Zdena SALIVAROVÁ
Rodným jménem Zdenka Josefa S., provdaná Švorecká, manželka prozaika Josefa Škvoreckého (sňatek 1958). Její otec, pražský knihkupec a nakladatel Jaroslav Salivar (1902–1969), byl po komunistickém převratu zatčen (1949) a po propuštění z vězení emigroval do USA (1950); bratr Lumír Salivar (* 1931) byl v letech 1949–59 za odbojovou činnost vězněn v pracovním táboře u Jáchymova, později byl mj. spolupracovníkem nakladatelství 68 Publishers a redaktorem v kanadském Scarborough vydávaného časopisu K 231 (Zpravodaj Klubu bývalých politických vězňů v exilu). – Zdena Salivarová studovala v Praze na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské (maturita 1952) a současně se soukromě věnovala hře na housle u Jindřicha Felda st. (na konzervatoř nebyla přijata). V letech 1946–52 byla členkou dětského rozhlasového pěveckého sboru Bohumila Kulínského, se kterým na začátku 50. let absolvovala cestu do Švédska. 1952 se stala zpěvačkou v Čs. státním souboru písní a tanců (do 1962), s nímž navštívila SSSR, Mongolsko, Čínu, Severní Koreu (1955) a Francii (1960). V letech 1959–61 vystupovala též jako herečka a zpěvačka v Laterně magice, s níž opět cestovala do SSSR. Na počátku 60. let se pak stala členkou Inkognito kvartetu, zformovaného ze zpěvaček Čs. státního souboru písní a tanců. Od roku 1962 působila jako herečka a zpěvačka v kabaretním a textappealovém divadle Paravan (do 1965). V letech 1965–68 studovala dramaturgii na FAMU (zde ji výrazně ovlivnil Milan Kundera). Hrála ve filmech O slavnosti a hostech (1965) a Farářův konec (1968), hostovala v Činoherním klubu (F. M. Dostojevskij: Zločin a trest, 1966). V lednu 1969 s manželem odjela přes USA do Kanady. V Torontu roku 1971 společně založili nakladatelství 68 Publishers, které Salivarová od počátku řídila a kde sama vykonávala většinu prací, často i odbornou a technickou redakci a grafickou úpravu. Do roku 1977 bylo nakladatelství majetkem obou manželů, poté bylo přeměněno na neziskovou organizaci pod veřejnou kontrolou, podporovanou i nově vzniklou firmou Škvoreckých Prague Typesetting, která se specializovala především na přípravu neanglických textů a později i na jejich tisk. Do roku 1993, kdy nakladatelství 68 Publishers svou činnost ukončilo, vydalo 227 knižních titulů převážně exilových a samizdatových autorů. V letech 1971–75 Škvorečtí spoluvydávali a redigovali kulturní přílohu časopisu Telegram (Edmonton, vyd. Vladimír Valenta) s titulem Parabola. Za nakladatelské aktivity a přínos kultuře byla Salivarová roku 1978 zbavena státního občanství ČSSR a roku 1990 vyznamenána čs. Řádem bílého lva III. třídy v Kanadě; roku 1992 jí byl udělen čestný doktorát University of Toronto (1992).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Pánská jízda (PP 1968); Honzlová (R, Toronto 1972; 1990); Nebe, peklo, ráj (P, Toronto 1976; poté ve stejnojm. souboru povídek); Samožerbuch (publicistická montáž k historii nakl., Toronto 1977, s J. Škvoreckým, vyd. společně s montáží normalizačních textů Antinostalgicum, výběr a komentář O. Ulč; samostatně a rozšíř. 1991); Pas de trois (P 1990); Rozhovor (rozmnož., 1991, zkrácená verze rozhovoru s K. Hvížďalou; původně otištěného in Benefice a později in Opustíš-li mne, nezahyneš /1993/); Nebe, peklo, ráj (PP 1991, ed. Z. Fišer); Anně K. je zima a další texty (1992, literární scénář podle povídky Návštěva, s V. Drhou + články z exilového tisku); Hnůj země (R v dopisech, Toronto 1994; 1994); Krátké setkání, s vraždou (R 1999, s J. Škvoreckým); Setkání po letech, s vraždou (R 2001, s J. Škvoreckým); Setkání na konci éry, s vraždou (R 2001, s J. Škvoreckým); Setkání v Bílé dámě, s vraždou (R 2003, s J. Škvoreckým); Setkání v Praze, s vraždou (R 2004, s J. Škvoreckým); Setkání v Torontu, s vraždou (R 2006, s J. Škvoreckým).
Překlady: G. Simenon: Bratři Ricové (1965); L. Malet: Za Louvrem vycházelo slunce (1967, in L. M., Třikrát Nestor Burma); P. Souvestre – M. Allain: Fiakr noci (1971, in Třikrát Fantomas).
Příspěvky ve sbornících, antologiích a knihách jiných autorů: Doba páření. Povídky současných čs. spisovatelek (PP, Toronto 1986, zde poprvé Pas de trois); Benefice (Toronto 1990, obsahuje i rozhovor s K. Hvížďalou); Zur Poetik und Rezeption von Božena Němcová „Babička“ (Wiesbaden 1991); Hovory o knihách (2000); J. Škvorecký, Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (2007, zde scénář Irenka v mnohonásobném zrychlení, s J. Škvoreckým).
Uspořádala a vydala: Osočení (dopisy nařčených ze spolupráce se Státní bezpečností, Toronto 1993; 2000, též přisp.); L. Volný: Domov na dosah (2004, s J. Škvoreckým).
LITERATURA
Bibliografie: F. Knopp: Výběrová bibliografie Z. S., in Danny 2003, č. 2, s. 38-48.
Knižně: Z. Krištofová: J. Škvorecký, Z. S. (příručka, 1990).
Studie a články: H. Kosková in Hledání ztracené generace (Toronto 1987; přeprac. 1996); L. Lederbuchová: Honzlová a ti druzí, ČL 1992, s. 491; J. Lukeš: Slovo nevezmu zpět. Nerealizované scénáře šedesátých let, Iluminace 1996, s. 9; D. Moldanová: Z. S. jako autorka a literární postava, Tvar 1997, č. 1; J. Škvorecký: Cesta Honzlové z Prahy do Ameriky, Danny 2005, č. 2; M. Swinkels-Nováková in sb. Labyrint ženského literárního světa (2007), s. 57-67.
Recenze: Pánská jízda: M. Vodičková, NK 1968, č. 7; Z. Kožmín, HD 1968, č. 7 * Honzlová: J. Vejvoda, Zpravodaj (Curych) 1972, č. 20; P. Javor, Proměny (New York) 1973, č. 2; K. K. (= A. Měšťan), Svědectví (Paříž) 1973, č. 46; A. Opasek: Nový život (Řím) 1974, č. 11; J. Lopatka, LidN 2. 8. 1990, příloha LitN, č. 18; J. Brabec: NK 1990, č. 1–2 * Nebe, peklo, ráj: A. Kratochvil, Národní politika (Mnichov) 1977, č. 1; H. K. (= H. Kosková), Svědectví (Paříž) 1977, č. 54; B. Dokoupil, NK 1992, č. 6; K. Steinhauserová, LitN 1992, č. 17 * Samožerbuch: J. Chuchma, Tvar 1991, č. 30; L. Merhaut, LitN 1992, č. 21 * Osočení: L. Ježová, Listy 1993, č. 5; J. Lukeš, LidN 16. 9. 1993, příloha Národní 9, č. 39 * Opustíš-li mne: P. Kosatík, Tvar 1994, č. 10 * Hnůj země: I. Kotrlá, Akord 19, 1993/94, s. 549; V. Skalická, LitN 1995, č. 8 * Setkání na konci éry, s vraždou: P. Janáček, MFD 11. 2. 2002.
Rozhovory: P. Tigrid, Svědectví (Paříž) 1984, č. 73 (též s J. Škvoreckým); K. Hvížďala in Opustíš-li mne, nezahyneš (1993); M. Přibáň, Danny 1993, č. 1; I. Jirků, Magazín MF Dnes 2. 2. 1995, č. 5; Z. Líkařová, Hospodářské noviny - HN na víkend, 15. 10. 1999; B. Kovaříková, Vlasta 2004, č. 49.
K životním jubileím: O. Menšíková, L. Dorůžka in Danny 2003, č. 2, J. Jandourek, MFD 27. 8. 2003.