Jan HOSTÁŇ
* 2. 6. 1898, Brzice (u Náchoda)
† 16. 5. 1982, Praha
Autor literatury pro děti a mládež, básník
Narodil se v rodině levicově orientovaného učitele. Od roku 1909 studoval na reálném gymnáziu ve Dvoře Králové. V roce 1916 byl odveden do armády, sloužil ve Vysokém Mýtě, Hradci Králové a v posádkách v Rakousku, Maďarsku a na východní frontě. Po válce se zapsal na pražskou lékařskou fakultu a jako zdravotní poručík působil v zeměbranecké nemocnici. Studium z finančních důvodů nedokončil, v letech 1919–1920 absolvoval abiturientský kurs při Amerlingově učitelském ústavu a roku 1920 začal učit v české menšinové škole v Záluží u Mostu (vysvědčení způsobilosti pro školy obecné získal v roce 1921, pro školy měšťanské roku 1927). V roce 1922 vyučoval krátce v Chýňavě u Berouna a poté do roku 1928 na pokusné Volné socialistické škole práce v Kladně. Zde se také živě účastnil veřejného i politického života; mj. byl členem Socialistického sdružení učitelského, Masarykova lidovýchovného ústavu, působil ve výchovné radě Federace dělnických tělocvičných jednot, ve výboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze, v ústřední radě Spartakových skautů práce aj. V letech 1926–1928 absolvoval čtyři semestry Školy vysokých studií pedagogických v Praze. Pro svou politickou činnost byl několikrát přeložen: mezi lety 1928 a 1929 učil na dívčí měšťanské škole v Kladně, na měšťanské škole v Hostivicích a v Buštěhradě a poté v řadě pražských škol, mj. v pokusných reformních školách v Michli a Hostivaři. V letech 1932–1938 byl redaktorem Státního nakladatelství (zde v letech 1934–1937 řídil knižnici Sad a v letech 1934–1939 redigoval Věstník Státního nakladatelství). Od roku 1938 působil na dívčí měšťanské škole v Praze-Nuslích, v letech 1943–1945 na měšťanské chlapecké škole v Praze-Vršovicích. V květnu 1945 byl s dalšími obyvateli Spořilova jako rukojmí vězněn na Pankráci. 11. května 1945 se stal zatímním správcem Státního nakladatelství, roku 1948 byl jmenován jeho vrchním radou. Od roku 1951 působil jako odborný učitel na fakultní škole v Nuslích, v roce 1952 se stal ředitelem střední školy na Pankráci, a v letech 1953–1959 byl ředitelem základní školy v Michli. Po svém penzionování roku 1959 byl jmenován zasloužilým učitelem. – Velmi rozsáhlá byla
Hostáňova veřejná činnost. Pracoval jako člen kuratoria
Školy vysokých studií pedagogických a vedl jeho Kulturní zpravodaj; spoluzakládal
Pedagogickou akademii, byl místopředsedou sekce pro literaturu mládeže při
Masarykově lidovýchovném ústavu. Stal se též členem Výboru pro demokratické Španělsko, v roce 1932 se účastnil sjezdu pokrokových učitelů v Moskvě a protiválečného sjezdu v Amsterodamu. Byl zakládajícím členem Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem. Ve své činnosti pokračoval Hostáň v neztenčené míře i po roce 1945 až do sedmdesátých let. Byl předsedou Svazu občanů bez vyznání, místopředsedou
Bloku kolektivních nakladatelství a působil též v akčním výboru pro knihkupectví a nakladatelství. V letech 1945–1951 externě vyučoval na knihovnické škole, Pedagogické fakultě aj. Roku 1954 absolvoval Univerzitu marxismu-leninismu, poté byl činný ve sboru krajských referentů KSČ a v pionýrské organizaci. V sedmdesátých letech se podílel na ustavení nového
Svazu spisovatelů. – Byl tchánem romanisty
Jana Otokara Fischera (1923–1992).
Hostáň přispíval mj. do novin a časopisů: Červen, Kohoutek, Komunistické večery, Kulturní zpravodajství Školy vysokých studií pedagogických, Literární noviny, Matice svobody, Právo lidu, Proletkult, Rovnost, Rudé květy, Rudé právo, Oheň, Sociální demokrat, Svoboda (Kladno), Učitelské noviny, Časopis Čs. obce učitelské, Haló noviny, Lidové noviny, Magazín Družstevní práce, Mladý svět, Národní osvobození, Národní práce, Panoráma, Roj, Škola měšťanská, Úhor, Věstník pedagogický, Česká osvěta, Národní učitel, Naše zprávy, Mateřídouška, Mladá fronta, Mladý hlas, Knihy a čtenáři,
Lidová kultura, Škola a kultura, Štěpnice, Tvorba
(1945–1952), Tvorba
(1969–1991), Literatura ve škole,
Nový život, Škola a život, Zlatý máj. Redigoval časopisy: Úhor (1940–1941, s Dominikem Filipem), Literatura pro mládež (příloha časopisu Národní učitel, 1940–1943), Mladý svět (1942, s dalšími). Literaturu pro děti propagoval i v
Československém rozhlase. Jeho verše byly zhudebňovány (dětské sbory Jiřího Pomahače Veselá muzika, b. d. /1943/ aj.). – Užíval pseudonymů a šifer: A. Siven, Faun, Harcov, Jaja, J. N. Nágl, Nogl, Quido Manet, Vosa, Vrbička; -áň, F., J. H., J. N., J. N. N., N., N. N., -ov.
Těžištěm Hostáňovy tvorby jsou umělecko naučné a beletristické práce pro děti, které jsou úzce spjaty s jeho pedagogickým, organizátorským a politickým působením. Již v prvních sbírkách veršů, povídek a pohádek (Kladivo, srp a pero, Veselé koření pro besídky, Veselá besídka) je patrný vliv idejí proletářské poezie a sovětské literatury pro děti, kterou k nám Hostáň pomáhal uvádět (Samuil Maršak). K agitační poezii určené k dětské recitaci se autor vrátil také po roce 1948 (Pod prapory). Psal však i verše pro nejmladší děti, vycházející ze spontánnosti dětského projevu a ze hry se slovy (Repetilka, Švitořilky), svou poetikou blízké
Korněji Čukovskému a odkazující i k Josefu Kožíškovi (U dětské postýlky, Jeřabinky). – Originálním Hostáňovým přínosem dětské literatuře se stalo dvacet šest svazků řady Naučná četba, vycházející v letech 1931–1939 ve Státním nakladatelství. V duchu metod hnutí pokusných volných škol, které vyučovaly v interdisciplinárních tematických blocích s důrazem na praktické využití poznatků, zde Hostáň v jednoduchých textech střídal umělecké pasáže s výkladovými, užíval dopisů, deníkových záznamů i obrazových znázornění spolu s problémovými otázkami, návody k pokusům apod. (Co dokáže elektřina, Děti u novostavby, Kráva, naše potěšení, Kůň nebo auto?, Co se děje, když spíš aj.). Poválečná šestisvazková řada s názvem Hostáňovy přehledné příručky ustrnula v zjednodušující tezovitosti přecházející až ve vulgarizaci. Obdobně v sedmdesátých letech skončila i autorova série politickovýchovných brožur, v nichž se pokoušel formou alegorických pohádek a vyprávění přiblížit předškolnímu dítěti klasiky marxismu-leninismu (Rytíři z Východu, Jak Voloďa přemohl krutého cara, Dva věrní přátelé, Naďa hrdinka). V této době byl také vydán jeho román pro dospělé Ranhojič, sledující osudy lidového léčitele a jeho rodu na Náchodsku v 18. století. – Nezanedbatelnou součástí Hostáňova díla je řada pedagogických příruček (Práce s dětmi, Práce s dětskou knihou), učebních pomůcek, rozhlasových přednášek, textů k tělovýchovným cvičením, ke krátkým filmům apod.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie, umělecko-naučné práce a práce o literatuře: Kladivo, srp a pero (PP pro ml., b. d., 1923, pod pseud. Faun); Princezna a podivní ptáci (D pro děti, b. d., 1924); Ve stanu divokých skautů (P pro ml., 1924); Kašpárek osvoboditel (D pro děti, b. d., 1924, pod pseud. Faun); Loutkové a divadelní hry pro děti (1926, pod pseud. Faun); Příběhy malého rybáře (P pro děti, 1926, pod pseud. Faun; s tit. Příhody malého rybáře, 1946, pod vlastním jm.); Lící k východu (BB 1927, pod pseud. Faun); Veselé koření pro besídky (BB, DD, PP pro děti, 1928, pod pseud. Faun); Veselá besídka (BB, DD, PP pro děti, 1928, pod pseud. Faun); Přednášky o bleše od Fauna (PP 1929, pod pseud. Faun); Třetí vana Maratova (FF 1929, pod pseud. Quido Manet); U dětské postýlky (BB pro děti, 1930); V potoce svět uzřela, u kuchařky umřela (P umělecko-nauč. pro děti, 1931); Kráva, naše potěšení (P umělecko-nauč. pro děti, 1931); Dikobrazova střelnice (BB 1931, pod pseud. A. Siven); Vltava (P umělecko-nauč. pro děti, 1931, s A. Sturmem); Karlíček na houbách (P umělecko-nauč. pro děti, 1932); Kůň nebo auto? (P umělecko-nauč. pro děti, 1932); Co dokáže elektřina? (P umělecko-nauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Veselé prázdniny (P umělecko-nauč. pro děti, b. d., 1932, s A. Sturmem); Poklady Národního muzea (P umělecko-nauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Co se děje, když spíš (P umělecko-nauč. pro děti, 1932, s A. Sturmem); Jinak pradědečkové a jinak my (P umělecko-nauč. pro děti, 1933); Pes a kočka (P umělecko-nauč. pro děti, b. d., 1933); Co rád jíš (P umělecko-nauč. pro děti, 1933, s A. Sturmem); Ve skautském táboře (P pro ml., 1933; 1. část in Ve stanu divokých skautů, 1924; s tit. Stan v lesích, 1947); Bílé zlato (P umělecko-nauč. pro děti, 1934, s K. Michlem); Práce strojů (P umělecko-nauč. pro děti, 1934, s A. Sturmem); Obrázková zpráva o volbě prezidenta republiky (Rp pro děti, 1934, s V. Osvaldem); Jsou rostliny živé jako my? (P umělecko-nauč. pro děti, 1935); Verše z hrobu (BB, bibliof., 1935); Děti u novostavby (P umělecko-nauč. pro děti, 1935); Afrika (P umělecko-nauč. pro děti, 1935); Chtěj být spisovatelem (P umělecko-nauč. pro děti, 1935); O filmu (P umělecko-nauč. pro děti, 1935); Zvířata v ZOO (P umělecko-nauč. pro děti, 1935, s A. Sturmem); Napiš si noviny sám! (P umělecko-nauč. pro děti, 1936); Děti hrají divadlo (P umělecko-nauč. pro děti, 1936); Co dovede rádio (P umělecko-nauč. pro děti, 1936, s B. Pěkným); V zemi Eskymáků (BB pro děti, 1937); Dvacet let SSSR (P umělecko-nauč. pro ml., 1937); Obrázková zpráva o úmrtí a pohřbu prezidenta Osvoboditele (Rp pro děti, 1937, s V. Osvaldem); Proč jsi Čechoslovák (P umělecko-nauč. pro děti, 1938); Můj deník (P umělecko-nauč. pro děti, 1938); Zázraky ohnivé vody (P umělecko-nauč. pro děti, 1938); Obrázková zpráva o prvním dvacetiletí Československé republiky (pro děti, 1938, s V. Osvaldem a J. Hořejšem); Repetilka (BB pro děti, 1939, s tit. Repetilky 1974); Co dvě děti dovedou (P umělecko-nauč. pro děti, 1939); Život broučků (P umělecko-nauč. pro děti, 1939); Pro dětskou knihu (stati, 1939); Lesní požár (P umělecko-nauč. pro děti, 1939; přeprac. 1949); Ovoce (P umělecko-nauč. pro děti, 1941, s J. K. Babym = J. Kratochvilem); Písnička milým srdcím (BB pro děti, 1942); V háječku a v lese (BB pro děti, 1943); Veselá muzika (hudební pásmo pro děti, 1943, hudba J. Pomahač); Jirka a Jarka (BB pro děti a ml., 1944); Naše zvířátka (BB pro děti, 1944); ZOO (leporelo, 1944); Příhody českého chlapce v Sovětském svazu (P pro ml., 1946); Podivuhodný dům (P pro ml., 1946); Myška Všudybylka (leporelo, B pro děti, b. d., 1946, il. A. Pospíšil); Ptáci (P umělecko-nauč. pro děti,, 1946, s J. K. Babym = J. Kratochvilem); Naše hračky (B ke cvičení dětí 6–8 let na 11. všesokolském sletu, 1947, s J. Berdychovou-Dudíkovou, hudba J. Seehák); Žertíky pro malé čertíky (BB pro děti, 1948, + PP O. Sekory); Jak byl zvolen Klement Gottwald prezidentem republiky (Rp 1948, s J. Hořejšem); Třicet let Československé republiky (1948, s V. Osvaldem a J. Hořejšem); Námořník (BB pro děti, 1949); Jeřabinky (BB pro děti, 1949); Pod prapory (BB pro děti, 1949; 1953 s hudbou Z. Bartoše); Obrázky ze Slovenska (P umělecko-nauč. pro děti,, 1956); Pohádka o Honzovi (B pro děti, 1958); Sedmihlásek (BB pro děti, 1958, hudba O. Říha); Pohádka (B, text k cvičení nejmladšího žactva na 2. spartakiádě, 1959, s M. Kryštůfkovou, hudba J. Šesták); Švitořilky (BB pro děti, 1961); Co kdo věděl (P umělecko-nauč. pro děti, 1962); Jak Voloďa přemohl krutého cara (pohádka, 1970); Rytíři z Východu (pohádka, 1970); Dva věrní přátelé (P pro děti, 1970); Naďa hrdinka (P pro děti, 1970); Ranhojič (R 1972); Repetilky (BB pro děti, 1974); Jak jsem je znal (vzpomínky, 1978); Popěvky (leporelo, 1998, il. A. Dudek); Kolo, kolo mlýnské (leporelo, 1999, s BB E. Lenartové a J. Š. Kubína, il. A. Dudek).Výbor: Uvězněná touha (BB 1978, ed. V. Novotný).
Překlad: F. Bauer: Bojujeme proti ztrátám (popularizační příručka, 1943).
Ostatní práce: Práce mezi dětmi (pedagog. stati, 1925, pod pseud. Faun; další vydání s tit. Rok práce mezi proletářskými dětmi); Volná škola práce na Kladně (studie, 1927); Čím zdokonalovat sloh (příručka, 1941, s M. Adamcovou); Jubileum Národního podniku, jubileum celého národa (1945); Podivuhodný dům (novoročenka, soukr. tisk, 1948); Jan Hostáň, průkopník zemědělského pokroku (biogr. stať o otci, 1957); učební pomůcky: Dětský krám č. 1 pro počítání v elementární třídě, Dětský krám č. 2 pro počítání v elementární třídě (obě 1931, s J. Týmlem), Čtecí loto, Hra na barevná pole, Hra na kaňku, Mlýnek se říkadly, Německý mlýnek, Kolo-toč!, Páskové hry 1, 2 (b. d., vše 1931, s J. Týmlem); Tak vzniká kniha (učební tabule, 1936); Výchova bezpečného chodce (1937, 1. díl Abeceda bezpečnosti; 2. díl Hodinky bezpečnosti od F. A. Elstnera); Doprava po vodě (učební tabule, 1938); Značky pro silniční dopravu (učeb. pomůcka, 1938, s F. A. Elstnerem); Přírodopisný zápisník, Dějepisný zápisník (pomůcky, 1943); Hostáňovy přehledné příručky: Zeměpis (b. d., 1945), Nerostopis (b. d., 1945), Živočichopis (1946), Rostlinopis (1946), Chemie (1946), Československé dějiny (1946); Jak bojovalo Československo (histor. přehled pro ml., 1946; s tit. Boj Čechů za svobodu, 1947); Sovětský svaz (leták, 1947).
Příspěvky ve sbornících: In memoriam Jana Týmla (1946); Květnová revoluce (1947); 1948 – rok vzpomínání (1948); J. V. Stalin (1949); Genius revoluce (o V. I. Leninovi, 1949); Kalendář Rudého práva (1961); Proletářská tělovýchova (1967); Učitelé v práci a boji (1968).
Uspořádal a vydal: Čítanka pro 2. postupný ročník národních škol (1949, s dalšími).
LITERATURA
Knižně: M. Adamcová: Člověk Jan Hostáň (b. d., 1948).Studie a články: J. Ogoun: Alba otce Kastora a Hostáňovy vlastivědné příručky, Úhor 1937, č. 2/3; P. Hykeš: Profil Jana Hostáně, Knihy a čtenáři 1948, č. 11; kp. (= K. Polák): Knížky Jana Hostáně, Právo lidu 2. 6. 1948; jšr (= J. Šnobr): Jan Hostáň, ZM 1968, č. 9, příloha; L. Vacina: Cesty na Východ (cyklus Východočeští spisovatelé ve vztahu k Rusku a SSSR), Pochodeň 22. 7. 1977; V. Novotný: Pojmout svět básní, doslov in J. H., Uvězněná touha (1978); O. Chaloupka – J. Voráček in Kontury české literatury pro děti a mládež (1979); lv (= L. Vacina): O poznání věcí kolem nás (cyklus Cesty za dětskou literaturou), Pochodeň 27. 3. 1979; J. Voráček: Jan Hostáň a počátky naší socialistické výchovy a dětské literatury, ZM 1986, č. 5; V. Macura: Dětská perspektiva, ROK 1991, č. 3; V. Viktora in Vavřín zelený i zlatý ´98 (1997); P. Janáček: Rušník muzejní, Tvar 1998, č. 5 (k otištěnému dopisu J. Hostáně R. Slánskému); L. Podlahová a kol.: 1 + 100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích (2001); V. Macura in Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře) (2008, eds. K. Kouba – V. Schmarc – P. Šámal); Petr A. Bílek: Jan Hostáň – spisovatel, který vycházel vstříc době, Host 2009, č. 3, příl. Host do školy, č. 1.
Recenze: Lící k východu: J. H. (= J. Hora), RP 23. 9. 1927 * U dětské postýlky: J. Hloušek, Úhor 1931, č. 3/4 * Vltava + Kráva, naše potěšení: -er., České slovo 19. 12. 1931; J. Hloušek: Úhor 1932, č. 1 (zde též rec. na J. H.: V potoce svět uzřela, u kuchařky umřela) * Co dokáže elektřina: J. Hloušek, Úhor 1932, č. 8 (zde též rec. na J. H.: Poklady Národního muzea + Karlíček na houbách); L. K. (= L. Kratochvíl), LidN 23. 8. 1933 * Ve skautském táboře: M. Majerová, LidN 20. 12. 1933; Ps., Úhor 1933, č. 9/10 * Jinak pradědečkové a jinak my: L. K. (= L. Kratochvíl), LidN 28. 12. 1933 * Zvířata v ZOO: L. K. (= L. Kratochvíl), LidN 25. 3. 1935 * Verše z hrobu: an., Marginalie 1935, č. 9 * Děti hrají divadlo: K. Bodlák, Úhor 1937, č. 9/10 * V zemi Eskymáků: mk., Česká osvěta 1937/1938, č. 7; LVA (= L. Vokrová-Grubrovová), Čin 1938, č. 3; J. Hloušek, Úhor 1941, č. 1 * Můj deník: Filip. (= D. Filip), Úhor 1938, č. 7 * Repetilka: ft (= F. Tenčík), LidN 12. 9. 1939; Filip. (= D. Filip), Úhor 1940, č. 4/5; jf. (= J. Frey), Česká osvěta 1947, č. 1/2 * Co dvě děti dovedou: ft (= F. Tenčík), LidN 24. 9. 1939; jf. (= J. Frey), Česká osvěta 1946, č. 9/10 * Život broučků: gla (= A. Gála), LidN 27. 1. 1940 * Pro dětskou knihu: jšr. (= J. Šnobr, Česká osvěta 1939/1940, č. 4 * Ovoce: jp., Česká osvěta 1941/1942, č. 6 * V háječku a v lese: jšr. (= J. Šnobr), Úhor 1943, č. 8 * Československé dějiny: ČČH 1946, s. 333 * Jak bojovalo Československo: vc, Štěpnice 1946/1947, č. 5/6 * Myška Všudybylka: he (= J. B. Heller), Štěpnice 1946/1947, č. 9; jf. (= J. Frey), Česká osvěta 1947, č. 1/2; R. Z. (= R. Zemánek), Akord 1947, s. 390 * Stan v lesích +V háječku a v lese: ten- (= F. Tenčík), List Sdružení moravských spisovatelů 1948, č. 5/6 * Co kdo věděl: Z. Zapletal, ZM 1963, č. 3 * Jak Voloďa přemohl krutého cara: J. Hladík, Text (Mnichov) 1971, č. 2; J. Císař, Grand Biblio 2010, č. 11/12 * Dva věrní přátelé: -jh- (= J. Hladík), Text (Mnichov) 1971, č. 4/5 * Uvězněná touha: (vn) (= L. Vacina), Pochodeň 3. 11. 1978; nek (= V. Jelínek), Tvorba 1979, č. 7.
Rozhovory: L. Kremličková, Květy 1973, č. 39; O. Neff, ZM 1978, č. 6.
K životním jubileím: F. Bulánek-Dlouhán, ZM 1958, č. 5; zk (= Z. Kufnerová), RP 2. 6. 1973; J. Šnobr, ZM 1973, č. 6; sl (= J. Strouhal), RP 2. 6. 1978; J. Šnobr, LM 1978, č. 6; vn (= L. Vacina), Pochodeň 2. 6. 1978; bj (= B. Jirásek), Pravda 2. 6. 1988.
Nekrology: J. Voráček, RP 22. 5. 1982; (jd), MF 25. 5. 1982; (vb), Pochodeň 26. 5. 1982; K, Tvorba, příl. Kmen 1982, č. 21; Ned (= I. Nedělník), Štafeta 1982, č. 1; V. Stejskal, LM 1982, č. 8.
Vzpomínky: A. Branald: Převleky mého města (2002).
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literaturyJaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Věra Brožová (1994)
Aktualizace hesla: 10. 6. 2020
(av)
Aktualizace bibliografie: 10. 6. 2020
(av)