práva. De modo in iure studendi libellus (výbor, 1986, s J. Nechutovou); Bible svatováclavská. Evangelia (1991); B. Bridel: Básnické dílo (1994, komentované vyd. 1999); Snář aneb Vykladatel snův... (1994, s M. Horákovou); A. Koniáš: Vejtažní naučení (1995); T. Mouřenín z Litomyšle: Veršovaná tvorba (1995); Žena krásná náramně: Soubor svatojánských kázání a jiných spisů z doby opata Václava Vejmluvy (1998); Jan Milíč z Kroměříže a Jan z Jenštejna (edice latinských životopisů a dokumentů, 1999, ed. J. Pohanka a M. Horáková); B. Bridel: Jesličky: rozjímání o nebi v noci na jitřní Božího narození (výbor, 1999, s M. Horákovou).

LITERATURA

Bibliografie: M. Horáková: Soupis prací Milana Kopeckého, Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), 1985, č. 32; K. Palas: K sedmdesátinám Milana Kopeckého, Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), 1995, č. 42 (obsahuje komentovaný výběr z bibliografie); M. Horáková: Soupis prací Milana Kopeckého za léta 1985–1994, Studia Comeniana et historica 1995, č. 54; M. Horáková: Soupis prací Milana Kopeckého za léta 1995–2000, Studia Comeniana et historica 2001, č. 65/66.
Studie a články: id (= I. Dorovský): Milan Kopecký, in sb. Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (1973); id (= I. Dorovský): Milan Kopecký, in sb. Slavica na Masarykově univerzitě v Brně (1993); L. Pavera: Nad literárněvědným dílem Milana Kopeckého, Studia Comeniana et historica 2001, č. 65/66.
Recenze: Literární dílo M. Konáče z Hodiškova: J. K. (= J. Kudrna), Věda a život 1962, s. 370; Z. Tichá, LF 1963, č. 1 * Daniel Adam z Veleslavína: J. Kolár, ČL 1963, č. 4 (též o Literárním díle M. Konáče z Hodiškova); J. Hejnic, LF 1963, č. 2; K. Palas, LF 1964, č. 1; E. Michálek, SaS 1964, č. 1; J. Skutil: Zeitschrift für Slawistik 1964, s. 302 * Barokní spisovatel Valentin Bernard Jestřábský: J. Kolár, ČL 1970, č. 5/6 * Úvod do studia staročeských rukopisů...: P. Pešta, Vlastivědný věstník moravský 1979, č. 2 * Pokrokové tendence...: J. Válka, Studia Comeniana et historica 1978, č. 19; P. Pešta, Časopis Matice moravské 1980, č. 3/4 * České humanistické drama: J. Kolár, ČL 1988, č. 4; M. Klosová, Studia Comeniana et historica 1989, č. 37; K. Palas, Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D) 1989/1990, č. 36/37 * České humanistické drama: J. Hošna, Studia Comeniana et historica 1990, č. 40 (též o Českém humanismu) * Komenský jako umělec slova: J. Skutil, Vlastivědný věstník moravský 1992, č. 4; V. Vařejková, Komenský 1993, č. 5/6; J. Blažke, LitN 1992, č. 35; M. Klosová, Studia Comeniana et historica 1995, č. 53; V. Viktora, Acta Comeniana 1995, sv. 11 (35) * T. Mouřenín: Veršovaná tvorba (edice): J. Malura, Tvar 1995, č. 16; A. Stich, LitN 1995, č. 39; J. Kollár, ČL 1997, č. 3; K. Khalert, Germanoslavika 1997, č. 1 * F. Bridel: Básnické dílo (edice): J. Kolár, ČL 1995, č. 5; H. Bočková, Časopis Matice moravské 1995, č. 2 * A. Koniáš: Vejtažní naučení (edice): J. Krč, Souvislosti 1995, č. 4 (26); P. Pešta, Duha 1998, č. 2; H. Bočková, Studia Comeniana et historica 1999, č. 61 * Historie a antologie starší slovenské literatury: T. Vráblová, Slovenská literatúra (Bratislava) 1999, č. 3/4; J. Sedlák, Mosty 1999, č. 22 * Žena krásná náramně (edice): O. Koupil, Čeština doma a ve světě 1999, č. 3/4; H. Bočková, Studia Comeniana et historica 2001, č. 65/66; P. Peňáz, Vlastivědný věstník moravský 1999, č. 4 * Nic stálého přítomného (edice): L. Pavera, MFD 18. 2. 2000, příl. Kultura jihomoravského kraje; I. Pospíšil, Sborník prací FF MU, Slavica litteraria (X) 2000, č. 3; P. Pešta, Universitas 2001, č. 1.
K životním jubileím: K. Palas, Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), č. 32, 1985; J. Kolár, ČL 1985, č. 4; P. Pešta, Časopis Matice moravské 1985, č. 1/2; J. Skutil, Vlastivědný věstník moravský 1985, č. 1; M. Zemek in sb. Jižní Morava (1985); E. Petrů in Studia Comeniana et historica 1985, č. 30; K. Palas in Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), č. 42, 1995; V. Viktora, Studia Comeniana et historica 1995, č. 54; J. Kudrnáč, Rovnost 14. 5. 2005; J. Válka, Studia Comeniana et historica 2005, č. 73/74.
Nekrology: H. Bočková, Studia Comeniana et historica 2006, č. 75/76; J. Poláček, Český jazyk a literatura 2006/2007, č. 2; M. Škarpová – J. Sichálek, ČL 2007, č. 1.
Autor hesla: Pavel Pešta (1994)
Aktualizace hesla: 10. 3. 2021 (ap)
 
zpět na hlavní stranu