Slovník české literatury po roce 1945

Ludvík NĚMEC

* 8. 7. 1957, Kyjov

Prozaik

Narodil se v učitelské rodině, spolu s rodiči žil v Kyjově (1957–1959), Karviné (1959–1969) a Pohořelicích u Brna. Od roku 1972 studoval na gymnáziu v Mikulově. Po maturitě (1975), dvou měsících studia na Střední knihovnické škole v Brně a krátkém pobytu v redakci deníku Rovnost působil v letech 1976–1981 jako turistický průvodce po kasematech na brněnském Špilberku. Od roku 1981 pracoval střídavě v redakci zábavy a v literárně-dramatické redakci brněnského studia Čs. rozhlasu, v letech 1992–1995 a 1998–2013 byl jeho ředitelem. Od roku 2014 je slovesným dramaturgem rozhlasové Tvůrčí skupiny Regiony. – Syn Jan Němec (*1981) je prozaik.

Od roku 1973 publikoval v periodikách Tvorba, Literární měsíčník, Mladá fronta, Rovnost (próza i recenze), Rudé právo, Nové slovo, Čs. voják, Brněnský večerník, Tvar (v příloze Tvary č. 5/1994 kratší verze povídkové knihy Já jsem ta tma) a Host (zde 2008 rubrika Ghost). Je autorem rozhlasových her Ptáci v mlze (1982), Kam se, ptáčku, kam schováš... (1985), Mrtvá sezona (1996) a humoresky Die Idiotische Idee aneb Kabaret Bezruč (2017), dále pak sci-fi her pro mládež Oheň pro Promethea (1984), Jablko pro Adama (1985), Posel z hvězd (1985) a Hodina hvězdného zpěvu (1986). Jako redaktor literárně-dramatické redakce brněnského studia Českého rozhlasu se věnoval především rozhlasovým adaptacím děl českých i světových autorů (záznam jeho adaptace románu Daniela Glattauera Dobrý proti severáku z roku 2015 vyšel na CD /2016/); ze slovenštiny přeložil a pro rozhlas adaptoval povídku Laco Kerata Úzký pokoj (2016). Pro rozhlas připravoval též seriál o komerční literatuře Popčteníčko (od 1996). – Po roce 1989 publikuje též pod pseudonymy.

Němec vyvolal pozornost již svým debutem Nejhlasitější srdce ve městě, který napsal v devatenácti letech. Vidění lásky jako dramatického, eticky závažného citu se spojovalo s nápadnou charakterizační schopností a s vědomým úsilím stylizačním. „Šachový román“ Hra na slepo na této základně dospěl k vyváženému tvaru: časově složitě rozvíjené a z různých perspektiv komponované vyprávění se zde prolíná s odkazy jak k neliterárním textům, tak k antickému mýtu, jenž propůjčuje příběhům ze života autorových vrstevníků nadčasovou platnost. Průvodce povětřím a tmou, který odrážel zkušenosti autorova průvodcovského působení na Špilberku, ověřoval nosnost této náročné prozaické techniky i pro hravější, téměř žánristicky rozvíjený příběh. Román Negativ znamenal návrat k základnímu autorskému problému: stal se generační sondou do mravního klimatu společnosti na sklonku osmdesátých let. Povídkový soubor Já jsem ta tma přinesl ohledávání nové stylové polohy v žánru drobné povídky: stavebně sevřené, střídmé a přesné ve výrazu, s melancholickou ironií osnovující milostná setkání-nesetkání na pozadí tristních ruských scenérií. Po delší autorské odmlce následovaly povídkové soubory Lásky na cizím hrobě a Odpustky pro příští noc, svázané jednak tématem milostných či spíše erotických vztahů a dobrodružství, jednak zasazením příběhů do brněnských reálií, jež autor v prvním souboru ještě akcentoval ironickým a vůči čtenáři provokativním vypravěčem, který jako by se dovolával typické vypravěčské dikce brněnských próz Milana Kundery a Jiřího Kratochvila. K románové tvorbě pod vlastním jménem se Němec vrátil románem Žena v závorce, jehož promyšlená struktura podporuje tezi zdůrazňovanou jedním z vypravěčů, že mezi smyšleným světem literárního díla či počítačové hry a světem reálným je jen neprokazatelná hranice; také v tomto textu Němec využívá brněnských reálií stejně jako mystifikační hry s odkazy ke svým dalším literárním textům, jejichž autorství tu připisuje jedné z ústředních postav, kdysi nadějné, později zakázané a v současné době stárnoucí a demencí stižené spisovatelce, jež je hybatelkou románových událostí.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Nejhlasitější srdce ve městě (P 1978); Hra na slepo (R 1982); Průvodce povětřím a tmou (P 1988); Negativ (R 1989); Já jsem ta tma (PP 1996); Láska na cizím hrobě (PP 2013); Odpustky pro příští noc (PP 2015); Žena v závorce (P 2018).
Příspěvky ve sbornících: Hnízda stěhovavých ptáků (1978, zde cyklus veršů Odlévání srdce); Gloret (2010).

LITERATURA

Studie a články: P. Fejfuša: K pojmenování postav v současné české próze, Sborník prací PF MU v Brně, sv. 118, řada jazyková a literární, č. 25 (1991); Brnianskí a bratislavskí kritici diskutujú o Ludvíkovi Němcovi a Jánovi Tužinskom (kulatý stůl), Romboid (Bratislava) 1991, č. 1.
Recenze: Nejhlasitější srdce ve městě: J. P. Kříž, Rovnost 28. 9. 1978; Š. Vlašín, RP 3. 4. 1979, též in Na přelomu desetiletí (1985); P. Bílek, LM 1979, č. 3; S. Bartůšková, Ostravský kulturní měsíčník 1979, č. 4; J. Lukeš in Prozaická skutečnost (1982) * Hra na slepo: tsk (= T. Sedláček), Brněnský večerník 4. 6. 1982; J. P. Kříž, Rovnost 8. 6. 1982; ls (= L. Soldán), SvSl 15. 10. 1982; P. Bílek, Tvorba 1982, č. 21, příl. Kmen; J. Pecháček, LM 1983, č. 4; M. Zelinský, Universitas 1983, č. 2 * Průvodce povětřím a tmou: O. Chaloupka, MF 26. 1. 1989; J. Svoboda, Nová svoboda 14. 4. 1989; J. Lukeš, SvSl 25. 5. 1989; P. Janoušek, Tvorba 1989, č. 15; Š. Vlašín, LD 9. 6. 1989; L. Soldán, Rovnost 28. 6. 1989; J. Chuchma, Slovenské pohľady (Bratislava) 1990, č. 46; M. Jungmann in Průhledy do české prózy (1990) * Negativ: P. Janáček, Iniciály 1990, č. 10/11; T. Sedláček, Universitas 1990, č. 3; J. Schneider, Tvar 1990, č. 32; L. Soldán, Duha 1990, č. 4; I. Zítková, NK 1990, č. 27 * Já jsem ta tma (vydání v edici Tvary): V. Novotný, Tvar 1994, č. 14; P. Šrut, LidN 14. 4. 1994, příl. Národní 9, č. 15; (knižní vydání): P. Kotrla, Tvar 1997, č. 5; J. Chuchma, MFD 12. 4. 1997; A. Haman, LitN 1997, č. 19 * Láska na cizím hrobě: P. Janoušek, Tvar 2013, č. 17; K. Kirkosová, Host 2013, č. 9; P. Kotrla, Týdeník Rozhlas 2013, č. 36; P. A. Bílek, Respekt 2013, č. 24; J. Chuchma, LidN 29. 1. 2014; K. Kouba, A2 2014, č. 8; V. Barborík, Romboid 2014, č. 9/10 * Odpustky pro příští noc: K. Špidla, Host 2015, č. 10; K. Kouba, A2 2015, č. 15; J. Chuchma, LidN 30. 5. 2015, příl. Orientace; K. Kolářová, Právo 15. 7. 2015; P. Janoušek, Tvar 2016, č. 6 * Žena v závorce: R. Novák, Host 2018, č. 6; P. Kotrla, Týdeník Rozhlas 2018, č. 29; Š. Kadavá, LitN 2018, č. 5 (příl. Biblio).
Rozhovory: P. Nový, MF 24. 8. 1983; T. Nečas, Tvorba 1985, č. 4, příl. Kmen; P. Frýbort a O. Neff, Kmen 1989, č. 10; J. Němec, Host 2009, č. 1; Literka, březen 2014; M. Balaštík, Host 2014, č. 7 (též in Literatura v čase lovců, 2015); Š. Kučera, Právo 31. 5. 2018 (příl. Salon).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Vladimír Macura (1998); Alena Přibáňová (2018)

Aktualizace hesla: 30. 1. 2019 (ap)

Aktualizace bibliografie: 30. 1. 2019 (ap)

zpět na hlavní stranu