Slovník české literatury po roce 1945
Zikmund SKYBA
* 3. 3. 1909, Hvozdná (u Zlína)
† 23. 7. 1957, Praha
Básník, překladatel, autor rohlasových her
Pocházel z rodiny zedníka. Dětství a mládí prožil ve Slušovicích. 1924–25 pracoval na stavbách u Brna, Žiliny a jinde, pak studoval Stavební průmyslovou školu v Brně (maturita 1929). 1929–37 byl stavitelským asistentem v projekční kanceláři v Praze. 1931–35 byl činný jako autor, herec i recitátor v Recidaku (Recitační dělnická akademie). Od 1938 byl redaktorem Práva lidu, za německé okupace kladenské filiálky Národní práce. 1945 se vrátil do Práva lidu, 1947–48 byl odpovědným redaktorem jeho Večerníku. 1948–52 pracoval v Lidových novinách, 1952–57 v měsíčníku Klub, vydávaným pro závodní kluby Ústřední radou odborů.
Od roku 1931 přispíval zejména do těchto novin a časopisů: Právo lidu, Večerník Práva lidu, České slovo, Národní práce, Kolo, Lidové noviny, Klub, Literární noviny,
Kritický měsíčník,
Nový život,
Čti, Kulturní politika, Práce a Dikobraz. Spolupracoval s
Československým rozhlasem, je autorem rozhlasových her Slunce v kaluži (1941), Píšťalka (1943), Radost z lásky (1944), Krev (1948) a cyklu pásem Chléb náš vezdejší (1945). Po roce 1945 často přispíval do rozhlasového pořadu Živá slova. Redigoval knižnice
Sedmihran (nakl. Pamir, Praha 1945, 1. sv.) a Jihočeská lidová knihovna (Jihočeské nakladatelské družstvo, České Budějovice, 1948, 2 sv.). Užíval pseudonymů a šifer Jan E. Baruch, Jiří Klaus; Z. S., zs, zsa.
Pro
Skybovu básnickou tvorbu, usilující ve svých počátcích o návaznost na básnickou dikci
Františka Halase, je charakteristické silné sociální ladění a smysl pro přírodní krásy. Prožitek neradostného dětství ovlivnil jeho pohled na skutečnost, v němž je těžký sociální úděl člověka vyvažován jedině harmonizující mocí přírody. Básnicky nejživotnější jsou písňově prosté, krátké básně ze Skybovy válečné tvorby, oslavně tematizující práci i všední věci každodenního života (Žíznivý list, Krvácející ticho). – Poválečná poezie Zikmunda Skyby vítá nový čas jako definitivní vítězství nad chudobou. Převažují v ní oslavné příležitostné verše symbolicky promítající básníkovy naděje v budoucí svobodný život vlasti do rámce přírody, jejího rozkvětu a zrání (Krev z květů máje, Tisíciletý čas). Vítězství konvence a ilustrativnosti nad básnickou invencí se nejzřetelněji vyjevuje v satirické poezii výsměšně glosující politickou situaci Západu (Pryč, starý světe). – Také Skybova početná tvorba pro děti vyrůstala z jeho důvěrného vztahu k přírodě. Zejména v prózách seznamoval děti se životem zvířat a nenásilně v nich probouzel zájem o přírodní prostředí, krajinu a rodnou zem.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Rozhraní (BB 1940); Sedmero modliteb (BB 1941); Meditace nad Prostými motivy (BB 1941); Králičí údolí (P pro děti, 1941); Ledňáček (P pro děti, 1941; přeprac. 1958 s vročením 1959); Letní den (P pro děti, 1941); Králíček Ušáček ze Strakaté paseky (P pro děti, 1941); Králíček Ušáček v myslivně (P pro děti, b. d., 1943); Žíznivý list (BB 1943); Ostrov čmeláků (P pro děti, 1943); Krvácející ticho (BB 1943); Větve (BB 1944); Svatební šaty (PP 1944); Krev z květů máje (BB 1945); Pozdrav soudruhům (B 1945); Chléb náš vezdejší (lit. pásmo o práci, s využitím děl českých autorů, 1945); Toník z cementárny (P pro děti, 1945); Králíček Ušáček u cikánů (P pro děti, 1945); Srdce dokořán (FF 1946); Země (BB 1946); Abeceda malých broučků (BB pro děti, 1946); Labutěnky (BB pro děti, 1946); Ptáčci na bidýlku (BB pro děti, 1948); Tisíciletý čas (BB 1948); Ať si kdo chce co chce říká... (častuška, 1954); Výlet pana Horymíra Broučka do první republiky (B 1954); Pryč, starý světe (BB 1955).Překlady: S. Petöfi: Mé písně (výbor, 1950, s dalšími); I. Vazov: Výbor z díla 1 (1950, jazyková spolupráce Z. Hanzová) + Balkánské písně (1951, jazyková spolupráce Z. Hanzová) + Tři poemy (1952, zde Prokletí, V království víl, Zahořanka; jazyková spolupráce Z. Hanzová); D. Bědnyj: Známé tváře (1952); Ch. Smirnenski: Ať už je den! (výbor z díla 2, 1953, s L. Kunderou a Z. Hanzovou, ed. Z. Hanzová, Z. Urban, jazyková spolupráce S. Heřman, D. Hronková a H. Reinerová).
Uspořádal, vydal a redigoval: Dělnická ročenka na rok 1946 (1946).
LITERATURA
Studie a články: K. Polák: předmluva in Srdce dokořán (1946).Recenze: Rozhraní: jd (= J. Drda), LidN 14. 7. 1940 * Žíznivý list: J. Černý, LidN 14. 9. 1943 * Ostrov čmeláků: bg (= B. Golombek), LidN 14. 2. 1944 * Krev z květů máje: K. P. (= K. Polák), PL 5. 8. 1945; -mo- (= J. Morák), MF 24. 11. 1945 * Chléb náš vezdejší: K. P. (= K. Polák), PL 23. 12. 1945 * Země: B. Polan, KM 1946, s. 347 * Srdce dokořán: K. Růžička, KM 1947, s. 194 * Tisíciletý čas: jšk (= J. Š. Kvapil), Naše doba 55, 1948/49, s. 138 * Pryč, starý světe: Z. K. Slabý, HD 1955, s. 465.
Nekrology: O. Rafaj, Nová svoboda 22. 9. 1957; L. Šmíd, Křesťanská revue 1957, s. 200.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Jaroslav Med (1998)
Aktualizace hesla: 23. 11. 2006
(vbr)
Aktualizace bibliografie: 23. 11. 2006
(vbr)