Slovník české literatury po roce 1945

Jan ČAREK

* 29. 12. 1898, Heřmaň (u Písku)

† 27. 3. 1966, Praha

Básník a spisovatel, autor literatury pro děti, novinář

Narodil se v Heřmani u Písku jako jedno z šesti dětí chalupníka a zaměstnance drah a zde také prožil své dětství. Roku 1910 začal studovat gymnázium v Písku, kde v roce 1917 složil tzv. předčasnou maturitní zkoušku a narukoval do Uher. Po návratu z války řádně odmaturoval, zamýšlené univerzitní studium však pro tíživé existenční podmínky nemohl nastoupit. Absolvoval tedy odborný kurs a od roku 1919 pracoval jako železniční úředník; po několikaměsíční službě v Praze působil v Peruci u Loun a v Teplicích. V roce 1921 vykonával půlroční vojenskou službu v Písku a poté byl zaměstnán v železničních dílnách v Lounech. Od roku 1929 pracoval v Praze tři roky na ředitelství drah a následně do roku 1946 na ministerstvu železnic. V témže roce odešel do penze a živil se dále jako spisovatel z povolání.

Již koncem první světové války přispíval do časopisu Otavan. Začátkem dvacátých let 20. století otiskoval své básně v časopisech Cesta, Pramen nebo Kritika, dále publikoval v periodicích Brázda, České slovo, Den, Host, Lidové noviny, Literární noviny, Národní osvobození, Pramen, Rozpravy Aventina, Rudé právo nebo Sever a východ a básně, fejetony i drobnou publicistiku také v deníku Venkov. Od třicátých let publikoval v Lumíru (překlady moderní slovinské poezie, od 1937 člen redakce), v Magazínu DP, Mladém hlasateli nebo Panoramě. Redigoval knižnici Studnice (1938–1940). Roku 1940 byl zvolen členem České akademie v oboru literárním (spolu s Marií Majerovou). Po roce 1945, kdy se věnoval zvláště tvorbě pro děti, byl mimo jiné čelným přispěvatelem časopisu Mateřídouška, poezii pro děti otiskoval také v Lidové demokracii, Novém životě nebo Svobodném slově. Dramatická pásma z Čarkových veršů pro děti sestavili a vydali Jarmila Liebscherová (Mašinky, mašinky, 1967) a Vladimír Stuchl (Motýlí čas, 1978). Čarkovy básně byly také mnohokrát zhudebněny (mj. Emilem Axmanem, Vítězslavem Novákem, J. B. Foersterem, Vítězslavou Kaprálovou, Jaroslavem Křičkou, Iljou Hurníkem, Zdeňkem Zouharem ad.).

Už v prvních básních z fronty se Čarek obracel k vesnickému domovu jako zdroji životní jistoty. Jeho rodiště v Heřmani u Písku se mu stalo zároveň symbolem jižních Čech a venkova vůbec, aniž by však ve své tvorbě tíhl k idyle. Veškerá Čarkova poezie je monotematická, je cele věnována rodnému kraji, chudobnému životu vesničanů, jejich pracovní spjatosti s přírodou, pokrevním svazkům, a z nich především vztahu k matce, jenž splývá se vztahem k matce-zemi. Sociální zaměření sbírky Chudá rodina z Heřmaně má ráz patetického vzdoru, ale jak zde, tak v pozdějších knihách dominují básně, které prozaizujícím volným veršem vytvářejí konkrétní obraz každodenních úkonů a jejich elementárních životních souvislostí. Takto zaměřené předmětné vidění vedlo Čarka k náznakům epiky, často baladicky laděné. Počínaje sbírkou Smutný život sílilo v básníkovi vědomí, že se vyřadil z rodu, a jeho představa domova se proměnila v tesknou vzpomínku vykořeněnce. V první polovině třicátých let se Čarek stal jedním z předních představitelů ruralismu. Své pojetí literatury, zdůrazňující proti moderním uměleckým proudům přimknutí k tradičním hodnotám venkova, vyložil teoreticky (O životě a literatuře) a nepřímo i v esejistických prózách vzpomínkového charakteru (Dopis na věčnost). – Po únoru 1948 byl nucen omezit se na verše pro děti a v této oblasti vyrostl v ceněného tvůrce, navazujícího svou poetikou na tzv. sládkovsko-hrubínovský proud. Jeho básně pro mladší děti motivicky těží především z přírody a jejich síla spočívá v předmětné konkrétnosti, jež je založena na věcné znalosti rostlin, stromů a zvířat (Zvířátka – naši přátelé, Máš rád stromy?, Dobrý den, zvířátka, Motýli aj.), v dějovosti i melodičnosti. Druhý námětový okruh Čarkovy poezie pro děti vychází z úmyslu uvést do poezie pro nejmenší nové tematické oblasti ze světa techniky; básník se zde soustředí na jednoduché, konkrétní přiblížení nástrojů i strojů a způsobů jejich využití (Co si povídaly stroje, Od jehly k mašinkám, O veselé mašince).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Vojna (BB 1920); Chudá rodina z Heřmaně (BB 1924; rozšíř. a přeprac. 1935); Temno v chalupách (BB 1926; rozšíř. 1941); Smutný život (BB 1929); Hvězdy na nebi (BB 1934); Balada o Kýrovi (B, bibliof. 1933, poté 1934); Svatozář (BB 1938); Devítiocasá kočka (epigramy, satiry, 1939); O životě a literatuře (úvahy, 1941); V zemi české (BB 1942); Na špičku nože (epigramy, satiry, 1943); Železná panna (epigramy, satiry, 1946); Dopis na věčnost (PP 1947); Mezi dvěma ohni (BB 1947); Ráj domova (BB pro děti, 1948); Jan Opolský (studie, 1949); Heřmaň (BB, obsahuje: Chudá rodina z Heřmaně a Temno v chalupách, 1952); Bajky o nástrojích (BB pro děti, 1953); Máš rád stromy? (BB pro děti, 1954); Radost nad radost (BB pro děti, 1954); O velikých maličkostech (BB pro děti, 1955); Co si povídaly stroje (BB pro děti, 1955); Bylo – nebylo (BB pro děti, 1957); Ovoce, ovoce na naší zahrádce (BB pro děti, 1957); Srdce potěšení (BB pro děti, 1958); Veselý věneček (BB pro děti, 1958); Dobrý den, zvířátka (BB děti, 1958); Motýli (BB pro děti, 1959); Od jehly k mašinkám (BB pro děti, 1960); Kolo radovánek (BB pro děti, 1961); Nejkrásnější zvířátko (B pro děti, 1964); Políčko, pole (BB pro děti, 1964); Co se to děje? (BB pro děti, 1965).
Výbory: Tři balady o válce (soukr. tisk, 1934; obs. Ve válce padlí /1924/, Návrat padlých /1926/, Věčný voják /1934/); Všechny chalupy (1936); Maminka (1941); Básně (1963, ed. J. Rumler); Čarokruh (BB pro děti, 1971); Chudá rodina (1978, ed. Z. Pešat); To jsou divy (leporelo, 1981) aj.
Leporela: Zlatý dětský svět (1953, il. A. Pospíšil); Zvířátka – naši přátelé (1953, il R. Šváb); Náš jeden rok (1954, il. Z. Miler); Co zvířátka dovedou (1957, il. J. Vávrová); Na palouce, na louce (1961, il. R. Bláha); O veselé mašince (1961, il. Z. Miler).
Překlady: Hvězdy nad Triglavem (1940, s dalšími, eds. O. Berkopec a J. Hora); M. Válek: Kdo je v přírodě k užitku či ke škodě (leporelo, 1960); M. Válek: Kde žijí ptáčkové (leporelo, 1961).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a antologiích: Českoslovenští básníci skautům (1931); Novoročenka (1931, ed. A. Novák; zde povídka Život a smrt); U vrbiček. Žert, satira, ironie a hlubší význam (1934, ed. V. Schwarz); Verše na zeď (1937, ed. V. Schwarz); Zborov 1917–1937. Památník k dvacátému výročí bitvy u Zborova (1937, eds. J. Kopta, F. Langer, R. Medek); Básnický almanach 1953 (1953, ed. V. Závada); Básnický almanach 1954 (1955, ed. L. Fikar); Básnický almanach 1955 (1956, ed. L. Čivrný); Básnický almanach 1956 (1957, ed. F. Hrubín; Básnický almanach 1958 (1958, ed. F. Branislav); Když velcí byli malí. Mládí ve vzpomínkách našich spisovatelů (1965, ed. V. Kovářík; vybráno z časopiseckého otisku a z knihy Dopis na věčnost, 1947); Tisíc let české poezie III. Česká poezie XX. století (1974, ed. M. Blahynka); Zem větší než míč (1979, ed. Z. Čapek); Chlévská lyrika (2010, ed. Z. Volf).
Uspořádal a vydal: Tváří k vesnici (sb., 1936); Básně rolníků (sb., 1939).

LITERATURA

Bibliografie: J. Mikuškovičová: Jan Čarek. Personální bibliografie (1976).
Studie a články: J. Knap: Básník rolnických jižních Čech, Venkov 1925, č. 51 + Poesie Jana Čarka, Venkov 1936, č. 284; J. V. Sedlák: Jan Čarek, in sb. Básníci selství (1932, ed. J. Knap) + Básník země a rodu, Rozhledy 1932, č. 5, 6 a 7; B. Fučík: Poezie jako šablona. Listy 1934, s. 251, též in B. F., Kritické příležitosti 2, 2002; A. Hrubý: O českém epigramu této chvíle, KM 1946, s. 428; V. Stupka: Básnická pouť Jana Čarka (1947, studie in Dopis na věčnost; vydáno též jako separát); V. Karfíková: Ustrnutí je krokem zpět, ZM 1956/1957, č. 10; J. Šnobr: Básník prosté krásy, ZM 1960, č. 3; A. M. Píša: Stopami poezie, 1962; Z. K. Slabý: doslov in Čarokruh (1971); Z. Pešat: doslov in Chudá rodina (1978), též in Z. P., Dialogy s poezií (1985); O. Rafaj: Zápas o současnost (1978); Z. Pešat: Chudá rodina z Heřmaně, in Slovník básnických knih, 1990; V. Vařejková: Nahodilá glosa čarkovská, Zpravodaj Ústavu literatury pro mládež Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 1994, č. 3; J. Blüml: Básník Jan Čarek – voják první světové války, in sb. Osobnosti a první světová válka (b. d., ed. J. Petráš); J. Blüml: Venkovské inspirace v díle Jana Čarka, in sb. Ruralismus. Jeho kořeny a dědictví (2005); B. Zemanová: Jan Čarek, in Písecká literatura a její autoři (2005); M. C. Putna in Česká katolická literatura v kontextech 1918–1945 (2010).
Recenze: Vojna: -vh- (= V. Hýsek), Kmen 1920/1921, č. 41; A. Procházka, Moderní revue 1920/1921, č. 3/4; J. V. Sedlák, Tribuna 1920, č. 269 * Temno v chalupách: P. F. (= P. Fraenkl), Rozpravy Aventina 2, 1926/27, s. 197; -pa- (= F. S. Procházka), Zvon 1926/1927, č. 31/32 * Smutný život: an., LitN 1929, č. 7; J. B. Čapek, Naše doba 1928/1929, s. 437 * Hvězdy na nebi: F. X. Šalda , ŠZáp 7, 1934/35, s. 13; Chudá rodina z Heřmaně: P. Fraenkl, Host 1924/1925, s. 158; J. Hora, České slovo 25. 8. 1935, též in J. H., Poezie a život (1959); J. O. Novotný, Cesta 1924/1925, č. 30 * Všechny chalupy: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1936/1937, s. 497; m. h. (= M. Holas), Rozhledy 1936, s. 327 * sb. Tváří k vesnici: Akz. (= A. Kostohryz), Rozhledy 1937, č. 5; B. V. (= B. Václavek), Index 1937, s. 51 * Svatozář: A. N. (= A. Novák), LidN 11. 12. 1938; R. H. (= R. Habřina), Kolo 1938, č. 10; B. Polan, KM 1939, s. 122 * Básně rolníků: V. Černý, KM 1939, s. 327 * Devítiocasá kočka: R. H. (= R. Habřina), Kolo 1940, č. 1/2; J. Rey, Akord 1939/1940, č. 5 * Hvězdy nad Triglavem: R. H. (= R. Habřina), Kolo 1940, č. 9 * Na špičku nože: Ns. (= J. Nečas), Naše doba 1942/1943, s. 469 * V zemi české: J. Suchánek, Živá tvorba 1942/1943, č. 1 * Železná panna: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1946/1947, s. 279 * Dopis na věčnost: F. Kropáč, Kolo 1948, č. 1/2; J. Linhart, KM 1948, s. 282 * Mezi dvěma ohni: Fg., Česká osvěta 1947, č. 6/7; J. Pistorius, KM 1947, s. 323; A. M. Píša, Kytice 1947, č. 6 * Heřmaň: A. Kroupa, LitN 1953, č. 14 * Bajky o nástrojích: pk., Host do domu 1954, č. 8 * Máš rád stromy?: O. S. (= O. Syrovátka), LD 12. 2. 1954 * Náš jeden rok: O. S. (= O. Syrovátka, LD 23. 10. 1954 * Bylo – nebylo: M. Uhde, ZM 1956/1957, č. 11 * Od jehly k mašinkám: Z. K. Slabý, Plamen 1961, č. 6 * Básně: Z. Kožmín, Plamen 5, 1963, č. 10; M. Petříček, HD 1963, č. 9; rr (= Oldřich Rafaj), LM 2, 1973, č. 8 * Políčko, pole: V. Frýbová, ZM 1965, č. 1 * Čarokruh: E. Blatná, Komenský 1984/1985, č. 9.
Rozhovory: an., ZM 1960, č. 9.
K životním jubileím: J. V. Svoboda, ZM 1958, č. 10; Z. Vavřík, LitN 1958, č. 51/52; J. Šimůnek, ZM 1973, č. 10; J. Heyduk, LD 30. 3. 1976; J. Rumler, LM 1976, č. 3; V. Frýbová, LM 1986, č. 3; Z. Janík, LidN 2. 1. 1998.
Nekrology: S. Mazáčová, LitN 1966, č. 14; Z. K. Slabý, ZM 1966, č. 5.
Vzpomínky: J. Rumler, LM 1980, č. 6; L. Stehlík: U krbu (1987); J. Knap: Bez poslední kapitoly (1997); A. Branald: Převleky mého města (2002); B. Procházka: Básník, jenž vlastní písně pěl, in Po stopách těch, kteří odešli (2003).
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupisy 1. a 2. části fondu: R. Hamanová, 1980; L. Šolcová, 2000).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994)

Aktualizace hesla: 14. 6. 2018 (av)

Aktualizace bibliografie: 14. 6. 2018 (vbr, av)

zpět na hlavní stranu