Slovník české literatury po roce 1945

Vladimír KLEVIS

* 5. 2. 1933, Hradec Králové

† 31. 5. 1998, Praha

Prozaik, publicista, autor knih pro mládež

Pocházel z rodiny lesního inženýra, původem ukrajinského emigranta Maxima Gušmirenka (carského důstojníka, v letech 1945–1956 internovaného v SSSR). Dětství prožil v Dobrušce, válečná léta v Berlíně, kam byl otec nasazen na práci, poválečná pak v Josefově. Od roku 1947 studoval reálné gymnázium v Jaroměři a v Plané u Mariánských Lázní. Po maturitě (1952) učil na vesnických jednotřídkách a současně dálkově studoval na Vyšší pedagogické škole v Plzni (1955–1956), kterou však nedokončil. Od roku 1958 pracoval v knižním velkoobchodě v Plzni. Roku 1961 odešel do Prahy. Působil jako kulturní redaktor v Zemědělských novinách, v redakci Světa práce (od 1968) a Literárním měsíčníku (1972–1978). V letech 1979–1981 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov. V roce 1981 se stal vedoucím redaktorem časopisu pro mládež Pionýr (1989 přejmenován na Filip), do důchodu odešel v roce 1991. – Jeho dcerou je spisovatelka a scénáristka Michaela Klevisová (*1976).

Od konce padesátých let přispíval do řady novin a časopisů: Kulturní tvorba, Rudé právo, Květy, Čs. voják, Pravda (Plzeň), Slovenské pohľady (Bratislava), později do těch, v nichž působil jako redaktor, dále do Kmene aj.; po roce 1989 publikoval sporadicky, zejména v literárním čtyřměsíčníku Česká povídka, který též redigoval (1996). – V šedesátých letech byl spolu se Zdeňkem Barborkou, Josefem Hrubým, Petrem Kabešem, Zeno Kaprálem, Josefem Koenigsmarkem, či Luďkem Šneppem ad. členem plzeňské tvůrčí skupiny Červen 63. – Pro Československý rozhlas napsal hru Nezabiješ (1970). – Užíval šifru (kl).

Ve své tvorbě se Klevis orientuje převážně na morální a etické problémy a na konflikt jedince se skutečností. V próze Pod střechou smrti naší z konce šedesátých let se pokusil zužitkovat rovněž vlivy existencialismu a poetiku absurdity. Při kresbě postav akcentuje psychologické složky a usiluje o konkrétnost prostředí a plastičnost obrazu. Hrdinové jeho knih stárnou s autorem: zprvu mezi nimi převažovali mladí lidé, hledající po středoškolských studiích zakotvení v praktickém životě nebo na vysoké škole, poté více či méně úspěšní absolventi, později lidé středního věku, řešící otázky vztahu k práci a její společenské potřebnosti. Výraznější jsou Klevisovy prózy s protiválečnou tematikou, zejména román A Bůh byl hluchý, v němž jsou konfrontovány dvě časové roviny, současná a (autobiografií podložená) válečná, jakož i dva generačně rozdílné přístupy k životu. V pozdějších románech Stavitel snů a Dravec zatlačila konvenční „kritika maloměšťáctví“ někdejší Klevisovo hledačství. Obdobně laděná je i jeho tvorba pro mládež, příběhové prózy o dospívajících, v nichž – ať už jsou situovány do současnosti, nebo se vracejí k tématu války – je důraz kladen především na složky sebepoznávací a charakterotvorné.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Dnes v tomto měsíci a roce (P 1961); Rafani (P 1964); Zoufalství k večeři (PP 1967); Pod střechou smrti naší (P 1969); Toulavý čas (R 1974); Abiturienti (PP 1975); A Bůh byl hluchý (R 1975); Komu svěrací kazajku (R 1975); Blues pro píšťalu z rákosu (P 1976); Setkání s Michaelou (P pro ml., 1978; poté in Michaela); Alexandra (P 1979); Jakub a Ingrid (P pro ml., 1980, část románu A Bůh byl hluchý); Tábor na Zlatém potoce (P pro ml., 1980); Stavitel snů (R 1981); Dravec (R 1982); O statečném Archibaldovi (P pro ml., 1982); Prázdniny s Michaelou (P pro ml., 1982; poté in Michaela); Toulavý čas, Abiturienti (1983); Zázrak s Valérií (PP pro ml., 1986); Zapomenuté údolí (P pro ml., 1987); Kotrmelec (R 1988); Láska je dřina (P pro ml., 1992); Proměny lásky (PP pro ml., 1993).
Souborná vydání: Michaela (1983, obsahuje: Prázdniny s Michaelou, Setkání s Michaelou).
Příspěvky ve sbornících: Konfrontace (1967); Cesta (1974); Východ slunce (1980); Příběhy se záhadou (1983); Tobě zahynouti nedám (2017).
Uspořádal: Encyklopedie moderní dívky (1994).

LITERATURA

Bibliografie: J. Dvořáková – S. Průcha: Vladimír Klevis (1981).
Recenze: Dnes v tomto měsíci a roce: Z. Heřman, LitN 1962, č. 10; M. Suchomel, HD 1962, č. 3; Z. Kožmín, Plamen 1962, č. 5; H. Hrzalová, Tvorba 1962, č. 41 * Rafani: O. Rafaj, RP 27. 7. 1964; M. Suchomel, HD 1964, č. 9 (též in Co zbylo z recenzenta, 1996); O. Sus, Rt 20. 8. 1964; O. Sus, KT 1964, č. 43; J. Med, MF 16. 10. 1964 * Zoufalství k večeři: J. Dvořák, Impuls 1968, č. 1; J. Med, Práce 24. 11. 1967 * Pod střechou smrti naší: O. Sus, HD 1969, č. 6; Š. Vlašín, RP 1. 7. 1969 * Toulavý čas: Š. Vlašín, RP 17. 12. 1974; B. Balajka, Práce 26. 2. 1975; V. Macura, ZN 10. 3. 1975; H. Hrzalová, LM 1975, č. 3 * Abiturienti: Š. Vlašín, Romboid (Bratislava) 1975, č. 9; J. Kříž, Rt 11. 7. 1975 * A Bůh byl hluchý: V. Macura, ZN 3. 4. 1976; J. Peterka, Tvorba 1976, č. 11; M. Blahynka, LM 1976, č. 10 * Komu svěrací kazajku: M. Horanský, Průboj 27. 1. 1976 * Blues pro píšťalu z rákosu: P. Kovařík, SvSl 24. 3. 1977; V. Vodák, LD 30. 4. 1977; V. Macura, ZN 16. 5. 1977; H. Hrzalová, RP 29. 8. 1977; J. Nejedlá: Tvorba 1977, č. 24; P. Bílek, LM 1977, č. 7 * Setkání s Michaelou: O. Chaloupka, ZM 1978, č. 8 * Alexandra: Z. Heřman, MF 20. 11. 1979; V. Novotný, SvSl 6. 12. 1979 * Jakub a Ingrid: Z. Heřman, MF 21. 6. 1980; O. Chaloupka, ZM 1980, č. 8 * Tábor na Zlatém potoce: jer, SvS. 28. 8. 1980 * Stavitel snů: V. Novotný, ZN 21. 6. 1982; B. Dokoupil, BV 15. 7. 1982; R. Pytlík, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 1 (též o Dravci); J. Jurčo, Slovenské pohľady 1983, č. 2 * Dravec: Š. Vlašín, NK 1982, č. 51–52; P. Nový, ZN 22. 10. 1982; jer, SvSl 4. 11. 1982; jug, Nová svoboda 5. 1. 1983 * Zázrak s Valérií: J. Šmejkalová, ZM 1987, č. 4 * Zapomenuté údolí: Z. Heřman, ZN 15. 3. 1988; A. Mikulášek, Kmen 1988, č. 24 * Kotrmelec: Š. Vlašín, Kulturní práce 1988, č. 19; Z. Pavelka, Tvorba 1988, č. 28; B. Dokoupil, Rovnost 16. 8. 1988; V. Novotný, ZN 5. 9. 1988.
Rozhovory: J. Peterka, MS 1976, č. 19; Jan Lederer, BV 4. 3. 1977; R. Tognerová, O knihách a autorech 1982, zima; Z. Pacinová, MF 4. 2. 1983; ave, LM 1988, č. 2.
K životním jubileím: D. Moldanová, LM 1983, č. 2.
Nekrolog: Š. Vlašín, Naše pravda 1998, č. 23.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Drahomíra Vlašínová (1994)

Aktualizace hesla: 10. 2. 2021 (ap)

Aktualizace bibliografie: 10. 2. 2021 (ap)

zpět na hlavní stranu