Antonín BAJAJA
Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu (maturita 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (Ing. 1964). Po vojenské službě (1964–1965) pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína (1965–1973) a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín (1973–1991). Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 pracoval v deníku Prostor a později v časopisu Týden (1993–1994). Od roku 1991 externě spolupracoval také s Rádiem Svobodná Evropa, v letech 1994–2002 byl jeho redaktorem. V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk (časopis pro kulturu a společenské dění okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž, v letech 1992–1994 vycházel jako publicistická příloha Zlínských novin, od roku 1995 opět samostatně), v jehož redakční radě působil až do své smrti. Vyučoval na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (1996–2004) a vedl semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1996–2021).
Povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Zemědělských novinách, Mladém světě, Moravských novinách, Lidových novinách, Literárních novinách, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru, Rozrazilu, Kulturních novinách, Textech, Hostu, Dokořán, Welesu (zde v č. 69/2017 pásmo věnované autorovi), Zvuku, resp. Zvuku Zlínského kraje aj. – Československý, resp. Český rozhlas vysílal dramatizaci povídky Silvestra a Čárly (scénář Ludvík Němec, režie Eva Řehořová, 1987), prozaického diptychu Duely (zkrácená verze; sc. František Mandát, 1989) a prózy Pohřeb sezony (později součást románu Na krásné modré Dřevnici; uvedeno pod titulem Oscuramento aneb Zatmění, r. Eva Řehořová, 1992); dále poetický text Třetí pastorální (1994) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2004). – Městské divadlo ve Zlíně uvedlo dramatizaci Zvlčení (2017, sc. a r. Dodo Gombár). – Bajaja působil ve výboru Českého centra Mezinárodního PEN klubu (1992–2022), kde mj. spoluzakládal pěvecký spolek Wlastenci. – Próza Zvlčení získala cenu Magnesia litera (2004), za román Na krásné modré Dřevnici získal autor Státní cenu za literaturu (2010).
Bajajova raná prozaická tvorba tematicky přísluší k vesnické próze, od dobových standardů tohoto žánru se však liší složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i otevřenějším zacházením s některými tabuizovanými tématy. Již v prvotině Mluviti stříbro autor komponuje významově vícevrstevný metaforický obraz kolektivizované valašské vesnice sedmdesátých let. Jeho metoda se dále rozvíjí v prozaickém diptychu Duely. Ten tvoří dvě novely, spojené postavami a časoprostorem, a jeho ústředním tématem se stává plynutí času, diskontinuita a kontinuita minulého a přítomného, proměna člověka a společnosti, jejich vztah k mýtu a kulturní tradici. Bajaja postupuje metodou koláže: v často se měnící perspektivě vyprávění střídá spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, prostřednictvím „filmových“ střihů a četných digresí mísí lyrické a přírodní pasáže i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Konfrontace hodnot přitom vyznívají ve prospěch pasekářské rodové harmonie a prosté moudrosti venkovanů.
Porevoluční Bajajova tvorba se odklání od každodenní zemědělské tematiky, nikoli však od venkovského prostředí a jeho hodnot. Prohlubuje se mytický rozměr a sílí tendence k nadčasovému vnímání dílčích projevů současného světa. Tématem románu Zvlčení je koexistence odvěkého přírodního řádu s chaosem nové doby. Román ve dvou paralelních liniích sleduje osudy vlčí smečky, jejíž přirozené zvířecí instinkty jsou spolehlivým vodítkem i při setkání s dosud neznámými jevy, a lidské rodiny, jež podobnou oporu v tradici musí vědomě stále znovu hledat a obnovovat. Zpravidla ji nachází v sepětí s přírodou a v intuitivní životní moudrosti lidí, kteří kontakt s přírodou nikdy neztratili. Autentická rodinná zkušenost se stala základem románu Na krásné modré Dřevnici. Próza, sestavená jako koláž dopisů – vzpomínek na dětství, psaných v průběhu let starší sestře, vypovídá o proměně napůl venkovského, napůl podnikatelského baťovského Zlína v socialistický Gottwaldov. Zážitky pestrého dětství v zázemí pospolité a kultivované rodiny, která dětem vštěpovala morální i praktické zásady, se prolínají s atmosférou padesátých let, jež na podnikatelskou a intelektuální zlínskou společnost dopadla s exemplární důsledností. – Pevná vazba na rodný kraj se vedle původní tvorby se projevuje také v autorově zpracování regionálních pověstí a v jeho textech pro děti.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Mluviti stříbro (P 1982); Duely (PP 1988); Pastorální. Texty na betlémskou notu (BB 1994);
Na šéne blaue Dřevnici. Taneční promenáda (P, bibliof. 1996, přepr. jako část R Na krásné modré Dřevnici); Zvlčení (R 2003); Na krásné modré Dřevnici (R 2009); Zpytování (FF, bibliof., Liberec 2011).
Ostatní práce: Zlínský kraj, horizonty nálad (doprovodné texty k fotografiím, 2004).
Uspořádal a vydal: Pohádky z Moravy (2004; též přispěl).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Velké vlhké oči (1986); Literatura a krajina (1996); Městopis: 50 autorů, povídek, měst (2000); Živáčkové (2001); Pověsti a balady /z Valašska, Hané a Slovácka/ (2003); Nevěry II (2005); Odkaz Jaromíra Tomečka (2008); Devla, devla (2008); Milovníci knížek (2010).
LITERATURA
Studie a články: J. Cigánek: doslov in Mluviti stříbro (1982); S. Schneiderová: Kontury stylu Antonína Bajaji, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedogogica. Philologica. Studia philologica. Sv. 11, sv. 1 (1991); L. Machala: Bajajovo moravské romaneto, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Moravica 2, Studia moravica II (2004); J. Trávníček, doslov in Pohádky z Moravy (2004); M. Beke: Žánrové aspekty Bajajova romaneta Zvlčení, in Stabilita a labilita žánrů: Žánrové metamorfézy v středoevropském kontextu, sv. II, Opava 2005; M. Beke: Město, memoár, minulost, mýtus – Bajajův nový román Na krásné modré Dřevnici, Bohemica Olomucensia 2011, č. 1; J. Zizler: Čas se nikdy nesmí zastavit, Welles 2017, č. 69; M. Kowalczyk–P. Poslední in Horizont komparace (2018).
Recenze:
Mluviti stříbro: vln (=V. Novotný), ZN 15. 1. 1983; J. Lukeš, SvSl 10. 3. 1983; S. Juga, Nová svoboda 7. 4. 1983; V. Kolár, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 11 * Duely: P. Janoušek, Tvorba 1989, č. 18; M. Pilař, Kulturní měsíčník 1989, č. 5; Š. Vlašín, Kmen 1989, č. 10; I. Slavík, Kmen 1989, č. 10; L. Soldán, Rovnost 5. 4. 1989; A. Jedličková, LM 1989, č. 10; J. Špaček, Dotyky 1989, č. 8; T. Sedláček, ROK 1990, č. 1; J. Hoffmannová, ČL 1991, č. 4 * Pastorální. Texty na betlémskou notu: M. Petříček, LitN 1995, č. 47; R. Svoboda, LidN 3. 3. 1995 * Zvlčení:
A. Burda (= P. Janoušek), Tvar 2003, č. 12 (též in Hravě i dravě, 2009); M. Jungmann, Mosty 2003, č. 13; M. Trávníček, Aluze 2003, č. 2; E. Gilk, Aluze 2003, č. 2; L. Foldyna, Aluze 2003, č. 2; J. Pechar, LitN 2003, č. 33; Aleš Haman, Tvar 2003, č. 15; P. Odehnal, Tvar 2003, č. 15; L. Machala, Host 2004, č. 4; J. Schneider, MFD 6. 6. 2003 * Na krásné modré Dřevnici: J. Chrobák, Aluze 2010, č. 2; V. Novotný, LitN 2010, č. 2; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 3; K. Bukovjanová, Host 2010, č. 2; I. Harák, Tvar 2010, č. 14; J. Zizler, A2 2010, č. 23; V. Barborík, Romboid 2010, č. 9; (ivc) (= I. Coufalová), Dějiny a současnost 2011, č. 9.
Rozhovory: A. Čort, MFD 21. 10. 1982; S. Juga, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 26; -r-, MFD 23. 2. 1989; K. Komárek, LD 6. 7. 1989; P. Frýbort – O. Neff, Kmen 1989, č. 13; (sla), MFD 19. 7. 1993; G. Kovaříková, Zlínské noviny 3. 5. 2003; P. Stojar, MFD 21. 3. 2003; A. Horáčková, MFD 21. 4. 2004; J. Beneš, Instinkt 2004, č. 16; V. Trnková, Literární novinky 2004, č. 10; M. Krolová, Týdeník Zlínska 2005, č. 3; J. Šícha, LitN 2005, č. 30; M. Balaštík, J. Němec, Host 2010, č. 1; O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 12; T. Radváková-Willoughby, Právo 8. 7. 2010, příl. Salon č. 677; O. Horák, HN 26. 10. 2010; T. Koloc, Kulturní noviny 2010, zima 2010/2011; P. Andreas, A2 2011, č. 12; R. Řezníčková, Literka 2011, č. 6; J. Trávníček in Knihy a jejich lidé (2013); B. Matyáš, Zvuk Zlínského kraje 2013, č. 1; G. Oaklandová, Weles 2017, č. 69.
K životním jubileím: J. Holcman, Zvuk Zlínského kraje 2022, č. 1.
Nekrology: D. Pohludka, Zlínský deník 17. 12. 2022; M. Libiger, i-dnes 17. 12. 2022 (zde); hul (= V. Hulec), i-divadelní noviny 19. 12. 2022 (zde); aktualne.cz 19. 12. 2023 (zde); Jan H. Vitvar, Respekt 2023, č. 1.