Slovník české literatury po roce 1945
Petr BÍLEK
* 5. 3. 1950, Vyškov
Literární kritik, publicista, novinář
Dětství prožil v rodišti, kde také v roce 1968 maturoval na SVVŠ. Studia na Fakultě žurnalistiky UK (obor televize) ukončil v roce 1973 diplomovou prací Jazyk a styl moderní české črty (titul PhDr. získal v roce 1984). V letech 1979–1981 absolvoval postgraduální studium na katedře dějin umění FF UK. Od roku 1973 do roku 1982 pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel
jako redaktor původní prózy a v letech 1982–1987 jako vedoucí redaktor původní poezie. Od roku 1987 byl zástupcem šéfredaktora literárního týdeníku Kmen. V lednu 1989 získal stipendium
Českého literárního fondu na studium české exilové literatury, od dubna 1990 působil v kulturní redakci Lidových novin. V roce 1991 se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Televize. V letech 1991–1993 byl editorem nakladatelství FAVIA International. Roku 1993 se stal zástupcem šéfredaktora týdeníku Reflex, v roce 1994 byl ředitelem divize společenského tisku firmy Ringier, v lednu 1995 se vrátil do Reflexu a ve funkci šéfredaktora zde působil do roku 2008. V roce 2010 se stal šéfredaktorem Literárních novin, jejichž tištěné vydávání však bylo v roce 2020 ukončeno; nadále jsou provozovány webové stránky www.literarky.cz, kde se Bílek věnuje i nadále kulturní publicistice. Od roku 2017 rovněž působí jako lektor Akademie Literárních novin.
Časopisecky debutoval
v roce 1974 v
Nových knihách. Dále publikoval v časopisech a novinách:
O knihách a autorech,
Literární měsíčník, Práce, Mladá fronta,
Tvorba (1981 zde příloha Průvodce po nových jménech české prózy, věnovaná debutantům sedmdesátých let), Kmen, Lidové noviny aj. Od poloviny sedmdesátých a na začátku osmdesátých let pravidelně psal pro
Tvorbu, též referáty o inscenacích literárních děl v televizi. V letech 1981–1987 redigoval v týdeníku Mladý svět literární rubriku Místenka pro Pegasa. Od devadesátých let se literární kritice věnuje jen okrajově, publicistiku psal do Reflexu a Televize, filmové kritiky též do Kinorevue. – Na začátku devadesátých let pro pražskou televizi připravil a moderoval řadu literárněpublicistických pořadů (mj. cykly Literární revue a Cokoli chcete říci o literatuře, můžete).
Ve svých publicisticky pojatých kritikách je Bílek především erudovaným glosátorem kulturního dění. O jeho hierarchii estetických a společenských hodnot vypovídá jak podíl na souboru recenzí Sondy, tak četné doslovy ke knihám prozaiků narozených převážně po roce 1940 (Jiří Blahota, Bedřich Hlinka, Petr Korbel, Jan Kostrhun, Petr Prouza, Vít Stuchlý, Zdeněk Zapletal, Zeno Dostál, Iva Hercíková aj.). V Bílkově literárněkritické činnosti dominují dvě tendence: úsilí poskytnout základní informace (zpravidla na základě žánrového a tematického popisu) a tíhnutí k obecnější kulturněhistorické a generační charakteristice české prózy sedmdesátých a osmdesátých let, přičemž Bílek akcentuje zejména společensko-politické vyznění a filozofické atributy díla a autorské koncepce. Součástí jeho zájmu je i zkoumání kontaktů literatury se sdělovacími prostředky (zejména s televizí) a problematika knižní kultury a nakladatelské praxe. Sestavil rovněž dvě menší slovníkové příručky, z nichž Slovníček básníků zahrnuje i interpretaci děl.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Sondy. K problematice mladé literatury sedmdesátých let (soubor recenzí a úvah, 1981, + J. Adam + V. Kolár); Slovníček básníků (b. d., 1978); 175 autorů. Čeští prozaici, básníci a literární kritici publikující v 70. letech v nakladatelství Československý spisovatel (slovník, 1982); Stůl pro dva (dialog, 1988, se Z. Zapletalem); Osmé dny (fejetony, 2015).Příspěvek ve sborníku: Antologie české moderní črty (1975); Bulvarizace médií (2016).
LITERATURA
Recenze: Sondy: Š. Vlašín, NK 1981, č. 51/52; J. Lukeš, SvSl 20. 2. 1982; I. Mojík, Slovenské pohľady 1982, č. 10; V. Heger, Rovnost 13. 1. 1982; (vok) /= V. Vodák/, LD 10. 2. 1982; L. Falteisek, VP 29. 7. 1982; B. Hoffmann, Český jazyk a literatura 33, 1982/1983, č. 1; J. Hvišč, Slovenská literatúra 1983, č. 1 * 175 autorů: (vln) /= V. Novotný/, ZN 28. 5. 1982; tg (= R. Tognerová), NK 1982, č. 21; A. G. (= A. Grobelný), Těšínsko 1982, č. 3; V. Kulíř, Jihočeský sborník historický 1982, č. 4; sl (= J. Slomek), 1982, příl. Kmen č. 24; S. Juga, Tvorba 1982, příl Kmen č. 29; F. Schildberger, BV 2. 9. 1982; J. B. (= V. Novotný), Kritický sborník (smz.) 1982, č. 4; M. Horáková, Komenský 1982/1983, č. 7; B. Dokoupil, ČL 1983, č. 2 * Stůl pro dva: M. Přibáň, BV 23. 11. 1988; P. Gwužď, RP 28. 11. 1988; R. Pytlík, Kmen 1988, č. 50; P. Janáček, ZN 5. 1. 1989; J. Lukeš, SvSl 23. 3. 1989; J. Chuchma, MS 1989, č. 1; J. Štrasser, Slovenské pohľady 1989, č. 4; Š. Vlašín, Kulturní práce 1989, č. 4; R. Svoboda, Rovnost 7. 2. 1989; I. Slavík, Kulturní rozvoj 1989, č. 4 * Osmé dny: L. Chateau, Tvar 2016, č. 6.Rozhovory: eis (= L. Falteisek), Tvar 1990, č. 6; M. Stöhr, Host 2005, č. 6.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995)
Aktualizace hesla: 25. 1. 2022
(kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 25. 1. 2022
(kb; eb)