OBZORY
V č. 1/1945 vyzvedla redakce jako své programové zásady pravdivost, demokracii, svobodu a víru. Jejich naplňování spatřovala v nepředpojatém zprostředkování informací o politickém a kulturním dění ve světě, v kritičnosti a ostražitosti vůči sílícím známkám totalitarismu v domácí politice, zejména komunistické. Hájila svobodu názoru, proto také od poloviny prvního ročníku hojně otiskovala dopisy čtenářů (Z dopisů redakci). Od podzimu 1945 upozorňovala na zločiny spáchané při odsunu sudetských Němců, stejně jako na přehmaty státní správy a prohřešky politických stran. Zjevnou prozápadní a protisocialistickou orientací a obranou křesťanských hodnot budila nenávistné reakce levicového tisku (Rudé právo, Právo lidu, Tvorba, Kulturní politika aj.) i ministerstva informací (to se několikrát pokusilo o zastavení listu). Důsledně vystupovala redakce proti denuncování té části inteligence, která měla výhrady ke komunistické kulturní politice a přejímání „sovětských zkušeností“ za každou cenu. Velký důraz kladla na přesnost zpravodajství ze zahraničí, včetně nezkomoleného tlumočení názorů a komentářů ze západního, především britského tisku (od poloviny roku 1947 napojena na zpravodajský servis listu The Manchester Guardian).
Týdeník měl ustálenou obsahovou skladbu: drobné, většinou nepodepsané (popř. šiframi signované) zprávy, poznámky, komentáře a přehledy zahraničního tisku byly soustředěny do rubrik Co se děje ve světě a Kultura ve světě i u nás, za první z nich následovaly větší politické (od ročníku 1946 občas i národohospodářské, právnické aj.) stati, za druhou recenzní rubrika Kniha - Film - Divadlo - Rozhlas - Hudba týdne. Obsah doplňovaly rubriky citátů z tisku i literatury Souhlasíme!, Tak se píše... (zaměřena na jazykovou nedbalost a bezděčnou komiku), krátce také Hlas Německa (hlavně doklady německého šovinismu).
Političtí komentátoři Obzorů (hlavně Pavel Tigrid) nesdíleli iluze o Československu jako mostu mezi Východem a Západem, spíše si všímali příznaků postupného vytváření „železné opony“. List pozorně sledoval politiku sousedních států, především vývoj územního sporu s Polskem o kraje s českou menšinou. Z domácích publicistů patřili ke kmenovým autorům politických článků, úvah a komentářů Bedřich Bobek, Ivo Ducháček, Kamil Fára, Luděk Forman, Jan Grégr, Bohdan Chudoba, Ladislav Jehlička (pod pseud. Karel Severa), F. Jiřík, Jan Kolár, Vladimír Krejčí, Vladimír Sís, Miloslav Skácel, Jan Strakoš, Pavel Tigrid (občas uveřejňoval i fejetony se společným titulem Jak se mi zlíbí a stati o literatuře), Jiří Vlk a František Zástěra, zprvu též Helena Koželuhová. Z Londýna dopisoval H. C. Taussig. Ekonomické komentáře psali František Našinec, Josef Peukert, Antonín Pimper, Robert Reska, právnické Bohumil Kučera.
Příspěvky o literatuře měly většinou informativní ráz; systematičtěji Obzory přibližovaly dění v soudobé anglické literatuře (přetištěné i původní články beletristů jako Elisabeth Bowenová, Edward Morgan Forster, Arthur Koestler, George Orwell, přehled Johna Lehmana o anglickém písemnictví ve vztahu k Evropě apod.). Novinek anglické literatury a divadla si vedle politického dění všímal ve svých týdenních přehledech Karel Brušák. Ojedinělými esejistickými příspěvky jsou v Obzorech zastoupeni Kamil Bednář, Jan Čep, Pavel Eisner, Egon Hostovský. Příspěvky v recenzních rubrikách byly většinou nepodepsané nebo označené šifrou (s výjimkou literárních recenzí, jejichž autory byli nejčastěji František Jakubův a Ladislav Jehlička), divadelní referáty vycházely pod kolektivní značkou Pauper (nejčastěji jí využíval Ota Ornest, dále Josef Lederer a někdy také Pavel Tigrid) a šifrou ZL, filmové pod šifrou bs, hudební pod šifrou IG, o rozhlasové tvorbě psal nejčastěji Karel Zajíček. Z beletrie otiskovaly Obzory jen poezii, a to pouze v prvním ročníku. Ostré odsouzení kampaně proti Achmatovové a Zoščenkovi publikoval v Obzorech Václav Bílý (č. 46/1946).
Obdobné politické zaměření a do značné míry i totožné autorské zázemí jako Obzory měl i Vývoj, obrázkový a informační týdeník, vydávaný rovněž Výkonným výborem lidové strany. Vývoj vycházel od září 1946 do února 1948, jeho šéfredaktorem byl Pavel Tigrid, v redakci pracoval mj. Jiří Kovtun (od května 1947 hlavní redaktor). Byl určen hlavně mladým čtenářům, usiloval o pestrost a zábavnost a jeho těžiště bylo v krátkých zprávách, komentářích a poznámkách o nejrůznějších oblastech domácího i světového dění (pravidelné rubriky Československo, Zahraničí, Mládež - studentstvo, O lidech a věcech, Knihy a umění, Divadlo a film, Výchova a školství, Náboženství, Hospodářství a práce, Věda a technika, Sport, Žena a móda apod.). Postupem doby i v něm nabývaly na významu politické komentáře. Dopisovatelkou listu byla mj. i vdova po americkém prezidentu a velvyslankyně USA v OSN Eleanor Rooseveltová. Autory poznámek o literatuře a knižních recenzí byli hlavně František Jakubův a Jiří Kovtun. Básně a prózy se objevovaly v časopisu zřídka, nejčastěji ve vánočních a prázdninových číslech. Pravidelný ráz měla však satirická rubrika Mimochodem: zprvu v ní vycházely hlavně epigramy, od 1947 pak seriál Okénko pokroku čtyřnohých proroků, v němž byly politické boje – zřejmě nikoli bez vlivu Orwellovy Farmy zvířat, která vyšla 1946 v českém překladu – ironicky transponovány do světa zvířat („komentáře“ Stračeny Bulíčkové, Čunykla apod.).