ARGO 

Prvotním záměrem Arga bylo zaplnit mezery, které vznikly v knižní produkci předlistopadového období. Volba titulů byla zpočátku vedena jednak osobním vkusem zakladatelů podniku, jednak finanční dostupností vydavatelských práv. První vydanou publikací byl Meyrinkův Anděl západního okna, následoval Kafkův Proces. Pražská německá literatura a obecně literatura spjatá s židovstvím byla příznačná nejen pro toto juvenilní období Arga, ale stala se stabilní oblastí jeho zájmů: vedle Kafky a Meyrinka zde vyšly knihy dalších pražských německých spisovatelů (Paul Leppin, Leo Perutz, Johannes Urzidil), vzpomínkové knihy Ruth Bondyové či středověké hebrejské cestopisy. Nakladatelství přineslo rovněž několik překladů z literatury psané v jidiš (M. M. Sforim, vzpomínky Belly Chagalové, zúžená reedice výboru z jidiš povídek Trocha rozinek a mandlí), především v podstatě kompletní dílo I. B. Singera. Pozornost věnovanou kultuře a osudům perzekuovaných etnik potvrzují i publikace spojené s romskou kulturou a historií (Erich Hackl, Matéo Maximoff, Ceija Stojka).
První profilovou a zároveň nejdéle trvající edicí se stala AAA: edice anglo-amerických autorů (1994–dosud, do konce roku 2012 115 sv., v číslování nepřesnosti; red. Eva Slámová, od 2011 Petr Onufer a Martin Svoboda), zaměřená na moderní prózu anglicky píšících autorů. Autorem grafické podoby edice je Libor Batrla; edici charakterizují rovněž originální obálky navrhované českými, popř. slovenskými výtvarníky (mj. Michal Cihlář, Vendula Císařovská, Jozef Gertli Danglár, Martin Velíšek). Úvodní tři svazky edice zahájené Kerouacovým románem Na cestě vyšly ještě v koedici s Odeonem, prvním svazkem připraveným samostatně v režii Arga byla Neónová bible J. K. Toola. Zpočátku se edice zaměřila na knihy, které byly v originále publikovány již před několika desetiletími (zájem Arga mířil především do šedesátých let 20. století), ale vzhledem k parametrům kulturní politiky předlistopadového období byly do češtiny překládány pouze ojediněle (Woody Allen, Ken Kesey, Jerzy Kosiński, Sylvia Plathová, Chaim Potok). Mezi těmito autory se objevem Arga stal mj. Cormac McCarthy, jehož knihy tvoří v rámci edice volnou řadu, neboť nakladatelství se rozhodlo usilovat o vydání jeho díla v úplnosti; podobnou řadu spisů, jež se vyčlenila z edice AAA, věnuje Argo dílu Toma Robbinse. Edice se též programově snažila uvést do českého kontextu tvůrce americké postmoderny (Donald Barthelme, Thomas Pynchon). Jistá míra kontroverznosti je příznačná i pro další autory, které redakce cíleně vyhledává mezi současnými anglosaskými spisovateli mladší generace; značnou měrou jsou mezi nimi zastoupeny ženské autorky (Nicole Kraussová, Marisha Pesslová, Louise Welshová, Jeanette Wintersonová). Edice se sice primárně zaměřuje na autory z USA a Velké Británie, nechybějí však ani představitelé literatury kanadské (Margaret Atwoodová, Leonard Cohen, Michael Ondaatje, Mordecai Richler) a australské (Nick Cave). V roce 2009 vznikla jako jistá „odnož“ edice AAA řada Jiný Jih (2009–dosud, do konce roku 2012 5 sv.; red. Martin Svoboda), zaměřující se na autory, kteří pocházejí z Jihu Spojených států a v jejichž dílech se objevují typicky jižanská témata, jako jsou traumata otroctví a rasové segregace, násilí, silná náboženská víra, fantasknost (James Dickey, Fred Chappell, Flannery O’Connorová, Daniel Wallace). Vedle vedoucího redaktora Martina Svobody profil edice výrazně spoluurčují překladatel a autor doslovů Marcel Arbeit a autor grafické podoby edice Martin Radimecký. Mimo ediční řady vycházejí především básnické výbory (Emily Dickinsonová, Sylvie Plathová, Gary Snyder), literární práce významných hudebníků (Leonard Cohen, Bob Dylan, John Lennon) a non-fiction literatura různého charakteru (esejistické prózy Richarda Bacha, deníky a reportáže George Orwella, autobiografické, ale i fabulované texty Williama Saroyana). Mimo řady vyšly též reedice Joyceova Odyssea a románu Prezydent Krokadýlů Warrena Millera, poprvé pak romány australského spisovatele Markuse Zusaka.
Ačkoli zaměření na anglosaskou literaturu produkci Arga dominuje, opomenuty nezůstaly ani literatury jiných národních jazyků. Současně s edicí AAA vznikla knižnice Kořeny (1994–2003, 17 sv.; graf. úprava Štěpán Dančo), zahrnující klasická díla světové literatury 20. století. I zde sice převažovali anglicky píšící autoři (Nelson Algren, Truman Capote, Samuel Beckett, William Faulkner, D. H. Lawrence, Flann O’Brien, Gertrude Steinová, Virginie Woolfová), zastoupena však byla i literatura románská (Mircea Eliade), německá (Hermann Hesse), dánská (Karen Blixenová) či ruská (Andrej Platonov). Na evropskou, asijskou a jihoamerickou literaturu se soustředí Současná světová próza (1998–dosud, do konce roku 2012 43 sv., v číslování nepřesnosti), přinášející literární debuty (např. Hitomi Kaneharová, Alexandra Salmela), dosud nepřeložená díla známých autorských osobností (Alexandr Solženicyn, Michel Tournier, Witold Gombrowicz) i díla autorů, kteří jsou do českého literárního kontextu uváděni poprvé. V některých případech jde o překlady časově opožděné (André-Marcel Adamek, Edmond Jabès, Slobodan Novak), převažují však díla, která v originále vyšla nedlouho před překladem do češtiny (Pauls Bankovskis, Rubem Fonseca, Nikolaj Frobenius, Daniel Kehlmann, Antoni Morell, Marie NDiaye, Pál Závada). K nejfrekventovanějším autorům patří japonský spisovatel Rjú Murakami, několika svazky je zastoupena Libuše Moníková. V prvních dvou svazcích edice přinesla díla Paula Coelha, jehož knihy posléze vytvořily volnou spisovou řadu a díky čtenářskému ohlasu učinily z Coelha jednoho z kmenových autorů nakladatelství. Za dobu své existence edice již dvakrát změnila grafickou podobu (autorem všech tří grafických návrhů je Martin Radimecký), většina vydaných svazků je vybavena doslovy.
Specifickou edici představují Mýty (2005–2012, 7 sv.; v tiráži edice explicitně neoznačena), mezinárodní projekt iniciovaný britským nakladatelstvím Canongate. V rámci tohoto projektu byli oslovováni vybraní světoví spisovatelé, aby ze současného hlediska a originálním způsobem převyprávěli do moderních časů některý ze starých mýtů. Kromě autorek, které se objevily již dříve v rámci edice AAA (Margaret Atwoodová, Jeanette Wintersonová), se do projektu zapojil např. ruský prozaik Viktor Pelevin, skotský spisovatel nizozemského původu Michel Faber a za Českou republiku Miloš Urban. Edice se zaměřovala především na beletrii, začleněn však do ní byl i historický přehled britské religionistky Karen Armstrongové, sledující vývoj mýtu od dávnověku po současnost.
Takřka od počátku své existence Argo příležitostně vydávalo bilingvní publikace (mj. Joyceova pohádka Kočka a čert či romány Richarda Brautigana) a později vznikly dvě speciální řady. První „bilingvní řada“ (2007–dosud, do konce roku 2012 20 sv.; red. Markéta Nová) zůstala oficiálně nepojmenována, je však charakteristická grafickou úpravou obálky (Markéta Lomen Vogelová): označením „bilingvní vydání“ pod titulem a speciální verzí nakladatelského loga. Edice přináší tituly vydané v češtině již dříve, nezřídka samotným Argem (Simon Brett, Hermann Hesse, J. K. Toole), často jde o výbory kratších próz (mj. Ambrose Bierce, E. A. Poe). Vyšly zde tituly obecně známé, mj. anti-utopické romány George Orwella, ovšem 1984 v novém překladu Petry Martínkové (roz. Kůsové), v novém překladu edice připomněla i polozapomenutý román Jeana Cocteaua Nezvedené děti, vydaný s původními ilustracemi autora. Edice Kanapka: bilingvní jednohubka (2009–dosud, do konce roku 2012 10 sv.; graf. úprava Vojtěch Domlátil) se zaměřuje na rozsahem nevelká díla moderní prózy (mj. Charles Bukowski, A. P. Čechov, Roald Dahl, F. S. Fitzgerald, Franz Kafka, Guy de Maupassant).
Volné spisové řady několika světových spisovatelů, charakterizované vždy jednotnou grafickou úpravou, značnou měrou určují veřejný obraz nakladatelství. Ke kmenovým autorům Arga patří Umberto Eco, od něhož zde vychází beletrie, odborná literatura i publicistika; podobně se nakladatelství soustavně věnuje dílům P. K. Dicka, Roberta Fulghuma a Kurta Vonneguta jr.. Vedle toho vznikly dvě koncepční edice spisů: jde o řady Hermann Hesse – souborné dílo (1997–2002, 10 sv.; red. Alena Pokorná; graf. úprava Martin Radimecký; Hesseho díla ovšem v Argu vycházejí i samostatně) a Jorge Luis Borges – Spisy (2009–dosud, do konce roku 2012 5 sv.; graf. úprava Pavel Růt).
Mimo uvedené edice se Argo soustředí především na oblast hispánských literatur (Roberto Bolaño, Nuno Júdice, Fernando Pessoa, Bernardim Ribeiro, Murilo Rubião). Frankofonní literatura je zastoupena knihami různých žánrů a období, mj. románovou trilogií Samuela Becketta, debutem Laurenta Bineta HHhH (pojednávajícím o atentátu na Reinharda Heidricha), výborem z drobných divadelních her komika H.-P. Camiho, deníkem Eugèna Ionesca, reedicí knih Borise Viana nebo výborem z okcitánských trubadúrských písní a s ním tematicky souvisejícím mystifikačním souborem životopisů nejstarších provensálských básníků od Jehana z Nostredame. Připomínána jsou i významná jména literatury ruské (Isaak Babel, Ivan Bunin; v reprezentativním sborníku ruské literární satiry zastoupeni A. P. Čechov, A. T. Averčenko a Michail Zoščenko) a rakouské (Robert Musil).
Českou literaturu vydávalo Argo zprvu pouze výjimečně a mimoedičně (Ladislav Klíma, Richard Weiner), pouze tetralogie Jaroslava Durycha Služebníci neužiteční vyšla jako jediný titul edice Cythara litterarum (1996, 1 sv.). Časem se nakladatelství zaměřilo na vyhledávání nových talentů (Marek Janota, Jan Rupp, Ondřej Štindl, Pavel Torch /publikoval zde i pod vl. jm. Marek Toman/, David Zábranský), z nichž někteří se stali jeho kmenovými autory (Emil Hakl, Miloš Urban); několik knih zde vydala i Tereza Brdečková. Objevily se průhledy do české literatury vznikající i v polistopadovém období mimo území ČR (Richard Popel), fantasy (Pavel Renčín) či komiksu (Markéta Smolíková Kubátová; kolektivní publikace Ještě jsme ve válce). Argo vydává i původní českou poezii, rovněž většinou debutantů (Martin Sadílek, Ladislav Zedník; pod tit. HerStorky společný debut a manifest ženské poetické skupiny Fatální Fámy). Jako básníci se představili překladatelé Tomáš Hrách a Tomáš Míka či výtvarníci Michal Singer a Jiří Šalamoun. Knihy české beletrie často vycházejí v atypickém formátu, v originální grafické úpravě a s ilustracemi, jejichž autorem je nejčastěji Pavel Růt; reedici Korvíny Petra Rákose svým výtvarným zpracováním ozvláštnil Juraj Horváth.
Z oblasti non-fiction literatury Argo ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR vydalo třísvazkový soubor komentářů Ferdinanda Peroutky pro rádio Svobodná Evropa, Miroslav Huptych zde publikoval bohatě ilustrovanou edici starodávných léčebných návodů, pověrečných léčení, čar a zaříkávadel, v edici Miloše Sládka vyšel výbor z českých kázání od devadesátých let 17. století až po šedesátá léta 18. století. Do tří svazků byl rozvržen rozsáhlý soubor autentických záznamů snů literární vědkyně a psycholožky Jany Heffernanové. Prostor dostaly i vzpomínky v Československu narozených osobností pocházejících z politicky pronásledovaných rodin a žijících od mládí v zahraničí (Madeleine Albrightová, Ivan Margolius).
Populární literaturu Argo vydávalo zprvu pod hlavičkou divize M&G. Detektivní prózy (mj. James Hadley Chase) byly tehdy soustředěny převážně do edice Kobra (1994–1995, v Argu 12 sv.), kterou Argo převzalo z Odeonu (dva svazky vyšly v koedici). Další tituly populárních žánrů vycházely mimo řady (mj. Robert Merle, Edgar Wallace). Po krátké přestávce v polovině devadesátých let Argo do svého edičního programu komerčně rentabilní beletrii vrátilo a vybudovalo si v této oblasti významné postavení; klíčovým krokem bylo zakoupení práv na knihy J. R. R. Tolkiena a Dana Browna (Šifra mistra Leonarda aj.). Oblast žánrové literatury je v Argu stále posilována, ovšem i zde se nakladatelství snaží o vyhledávání u nás dosud neznámých, leckdy debutujících autorů. Vedle detektivek (Jane Caseyová, Tana Frenchová, Torsten Pettersson) jsou široce zastoupeny historické romány (Ildefonso Falcones, Jan Guillou, Hilary Mantelová, Gerald Messadié, Mary Renaultová, Romain Sardou, Sarah Watersová, Richard Zimler), konspirační thrillery (Andreu Carranza + Martín Esteban, Maxime Chattam, Arsen Revazov, Trevanian), sci-fi (Douglas Adams), fantasy (Susanna Clarková, William Goldman, Kelly Linková, Mervyn Peake), humorné a romantické příběhy (David Foenkinos, Emily Giffinová, Kate Longová, David Nicholls, Audrey Niffeneggerová; reedice románů Betty MacDonaldové), komiksy (Alison Bechdelová, Alan Moore + Melinda Gebbieová) či aforismy (Arthur Bloch). Objevují se též publikace vydané v návaznosti na kultovní televizní seriály (mj. Monty Pythonův létající cirkus, Červený trpaslík, z novější televizní tvorby Jak jsem poznal vaši matku apod.). Některé tituly sci-fi a fantasy vycházejí v rámci edice nakladatelství Triton Trifid (2005–dosud, v Argu do konce roku 2012 51 sv.), na níž Argo participuje. Vybrané svazky edice Trifid jsou zároveň zahrnuty do vlastní edice Arga Fantastika (2008–dosud, do konce roku 2012 34 sv., z toho 12 pouze pod hlavičkou Arga). Společně s Tritonem vydává Argo obvykle rozsáhlé románové ságy (Isaac Asimov, Guy Gavriel Kay, Sergej Lukjaněnko, Jeanne DuPrauová, Patrick Rothfuss), samostatně pak spíše jednosvazkové tituly (Peter S. Beagle, Ursula K. Le Guinová; sborník poprvé publikovaných textů předních českých tvůrců sci-fi v edici Ondřeje Jireše), nikoli však bez výjimky (A.-T. Castro, M. J. Sullivan).
Na literaturu pro děti a mládež se Argo soustředilo zpočátku příležitostně, postupně však stále zřetelněji (pro publikace věnované dětskému publiku bylo vytvořeno i ozvláštněné logo, není však používáno důsledně). Dětem i dospělým čtenářům (a někdy výhradně jim) se zájmem o etnografii je určena volná, původně explicitně neoznačená řada Mýty, legendy a pohádky (1996–dosud, do konce roku 2012 44 sv., red. Markéta Nová). Každý svazek je vybaven bohatým ilustračním doprovodem (Lubomír Anlauf, Libor Beránek, Luboš Drtina, Juraj Horváth, Anna Lískovcová, Ján Petrovič, Radoslav Valeš a mnozí další), čímž řada získává na atraktivitě a profiluje se i jako sběratelská edice. Její tvář významně spoluutvářejí pořadatelé a překladatelé jednotlivých svazků (mj. Pavel Czeczotka, Anežka Kindlerová, Vladimír Klíma, Jan Luffer, Zdeněk Lyčka, Markéta Nová, Jaroslav Olša, Ivana Tomková, Daniel Samek); několik titulů je dílem českých etnografů (Jiří Horák, Pavel Hošek, Blanka M. Remešová, Mnislav Zelený Atapana). Vycházejí zde knihy věnující se slovesnému folkloru celých kontinentů – Americe Severní i Jižní, Africe, Austrálii, ale i svazky zaměřené na jednotlivé země či regiony evropské i mimoevropské provenience (např. Bosna a Hercegovina, Bretaň, Polsko, Sibiř), popř. na konkrétní lokace (čínský buddhistický chrám Šao-lin). Ačkoli edice usiluje o pestrost a rozrůzněnost, je v ní patrný akcent na orální kultury nativní Ameriky. Připomenuty byly i literární památky minulosti (eposy Edda /překlad Ladislava Hegera nově revidovaný Helenou Kadečkovou/; Mahábhárata /v převyprávění Vladimíra Miltnera/; Rámájana /v převyprávění Dušana Zbavitele/). Knižnice přinesla též nové vydání převyprávěných židovských příběhů od Lea Pavláta a výjimečně jsou v ní zastoupeny tituly bilingvní (Mýty Lakotů). Grafickou úpravou se sem začlenila také reedice Nejstarších českých pohádek v uspořádání a úpravě Karla Dvořáka, která však oficiálně vyšla jako dosud jediný svazek edice Chronologica et Daemonologie Bohemica (2001, 1 sv.).
Mezi mimoedičně vydanými tituly představuje mimořádný počin reedice Ko Baltů Františka Rachlíka, poprvé vydaná s původními ilustracemi autorova syna Mikuláše; v reedici vyšly též Malý Alenáš Ivana Vyskočila či Písničky bez muziky Emanuela Frynty. K profilovým publikacím pro děti a mládež patří různorodé fantasy série (Hans Bemmann, Derek Landy, Alyson Noëlová, William Nicholson, Chris Priestley, Philip Pullman, Paul Stewart + Chris Riddell, Maggie Stiefvaterová), komiksové seriály (Donžon; Muminek) a humorné příběhy (David Walliams). Na pomezí beletrie a populárně-naučné literatury stála edice Tygří oko (2010–2011 3 sv.), snažící se prostřednictvím ilustrací a vložených faktografických informací spojit dobrodružné historické příběhy s poučením. Do edice Už to vím! (2008, 3 sv.) byly začleněny svazky přejaté z řady ilustrovaných, interaktivně pojatých encyklopedií francouzského nakladatelství Larousse. Dvou vydání se dočkala obrazová publikace Dějiny Evropy, která je v několika zemích Evropské unie považována za oficiální učebnici dějin kontinentu od prehistorie po současnost.

Jednu z dominant nakladatelské produkce představuje naučná literatura; primární zájem Arga přitom míří do historie. V druhé polovině devadesátých letech patřily k nejvýznamnějším projektům reprinty všech dílů i dodatků Ottova slovníku naučného, vydávané společně s Pasekou. Samostatně Argo připravilo reprinty děl z oboru castellologiky (knihy Augusta Sedláčka), kterému se věnuje i nadále (Encyklopedie českých tvrzí či překlad Českých hradů, zámků a tvrzí F. A. Hebera s reprodukcemi původních rytin). Ve stejné době, kdy nakladatelství přistoupilo k reprintům významných titulů encyklopedické literatury (komerčně na čas suplujících vydávání populární literatury), byly založeny také dvě kmenové odborné edice. Edici Historické myšlení (1996–dosud, do konce roku 2012 58 sv., v číslování nepřesnosti; red. Martin Nodl) reprezentují metodicky inovativní studie nejvýznamnějších zahraničních historiků, především francouzské strukturalistické školy Annales (Marc Bloch, Fernand Braudel, Georges Duby, Jacques Le Goff), ale též badatelů anglických (Malcolm Lambert, Richard Pipes), a hojně jsou v edici zastoupeni i čeští historikové různých generací (Kamil Činátl, Jiří Kořalka, Jaroslav Kučera, Josef Macek, Jaroslav Miller, František Šmahel, Josef Šusta). Významný prostor je věnován dějinám středověku a novověku, ale i 20. století (Detlef Brandes, Eric Hobsbawm, Michal Kopeček, Françoise Mayer, Ernst Nolte). Příležitostně se objevují svazky věnované dějinám idejí (Zygmunt Bauman, Břetislav Horyna) a umění minulosti, např. Ecův souhrn Umění a krása ve středověké estetice či souborné vydání časopiseckých esejů Jarmily Vackové, věnovaných staronizozemské malbě. Roku 2002 vznikla v rámci edice zvláštní řada Totalitarismus a šoa (2002–dosud, do konce roku 2012 14 sv., v číslování nepřesnosti; svazky zároveň započítávány i do základní řady Historické myšlení), kde doposud převažují práce historiků německých (Götz Aly, Peter Reichel, Harald Welzer + Sabine Mollerová + Karoline Tschuggnallová, Wolfram Wette) a amerických (Richard Breitman, Chad Bryant, Raul Hilberg). Druhá kmenová historická edice Každodenní život (1996–dosud, do konce roku 2012 51 sv., v číslování nepřesnosti; red. Martin Nodl) přináší práce z oboru dějin každodennosti, dějin mentalit a mikrohistorie v období středověku a novověku. I zde jsou českému publiku zpřístupňována díla školy Annales, kromě autorů zastoupených i v edici Historické myšlení tu vyšly publikace Philippa Arièse, Alaina Corbina, Jeana Delumeaua, Richarda van Dülmena, Carla Ginzburga ad. Rovněž tato edice poskytuje značný prostor současným českým historikům (mj. Jaroslav Čechura, Milan Hlavačka, Jan Randák, Radmila Švaříčková-Slabáková, Daniela Tinková). Objevují se i svazky přesahující do dějin kultury a umění (Peter Burke, Jacques Heers, Jitka Komendová; reedice Bachtinovy knihy François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance) či religionistiky (Jana Valtrová, David Zbíral).
Ohlas prvních historických knižnic vedl záhy ke vzniku dalších. Edice Ecce homo (1998–dosud, do konce roku 2012 18 sv.) do jisté míry navázala na řadu Osobnosti (1994–1996, v Argu 11 sv.), přejatou z Oxford University Press v Cambridge a zprvu vydávanou v koedici s Odeonem, která přinášela stručné, avšak originální interpretační eseje o významných osobnostech filozofie, náboženství, umění i politiky. S řadou Osobnosti se edice Ecce homo shoduje v orientaci na jednotlivé české i světové osobnosti, její svazky jsou však obsáhlejší a zaměření ryze historické. Edice Dějiny Evropy (2000–2008, 12 sv., v číslování nepřesnosti; red. Martin Nodl) zahrnula příručky o dějinách jednotlivých států, panovnických dynastií a evropských regionů v konkrétním období. Na zpřístupnění původních, vesměs latinských pramenů (např. kronika Řehoře z Toursu či soubor nejznámějších středověkých vidění) je orientována řada Memoria medii aevi (= Paměť středověku, 2005–dosud, do konce roku 2012 17 sv.; red. Libor Jan, Magdalena Moravová, Martin Nodl, Pavel Soukup, Martin Wihoda). Mimo edice vyšly mj. vizuálně pojaté publikace Františka Šmahela či monografie Aleny Wagnerové věnovaná osobnosti Sidonie Nádherné. V rámci edic i mimo ně Argo věnuje zvýšenou pozornost dějinám řádů templářů a svobodných zednářů a s nimi spjatým alternativním historickým teoriím (Luboš Antonín, Jonathan Black, Barbara Fraleová, Louis Charpentier, Christopher Knight + Robert Lomas).
Etnologická literatura byla soustředěna do edice Capricorn (1999–2007, 10 sv., v číslování nepřesnosti; red. Jindřich Vacek), v níž dominovaly tituly věnované původním kulturám Severní a Jižní Ameriky a v níž byli zastoupeni především badatelé z románské jazykové oblasti (mj. Lucien Lévy-Bruhl, Mircea Eliade). Nejrozsáhlejším počinem byla čtyřsvazková Mythologica a dvousvazková Strukturální antropologie Clauda Lévi-Strausse. Na dějiny nativní Ameriky byla zaměřena řada Za širou Missouri (2000, 2 sv.). Spiritus agens volné řady „Tibet“ (2001–2004, 5 sv; v tiráži edice explicitně neoznačena, svazky nesly označení "Tibet" na vnitřní straně přebalu a byly totožné grafickou úpravou), zahrnující cestopisy, studie i překlady děl tibetského písemnictví, byl Josef Kolmaš, jenž v edici vydal vlastní odborné publikace a další opatřil předmluvami a poznámkovým aparátem, popř. je i přeložil. Na Kolmašův projekt už pouze tematicky navazují knihy Jeho Svatosti Dalajlámy, popř. další tituly spojené s Tibetem. Esoterické a spiritualistické proudy a tendence přiblížila knižnice Logos (2000–2008, 11 sv., v číslování nepřesnosti), v níž polovinu z vydaných svazků reprezentovala pětisvazková Encyklopedie mystiky. Mimoediční projekt představují výbory ze základních textů východních náboženství (do konce roku 2012 vydány zatím 3 sv.), u nichž se jako editoři uplatnili Dušan Zbavitel a Oldřich Král. Z oboru filozofie Argo mimo řady připravilo k vydání mj. souborné vydání tří spisů Giordana Bruna či kolektivní monografii o Hegelově fenomenologii ducha. Do žádné z edic nebyly zařazené ani hlubinně psychologické úvahy Roberta Blye (spoluautorkou knihy Král panna je jungiánská psychoanalytička Marion Woodmanová).
Ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán Argo usiluje o zpřístupnění nejnovějších poznatků a trendů v přírodních vědách, pozornost je soustředěna především na fyziku a matematiku. Populárně-naučně je zaměřena edice Aliter (2002–dosud, do konce roku 2012 v koedici Arga a Dokořán 39 sv.; některé svazky pouze pod hlavičkou Dokořán), podobným tématům se podrobně věnuje edice Zip (2005–dosud, do konce roku 2012 30 sv., v číslování chyby). Mapovat zásadní obraty vědeckého paradigmatu si kladla za cíl i krátkodobě existující řada Velké objevy (2005, 3 sv.). Několika svazky jsou v těchto edicích zastoupeni J. D. Barrow, Stephen Hawking, Michio Kaku, Mario Livio či Ian Stewart; k nejvýraznějším publikacím patří kniha Gödel, Escher, Bach amerického vědce D. R. Hofstadtera. Některé svazky se od hlavního zaměření edic odklánějí, např. monografie Simona Schamy, zachycující historické proměny vztahu člověka ke krajině, nebo kniha amerického hudebníka a kritika Roberta Palmera, věnovaná dějinám blues.
Ediční program nakladatelství dotvářejí knihy o umění. V několika případech se v koedici s pořádajícími galerijními či muzejními institucemi Argo podílelo na vydání rozsáhlých obrazových monografií, připravených při příležitosti velkých retrospektivních výstav: tematické výstavy Český surrealismus 1929–1953 a individuálních výstav Toyen a Jindřicha Štyrského, designéra Ladislava Sutnara a dalších výtvarníků (Pavel Brázda, Milada Marešová, Věra Nováková, Ivan Sobotka). Monografii Jindřicha Štyrského, kterou podobně jako monografii Toyen připravil Karel Srp ve spolupráci s Lenkou Bydžovskou, doprovodilo souborné vydání Štyrského úvah o umění (Texty) a revidované edice jeho Snů a Poesie. Karel Srp byl též editorem výboru z díla Meyera Schapira. V revidované a rozšířené podobě Argo v koedici s Mladou frontou vydalo Příběh umění E. H. Gombricha; souvislosti dějin umění od počátků do současnost nahlížela také kniha anglického spisovatele a malíře Juliana Bella. Uměleckohistorickými studiemi přispěly Milena Bartlová a Martina Pachmannová, komparativní monografií z dějin vizuálních umění a literatury Josef Vojvodík a literatura o architektuře je zastoupena publikacemi Jiřího Škabrady a Jindřicha Vybírala.
Obrazové publikace nejsou vždy nutně spjaty s historicko-teoretickým výkladem. Mimo oblast odborné reflexe stojí např. kniha Sweet home, prezentující tvorbu výtvarníka Daniela Pešty, či autorský cyklus kreseb Lyžaři Martina Velíška, s úvodem teoretika umění a filozofa Karla Císaře, kterého s Velíškem spojují vazby s hudební skupinou Už jsme doma. Její CD Argo vydalo v aktualizované reedici s Velíškem ilustrovaným bookletem. Fotografickou tvorbu reprezentují zejména publikace tematicky svázané s kulturou Východu (fotografie Zdeňka Thomy, mj. ke knihám Věny a Zdeňka Hrdličkových). Stabilní je zájem nakladatelství o tituly spjaté s moderní (rockovou) hudbou (mj. biografie Nicka Cavea, vzpomínky Boba Dylana).
Odborným textům o literatuře věnuje Argo pozornost spíše okrajově, především prostřednictvím studií a esejů Umberta Eca, případně dává prostor kritické reflexi tvorby vydávaných autorů (monografie Michala Svěráka o románech Cormaca McCarthyho). Dále jde pouze o příležitostné publikace, např. studii Alexandra Sticha Seifertova světlem oděná, představující praktickou ukázku lingvoliterární metody; kolektivní monografii o katolické moderně a časopisu Nový život, vydanou při příležitosti výstavy v Moravské galerii v Brně, či sborník odborných studií i esejů sledujících proměny poetické inspirace v evropských a mimoevropských kulturách. Do dějin literatury i výtvarného umění konce 19. a počátku 20. století zasahuje kniha francouzského historika Bernarda Michela Praha, město evropské avantgardy.
V nezanedbatelné míře doplňuje produkci Arga literatura popularizující různé oblasti alternativního životního stylu, od psychologie a psychoterapie (Edward de Bono, Stanislav Grof, Raymond Moody, M. S. Peck) přes východní kulturně-duchovní tradici (publikace o cvičení východních umění; volná řada populárních knih o józe od Andrého Van Lysebetha), ekologii (Al Gore) až k volné řadě publikací věnovaných alternativním porodům a novorozenecké péči.

Náklady knih byly v tirážích (nikoliv důsledně) uváděny pouze v letech 1995–2001. U beletrie se obvykle pohybují kolem 2000–4000 výtisků, nižších nákladů (1000–2000) dosahují vedle některých prozaických a básnických děl zejména svazky odborných edic. V jednotlivých případech klesá náklad pod hranici 1000 výtisků. Některé publikace krásné literatury jsou vedle nákladu určeného pro běžný prodej vydávány v omezeném počtu 100 číslovaných výtisků i v exkluzivní bibliofilské úpravě (v dekorativním obalu, s originálním grafickým listem apod.).