Slovník české literatury po roce 1945

Miroslav HANUŠ

* 15. 5. 1907, Praha

† 26. 9. 1995, Chrudim

Prozaik

Otec byl pekařským dělníkem, později úředníkem. Hanuš maturoval v Praze na Akademickém gymnáziu (1926), poté vystudoval dějepis a zeměpis na FF UK (1931), současně však navštěvoval přednášky z filozofie a anglistiky. Po absolvování vojenské prezenční služby učil nejprve na měšťanských školách na severní Moravě: v letech 1933–1935 v Horní Olešné (Hrabišín) u Šumperka, v letech 1936–1937 v Šilperku (Štíty) u Zábřeha; pak až do odchodu do důchodu (1968) na gymnáziu v Chrudimi. V letech 1946–1948 jezdil do kladenských dolů na nedělní brigády. Podnikl několik cest do ciziny, kde shromažďoval materiál pro své práce: v roce 1947 do Norska (Setkání na pakku), roku 1957 do Holandska a v roce 1959 do Maďarska (obě k románu o J. A. Komenském). – Syn Herbert Hanuš (1934–2016) byl lékař, působil jako přednosta psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a po otcově smrti připravil ke knižnímu vydání jeho vzpomínky.

Debutoval roku 1946 v Kytici a Době, dále přispíval do periodik: Lidové noviny, Literární noviny, Svoboda (Kladno), Nový život, Evangelický kalendář, Plamen, Host do domu aj. Podle románu Já – spravedlnost natočil Zbyněk Brynych stejnojmenný film (1967, sc. + Miloš Macourek). Na námět románu Expedice Élauné, k jehož připravovanému vydání v nakladatelství Kruh na počátku normalizace nedošlo, vznikl film Akce Bororo (1972, r. Otakar Fuka, sc. Drahoslav Makovička, Irena Drahoňovská a O. Fuka, autor námětu M. Hanuš neuveden). Český rozhlas uvedl dramatizaci románu Méněcennost (2011, sc. Jana Pithartová, r. Pavel Krejčí). V rukopisu zůstal Hanušův román Pythagorejské ypsilon.

Hanuš je představitelem ideově zaměřené psychologické prózy, v níž se jednotlivé situace spíše než předmětem psychologické analýzy stávají podnětem úvah. Důrazem na problematiku jedincova vnitřního zápasu, nedeterminovaného časovými a společenskými vztahy, odpovídají zejména Hanušovy prózy, vydané během okupace, dobovému básnickému programu „nahého člověka“ (Kamil Bednář). Jejich kolísaví hrdinové bývají určováni spíše svými názory, problémy, neměnnou povahou a často též osudem, než formováni proměnlivými zkušenostmi. První dva Hanušovy romány rozvíjejí – především na ženských postavách – téma milostných vztahů a mravní očisty. Ženy hrají ústřední roli rovněž v životě hrdiny Hanušova čtenářsky nejúspěšnějšího románu Méněcennost, v jehož závěru nezakotvený introvertní lékař dosahuje vnitřního míru útěkem ze společnosti k prostému životu uvnitř evangelické sekty. Na Méněcennost navazuje román Petr a Kristina: lékařův syn jako energický představitel nové generace touží po nápravě společnosti. Skutečnost, že sociální problematika je pro Hanuše především otázkou mravní, demonstruje i pozdější utopicky pojatá Legenda o Tomášovi, ve které je boj za sociální spravedlnost inspirován křesťanskou vírou. Hanuš často využívá detektivních a fantastických prvků, konstruuje příběhy tak, aby hrdinu postavily do vyhraněné krizové situace, a to i v románech o reálných osobnostech. Deník Richarda E. Byrda (z Antarktidy) poskytl věcný podklad k líčení deformujícího vlivu samoty (román Bílá cesta mužů). Hypotézu, jaký by mohl být poválečný osud Adolfa Hitlera, rozvíjí zcela fiktivní román Já – spravedlnost. Román Setkání na pakku (o expedici Roalda Amundsena na pomoc vzducholodi Italia) naopak opouští dokumentární rovinu pouze ve fiktivním závěru. Vyvrcholením historizující linie Hanušovy tvorby je dvoudílný román Osud národa a Poutník v Amsterodamu. S obřadnou archaizující syntaxí a s bohatým využitím autentických výroků autor sleduje druhou polovinu života J. A. Komenského. Zejména první díl se přitom pozvedá nad podrobnou životopisnou kroniku zřetelem k ideové problematice, především ke konfliktu mezi učencovými plány a pokořujícími poměry. Od poloviny šedesátých let vydává Hanuš (s výjimkou románového pokusu o psychologicky pojatou science fiction Expedice Élauné) kratší prózy. Dvě novely ze studentského prostředí (Jana, Slunce toho rána), historické a utopické povídky spojené mravní problematikou (Čtvrtý rozměr) i povídky o duševně narušených, ale nadprůměrných osobách (Znepokojiví hosté) jsou variacemi na téma vzájemné lidské odkázanosti. V prózách pro mládež nabylo toto konstantní Hanušovo téma podobu kamarádství, zvláště v autobiografických příbězích zpracovávajících zážitky brigádníka mezi havíři (Ze světa zkamenělého slunce).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Na trati je mlha (R 1940); Pavel a Gertruda (R 1941); Slyším tvou krásu (PP 1941); Méněcennost (R 1942; přeprac. 1972); Bílá cesta mužů (R 1943; přeprac. 1970); Příběh starého mládence (P 1944; poté in Dva příběhy o pomoci); Petr a Kristina (R 1944); O bláznivém knížeti (pohádky, 1945); Příběh o pomoci (R 1945; poté in Dva příběhy o pomoci, s tit. Příběh Emilčin); Strach (P pro ml., 1946); Já – spravedlnost (R 1946; přeprac. 1969); Dva příběhy o pomoci (P, R 1947); Legenda o Tomášovi (R 1947); Cvičný let (P 1948); Býti zrnkem soli (R 1949); Setkání na pakku (R 1950); Ze světa zkamenělého slunce (PP pro ml., 1954); Osud národa (1. díl R o J. A. Komenském, 1957); Poutník v Amsterodamu (2. díl R, 1960); Jana (P 1963); Slunce toho rána (P 1966); Čtvrtý rozměr (PP 1968); Tři variace na lásku (PP 1981); Znepokojiví hosté (PP 1982); Expedice Élauné (R 1985); Útesy pod hladinou (PP 1987); Dary snů a času (PP 1992); Konkláve (P 1994).
Vzpomínky: Několik vzpomínek Miroslava Hanuše... (2007, ed. H. Hanuš).

LITERATURA

Studie a články: J. Pinkava: Glosy k dílu Miroslava Hanuše, KM 1948, s. 134; J. Šanda: Psychologický romanopisec, doslov in Bílá cesta mužů (1970); J. Dvořák: Rozměry lidského věku, Texty 1970, č. 5; H. Krubnerová: Dobrodružství polárních dálek v literatuře, Zlatý máj 1989, č. 9; P. Studnička: Miroslav Hanuš, Chrudimský vlastivědný sborník 1996, sv. 1; H. Hanuš: Pouto na celý život, Letectví a kosmonautika 1997, č. 12 (též in Chrudimské vlastivědné listy 1999, č. 6); A. Haman: Historická postava jako románový hrdina, ČJL 48, 1997/98, s. 145n.; J. Dvořák: Smyčka historie: Spisovatelovo uvažování o světě, in sb. Život je jinde...? (ed. J. Matonoha, 2002, s. 289–295); F. Všetička: Na menšinové škole, Akord 2010, č. 5
Recenze: Na trati je mlha: V. Černý, KM 1940, s. 417 * Pavel a Gertruda: B. Fučík, Akord 9, 1941/42, s. 302 * Slyším tvou krásu: CD (= J. Hrabák), Rovnost 24. 7. 1946 * Méněcennost: K. Polák, KM 1942, s. 274; B. Fučík, Akord 10, 1942/43, s. 100; F. Listopad, Řád 1943, s. 202 * Bílá cesta mužů: J. Morák, Řád 1943, s. 367 * Petr a Kristina: K. P. (= K. Polák), Národní práce 25. 3. 1945 * Příběh o pomoci: J. Nesvadba, My 46, č. 33; K. Bednář, Panorama 1945/46, č. 4, s. 80; O. Kautský, Svobodné noviny 24. 4. 1946 * Já – spravedlnost: J. Grossman, Lidová kultura 1946, č. 43; kp (= K. Polák), KM 1947, č. 1; Z. Urbánek, Národní osvobození 7. 11. 1946; list (= F. Listopad), MF 22. 12. 1946 * Dva příběhy o pomoci: F. Buriánek, Lidová kultura 1947, č. 42; J. Janů, Svobodné noviny 3. 1. 1948 * Legenda o Tomášovi: J. Morák, My 47, č. 17; J. Machoň, Svobodné noviny 11. 5. 1947; K., SvSl 2. 8. 1947 * Být zrnkem soli: J. Pilař, LidN 29. 1. 1950; F. Buriánek, ZN 2. 3. 1950 * Setkání na pakku: J. Marek, LidN 10. 12. 1950; J. Hrabák, Rovnost 31. 10. 1950 * Osud národa: V. Forst, RP 21. 2. 1958; ul (= V. Cibula), LD 23. 3. 1958; M. Jungmann, LitN 1958, č. 2; V. Běhounek, NŽ 1958, č. 3; V. Miškovská, Křesťanská revue 1958, č. 2 * Poutník v Amsterodamu: M. Suchomel, HD 1961, č. 4 (též in M. S., Co zbylo z recenzenta, 1995); M. Jungmann, LitN 1961, č. 10; D. Moldanová, Plamen 1961, č. 4; V. Miškovská, Křesťanská revue 1961, č. 4 * Jana: M. Bureš, SvSl 13. 7. 1963; Z. Heřman, LitN 1963, č. 33; M. Suchomel, Plamen 1963, č. 10 (též in M. S., Co zbylo z recenzenta, 1995); J. Opelík, KT 1963, č. 35; A. Stich, Knižní kultura 1964, č. 7 * Slunce toho rána: I. Zítková, MF 13. 5. 1966; Š. Vlašín, RP 2. 7. 1966; gs (= Oleg Sus), Rovnost 13. 8. 1966; M. Brousková, HD 1966, č. 8 * Čtvrtý rozměr: P. Weisner, NK 1968, č. 50; A. Jelínek, Zítřek 1969, č. 8; J. Dvořák, Texty 1969, č. 0 * Bílá cesta mužů: zz (= Z. Mráz), ZN 20. 4. 1971 * Tři variace na lásku: dis (= A. Fetters), Pochodeň 14. 1. 1982; B. Dokoupil, BV 23. 2. 1982; V. Novotný, ZN 12. 6. 1982 * Znepokojiví hosté: v (= V. Vodák), LD 23. 9. 1982; J. Poláček, Rovnost 31. 8. 1982; J. Lukeš, SvSl 23. 12. 1982 * Expedice Élauné: I. Zítková, ZN 27. 9. 1985; J. Dvořák, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 37; J. Lenčo, Slovenské pohľady 1986, č. 5 * Útesy pod hladinou: M. Uhlířová, Rovnost 3. 9. 1987; V. Píša, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 35; M. Suchomel, BV 18. 11. 1987 (též in M. S., Co zbylo z recenzenta, 1995) * Dary snů a času: J. Šimůnek, NK 1993, č. 27; M. Petříček, Tvar 1993, č. 29/30; A. Fetters, Tvar 1993, č. 29/30; J. Hájková, LitN 1994, č. 1 * Konkláve: I. Vágner, NK 1995, č. 3; M. Nyklová, Tvar 1995, č. 4; L. Soldán, Rovnost 15. 4. 1995; J. Hájková, LitN 1995, č. 22 * Pythagorejské ypsilon (rkp.): J. Dvořák, Oko 1993/94, č. 4.
Rozhovory: E. Mikešová, Pochodeň 5. 10. 1968; O. Hníková, MF 7. 6. 1969.
K životním jubileím: v (= Z. Vavřík), LitN 1957, č. 20; M. Jungmann, LitN 1967, č. 20; led (= L. Lederbuchová), Pravda 17. 5. 1977; kp (František Knopp), LD 15. 5. 1982; J. Šanda, In: O knihách a autorech, jaro 1987; AF, Český zápas 1987, č. 19; M. Flegl, Kostnické jiskry 1992, č. 25.
Nekrology: J. Kantorek, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 1995, č. 40; A. Fetters, Český zápas 1995, č. 22; M. Bastl, Chrudimské vlastivědné listy 1995, č. 5; Š. Vlašín, Naše pravda 1995, č. 43.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, částečně uspořádáno. – Další část fondu: Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)

Aktualizace hesla: 14. 10. 2019 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 14. 10. 2019 (mlp)

zpět na hlavní stranu