Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Václav CIBULA

* 7. 11. 1925, Slaný 
† 4. 6. 2009, Praha 
 
Prozaik, autor literatury pro děti a mládež, tvůrce rozhlasových her a literárních pořadů, překladatel
 Otec pracoval jako dílovedoucí v lokomotivce. V době studia na slánském reálném gymnáziu byl roku 1944 se spolužáky z vyšších ročníků totálně nasazen. Na jaře 1945 se vrátil domů a v létě složil maturitní zkoušku. V letech 1945–1949 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy srovnávací dějiny literatury u Václava Černého; titul PhDr. zde získal roku 1950 prací Zájem o cizí literatury v době českého obrození a jeho vyvrcholení ve Václavu Bolemírovi Nebeském, zakladateli české metody literárně srovnávací. V roce 1951 se stal redaktorem literární rubriky v Lidové demokracii. Od roku 1964 pracoval v Československém rozhlasu: nejprve v redakci 3. programu – tzv. okruhu pro náročného posluchače (zde vedl literární cykly Antická knihovna, Etická knihovna, Rozhlasové dokumenty, Třiatřicet otázek pro...), po jejím rozpuštění roku 1970 pokračoval v redakci literární, a to až do svého odchodu do penze v roce 1990. I poté s rozhlasem nadále spolupracoval (pořady a cykly z rozhlasového archivu – Benefice, Fonogramy). – Syn Václav Cibula (*1953) je novinář a autor publikací o osobnostech a událostech z oblasti sportu.
 Literárně publicistické příspěvky psal Cibula do roku 1964 pro Lidovou demokracii (zde též povídky), poté pro časopis Československý rozhlas; dále spolupracoval se Světovou literaturou a v devadesátých letech příležitostně se Zlatým májem, Prostorem a Týdeníkem Rozhlas. Pro Československý rozhlas napsal řadu (i v zahraničí uvedených) her: Tunel (1947), Svět před námi (1960), Obyčejná sobota (1964, vysílána též v Anglii, Kanadě a na Novém Zélandu), Stromy (1967), Něco jako hvězda (1967), Dvaatřicet metrů (1972); Konec jednoho týdne (1973), Setkání (1974), Oranžová cesta (1977), Růže pro Helenu (1978); Lavina (1979); Vlajka na vrcholu (1981). Upravoval též hry jiných autorů, případně dramatizoval cizí texty: Utkání (1963, podle Patricka Quentina a Georgese Bellaka), Čas na zázrak (1966, podle Armena Mkrtiče) a Aucassin a Nicoletta (1967, podle franc. chantefable). Bratislavský rozhlas uvedl jeho hru Inovať v parku (1976). Připravoval také rozhlasové pořady o literatuře (např. Budiž to svět rovných a svobodných lidí. Karel Čapek v rozhlasových dokumentech, 2000). Pro Československou televizi napsal hry Případ Jules Verne (1971, r. Jaroslav Novotný) a Horolezci (1973, r. Bruno Šefranka, sc. + Eduard Verner). Na motivy jedné z jeho pověstí napsala Ivana Faitlová loutkovou hru O Uladinovi a krásné Omně (1992). – V časopise Československý rozhlas užíval šifer ul a vv.
 Debutoval roku 1947 rozhlasovou hrou Tunel. Do literatury však de facto vstoupil až v polovině padesátých let především jako autor publikací pro děti a mládež. Od raných pohádek Jezero Naděje až po pozdní prózu Kamzík psal knihy vycházející vstříc jak dětskému smyslu pro fantazii, touze po napínavých a zábavných příbězích, tak i snaze pěstovat mravní charakter mladého člověka a vést jej ke vztahu k přírodě. Týž záměr charakterizuje i Cibulovy adaptace románových předloh (Honba za rádiem aj.) a původní hry, jakož i jeho výběr překladů z francouzštiny a španělštiny určených mládeži (mj. pikareskní román Matea Alemána ze 16. století Dobrodružný život Guzmána z Alfarache). Lásku k přírodě, poetickou invenci a novinářskou zkušenost propojil Cibula v reportážích z cest do Albánie (Na horách a na moři) a na Slovensko (Tatry mého srdce; Do videnia, Vysoké Tatry) i v beletrizované autobiografii Karla Kludského (Život v manéži).V sedmdesátých a osmdesátých letech tvoří jádro Cibulovy tvorby adaptace a popularizace středověké hrdinské epiky, lidových pověstí, bájí, legend, pohádek a též českých, slovenských, francouzských a španělských taškářských příběhů. Evokuje v nich dobový sociální kontext a živým vypravěčstvím vytváří humorně laděný protipól k „velkým“ dějinám. Ať už se přitom inspiruje ústní tradicí (Čarovný zeměklíč), nebo předchozími literárními zpracováními (Pražské pověsti, Nové pražské pověsti, Pražské figurky, Hrdinské legendy staré Francie, Cid a jeho věrní, Hrdinské zpěvy starého Španělska), snaží se jednotlivé příběhy demytizovat, zbavit fabulačních nánosů a na základě pramenných materiálů rekonstruovat jejich „původní“ podobu. Připojuje proto i spojovací texty, komentáře a doslovy, jež zasazují skladby do literárních a historických souvislostí.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Jezero Naděje (pohádky z poloostrova Yucatan, 1955); Modrá protěž (P pro děti, 1959); Na horách a na moři (RpRp z Albánie, 1960, foto P. Böhm, O. Rakovec); Tatry mého srdce (RpRp 1963); Hrdinské legendy staré Francie (převyprávění pro ml., 1963; rozšíř. vyd. 1973); Život v manéži (vzpomínky Karla Kludského, 1966, s K. Kludským; rozšíř. vyd. 1970); Honba za rádiem (R pro ml., 1970, volně podle P. d’Ivoia); Meč a píseň (PP pro ml., 1970, s V. Hulpachem a E. Fryntou, 1995 výbor z původního vydání pod názvem Hrdinové starých evropských bájí); Zálesáci z Arkansasu (R pro ml., 1971, podle G. Aimarda); Pražské pověsti (1972; upr. a rozšíř. 1977); S prázdnou kapsou kolem světa (R pro ml., 1973, podle P. d’Ivoia a H. Chabrillata); Čarovný zeměklíč. Tatranské pověsti a pohádky (pro ml., 1976, s podtitulem Tatranské pověsti a báje 1985); Cid a jeho věrní. Hrdinské zpěvy starého Španělska (pro ml., 1978); Jánošík (LF pro ml., 1981); Nové pražské pověsti (1981); Schelmengeschichte (něm., 1981, též franc.); Do videnia, Vysoké Tatry (RpRp 1981, foto E. Einhorn a M. Einhornová); Španělské pohádky (1984); Pražské figurky (životopisné příběhy, 1985); Taškář Ferrazzanu (pro ml., 1985, na motivy siciliských pověstí); O Enšpíglovi (pověsti pro ml., 1986); Kamzík (P pro děti, 1988); Europäische Sagen und Legenden (něm., 1989, též franc. a angl.); Francouzské pohádky (1991).
Ostatní práce: Objevujeme Prahu (průvodce pro děti, 1988, il. E. Smrčinová, foto B. Lamrová, J. Molín); Královská cesta (průvodce, 1992); Praha. Obrazový průvodce (1995, s dalšími, foto B. Hucková, M. Hucek; též něm., angl., franc.).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Svetové rozhlasové hry (Bratislava 1961); Magazín veselých dětí (1965, ed. O. Syrovátka); Rozhlasové hry (1965; zde Obyčejná sobota); Strašidelné příběhy města pražského (1990, ed. D. Vlašínová); O obrech (1999, ed. Z. Kovaříková); Moje nová kniha pohádek (1998, ed. E. Branišová); Babiččina kniha pohádek (2001); Pověsti z Čech, Moravy a Slezska (2007, ed. V. Hulpach; zde pověsti o Praze V. C.).
Uspořádal a vydal: A. Daudet: Krásná Niverňanka a jiné povídky (pro ml., 1976, přel. J. Šonka); Čtení z antiky. Rozhlasová Antická knihovna, cyklus četby ze starověkých myslitelů (1969, s D. Maxovou; překlad z latiny a řečtiny kol.).
Překlady: P. Mérimée: Tamango (1951, s J. Čermákem a J. Zaorálkem); M. de Cervantes Saavedra: Bdělý strážce (1955); V. Blasco Ibánez: Vinné sklepy (1956); R. Clair: Velké manévry (film. scénář, 1957); E. L. Castro: Ostrované (1958, poznámky napsal V. C.); J. P. Clébert: Zajatci tmy (1958); P. Mérimée: Lokis, in Deset francouzských novel (1959); P. Mérimée: Jacquerie a jiné vybrané prosy (1960, s dalšími); J. Goytisolo: Svátky (1962); P. Quentin – G. Bellak: Fotbal (rozmnož., 1962); J. Lanzmann: Štvanec se vrací (1963); M. Alemán: Dobrodružný život Guzmána z Alfarache (1964); M. Soriano: Nezvěstný plukovník (pro ml., 1967); S. Gilmar: Talisman jménem Cyrano (pro ml.,1969); M. Leblanc: Arsène Lupin contra Herlock Sholmes (Blondýnka) (pro ml., 1971); J.-M. Leprince de Beaumont: Kráska a zvíře (1971); C. Aveline: O lvu, který měl rád jahody (1975); V. Cohenová: Veselá škola (4 pracovní sešity pro předškolní děti, uprav., 1977).

LITERATURA

Studie a články: jšr (= J. Šnobr): Václav Cibula, ZM 1969, č. 8, příloha (zde též bibliografie); H. Mirvaldová: Adaptace lidových pohádek a současná česká literatura, ZM 1984, č. 9; O. Uličný in Prostor pro jazyk a styl (1987); Václav Cibula: Překonat okamžik dospělosti, ZM 1993, č. 6 (vlastní medailon); I. Hutařová, M. Hanzová in Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež (2003, zde též bibliografie); mat (= R. Matys) in E. Ješutová a kol.: 99 významných uměleckých osobností rozhlasu. Čeští tvůrci slovesných pořadů (2008).
Recenze: Modrá protěž: gf (= G. Francl), LD 26. 11. 1959; Z. Vavřík, LitN 1959, č. 49; Hrdinské legendy staré Francie: V. (= Z. Vavřík), LitN 1963, č. 23; J. P. (= J. Pecháček), ZM 1974, č. 1; JM (= J. Marhounová), NK 1981, č. 37 * Pražské pověsti : O. Sirovátka, Romboid 1973, č. 12; J. Bílek, ČJL 1973/1974, č. 3; E. Blatná, Komenský 1984/1985, č. 5 * Čarovný zeměklíč: JK (= J. Klokočníková), NK 1977, č. 3; D. Dorovská, Komenský 1985/1986, č. 6 * Cid a jeho věrní: mlg. (= M. Langerová), Tvorba 1979, č. 13 * Nové pražské pověsti: P. Keclík, NK 1981, č. 46 * Jánošík: JK (= J. Klokočníková, NK 1982, č. 24; M. Uhlířová, ZM 1982, č. 8 * Španělské pohádky: M. Horáková, Komenský 1984/1985, č. 4; D. Hevier, Romboid 1984, č. 9 * Pražské figurky: P. Keclík, NK 1985, č. 48; J. Lukeš, SvSl 14. 6. 1986; K. Sýs, Tvorba 1986, č. 2, příl. Kmen; R. Tecl, Husitský Tábor sv. 9, 1987, s. 477 * Objevujeme Prahu: Z. Heřman, ZN 2. 10. 1989; K. Štěpánek, Komenský 1989/1990, č. 8 * Francouzské pohádky: Z. Matyušová, ZM 1992, č. 2.
Rozhovory: M. Nyklová, ZM 1974, č. 1; O. Neff, ZM 1978, č. 10; I. Matyášová, Praha 1984, č. 11; M. Langerová, Tvorba 1985, č. 27, příloha Kmen; J. Houdek, Denní Telegraf 22. 12. 1994; J. Houdek, Nedělní noviny 2000, č. 5; L. Berger, Hospodářské noviny 19. 12. 2003, příl. Víkend.
K životním jubileím: Z. Kovářová, LM 1985, č. 9; J. Poláček, Ladění 2005, č. 4; J. Halas: Svět rozhlasu 2005, č. 14.
Vzpomínky: A. C. Nor in Život nebyl sen 2 (1994).
Nekrology: kul, LidN 8. 6. 2009 (zde chybně uvedeno datum úmrtí); R. Matys, Dokořán 2009, č. 50; R. Matys, Týdeník Rozhlas 2009, č. 28; (po) (= J. Poláček), Ladění 2009, č. 2/3.
Absolventská práce: T. Seidlová: Rozhlasová tvorba Václava Cibuly (Bc., FSV UK Praha 2010).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945

Autor hesla: Blanka Svadbová (1994)
Aktualizace hesla: 12. 9. 2018 (av)
Aktualizace bibliografie: 12. 9. 2018 (av)
 
zpět na hlavní stranu