Vladimír KALINA
Studoval v Praze na reálném gymnáziu, kde v roce 1947 maturoval, a poté v letech 1947–1951 na Novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální. Titul PhDr. získal v roce 1970 za práci Publicistické začátky Ivana Olbrachta. V letech 1949–1952 pracoval jako redaktor v ČTK a poté do roku 1954 v časopisu Československý loutkář v nakladatelství Orbis. Od roku 1954 přednášel uměleckou žurnalistiku a scenáristiku na UK (původně na Filozofické, později na Novinářské fakultě). V letech 1959–1989 byl externím dramaturgem FS Barrandov, v období 1973–1981 vedoucím dramaturgické skupiny. Od roku 1988 působil ve svobodném povolání. V rámci rehabilitací byl v roce 1990 jmenován profesorem filmové a televizní dramaturgie na pražské FAMU.
První příspěvky otiskoval ve Středoškoláku a Mladé frontě (1947), dále publikoval ve Studentských novinách, Pionýru, Světě v obrazech, Hlasu revoluce, Čs. loutkáři, Čs. novináři, Večerní Praze, Sešitech novináře, Květech aj. Scenáristicky se podílel na filmech Žižkovská romance (1958, r. Zbyněk Brynych), Pět z milionu (1959, r. Zbyněk Brynych), Pevnost na Rýně (1962, r. Ivo Toman), Pražské blues (1963, r. Georgis Skalenakis ), Náboj (1963, r. Ivo Toman); Tempo první lásky (1966, r. Zbyněk Brynych ), Slečny přijdou později (povídka Poslední klíč, r. Ivo Toman, sc. Karel Cop, n. V. K.), Když má svátek Dominika (1967, r. Jan Valášek), Těch několik dnů… (1968, r. Yves Ciampi, sc. + R. M. Arlaud), Svatej z Krejcárku (1969, r. Petr Tuček), Tatínek na neděli (1971, r. Jaroslav Mach), Maturita za školou (1973, r. Jaromír Hník, Jaromír Borek a Jaromír Dvořáček), Lidé z metra (1974, r. Jaromil Jireš ), Profesoři za školou (1975, r. Zbyněk Brynych, Milan Muchna, Vladimír Blažek, sc. + Alexandr Lukeš), Romance za korunu (1975, r. Zbyněk Brynych), Zrcadlení (1978, r. Jaroslav Balík), Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979, r. Tomáš Svoboda, sc. + David Jan Novotný ), Lásky mezi kapkami deště (1979, r. Karel Kachyňa, sc. + Jan Otčenášek ), Signum laudis (1980, r . Martin Hollý, sc. + Jiří Křižan), Zelená vlna (1981, r. Václav Vorlíček ) a Hat-Trick (FAMU 1992, r. David Sís, sc. + D. Sís, Marek Jícha) aj. Jako scenárista spolupracoval rovněž s televizí: Český koncert (1960, r. František Filip), Lyžař v parném létě (1985, r. František Laurin ), Párátko (1986, r. Ludvík Ráža ), Španělská paradentóza (1986, r. F. Filip, podle prózy Galantní poklesky Ludvíka Šotolky); Hrdina (1988, r. František Filip); Dědeček je lepší než pes (1989, r. Ivo Novák). – V ČTK užíval šifry vlk.
Kalinovy převážně humoristické prózy jsou založeny na laskavém vztahu k lidem a jejich slabostem, na vyhraněném smyslu pro pointu a pro situační i jazykový paradox, jakož i na zálibě v „perličkách“ odposlechnutých ze všedních rozhovorů. Tyto rysy nese již Kalinova povídková prvotina Žižkovské romance – evokace atmosféry pražské periferie třicátých a čtyřicátých let 20. století, která má typem postav i spojením humoru s nostalgií blízko k Bohumilu Hrabalovi a Otovi Pavlovi. Totéž prostředí se objevuje i v podobně laděné próze Lásky mezi kapkami deště, napsané společně s Janem Otčenáškem původně jako filmový scénář. Naplno se autorova poetika rozvinula v humoresce o milostných problémech nesmělého zubního lékaře (Galantní poklesky Ludvíka Šotolky) a v souboru kratičkých anekdotických příběhů jakoby převzatých „přímo ze života“ (Sedmilhářské střípky). Vážnější charakter má román Signum laudis, který vznikl na základě stejnojmenného filmového scénáře. Netradiční ústřední postavou mozaikovitě vystavěného příběhu z první světové války je poddůstojník, jenž se navzdory své služební horlivosti nakonec stane obětí cynické hry a neschopnosti nadřízených.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Materiály k přednášce Úvod do studia novinářství (skripta, 1956); Žižkovské romance (PP 1980; rozšíř. 1991); Galantní poklesky Ludvíka Šotolky (P 1983); Žánry umělecké publicistiky (příručka, 1984, s N. Dolanskou); Signum laudis (R 1988); Sedmilhářské střípky (PP 1991); Lásky mezi kapkami deště (P 1991, s J. Otčenáškem).
Příspěvky ve sbornících: Sedmilháři (1969, vznikl na základě stejnojmenného rozhlasového a televizního pořadu); Velká kniha sedmilhářů (1994).
Uspořádal a vydal: Kolik metrů, jaké číslo (příručka, 1973, s Š. Kolenovou); Antologie české črty 19. století (učeb. pomůcka, rozmnož., 1975); Antologie české moderní črty (učeb. pomůcka, rozmnož., 1975); Antologie současné české črty (učeb. pomůcka, rozmnož., 1976); Antologie světové črty (učeb. pomůcka, rozmnož., 1976, s N. Tomkovou); Seminární texty literární scenáristiky 1, 2 (skripta, 1985 a 1986).
LITERATURA
Studie a články: P. Bílek: Ze života, LitN 2013, č. 4.
Recenze: Žižkovské romance:
E. Lukeš, O knihách a autorech 1980, zima; J. Stegbauer, Květy 1981, č. 10; J. Lukeš, Tvorba 1981, č. 10; los (= L. Soldán), BV 23. 3. 1981; Z. Heřman, MF 12. 3. 1981; J. Sekera, Haló noviny 1991, č. 11; rš, NK 1991, č. 11 * Galantní poklesky Ludvíka Šotolky: V. Vodák, LD 27. 3. 1984; G. Severa, Dikobraz 1984, č. 21; (pný), ZN 13. 3. 1984; pk (= Z. Pavelka), RP 6. 2. 1984; J. Lukeš, SvSl 10. 2. 1984; E. Lukeš, LM 1984, č. 8 (též ad Žižkovské romance); kol, VP 22. 2. 1984; A. Hájková, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 16; Š. Vlašín, Kulturní práce 1985, č. 25; MV, NK 1987, č. 28 * Signum laudis: I. Zítková, Práce 23. 8. 1988; Š. Vlašín, Kulturní práce 1988, č. 18; Z. Pavelka, Kmen 1988, č. 21 (zde); B. Dokoupil, Tvorba 1988, č. 29; V. Novotný, ZN 29. 7. 1988; viš, VP 16. 6. 1988; J. Soukal, Československý voják 1988, č. 24; V Heger, RP 5. 7. 1988 (zde); frý, Květy 1988, č. 37; I. Führman Vízdalová, LM 1989, č. 2 * Sedmilhářské střípky: V. Števa (= Š. Vlašín), Haló noviny 23. 7. 1992; R. Škvařil, NK 1992, č. 3; J. Syrovátka, Playboy 1992, č. 1; A. Halada, Tvar 1992, č. 16; R. Kamberská, LitN 1992, č. 14; S. Bartůšková, SvSl 2. 4. 1992; J. Mervart, Rovnost 9. 9. 1992 * Lásky mezi kapkami deště: M. Pohorský, NK 1992, č. 30; J. Lukeš, LidN 24. 9. 1992, příl. Národní 9, č. 39 * Velká kniha Sedmilhářů: (kos), MFD 29. 10. 1994, příl. Víkend.
Rozhovory:
A. Lukeš, Čs. voják 1980, č. 1; Kov, Československá televize 1984, č. 52; B. Hlinka, O knihách a autorech 1988, jaro; Nepodepsáno, Květy 1990, č. 29.
