HORIZONT 

První publikací nakladatelství byla Charta lidských práv, vydaná v roce 1969. Ediční program se zpočátku zaměřil především na odbornou a populárně-naučnou literaturu. Z Orbisu přešla do Horizontu populární edice Malá moderní encyklopedie (MME, v Horizontu 1969–1989, 43 sv. č. 71–112, sv. č. 73 obsazen dvakrát), která se snažila srozumitelně zprostředkovávat výsledky soudobého bádání v oblasti přírodních i společenských věd. Na přelomu šedesátých let zde vyšel mj. sborník esejů Křesťanství dnes (ed. Jiří Němec), výbor dokumentů Studenti a ideologie na Západě (ed. Miluše Kubíčková a Jiřina Šiklová, část nákladu zničena) či studie Michela Foucaulta Psychologie a duševní nemoc. V dalších dvou desetiletích byla sice edice poznamenána společensko-politickou realitou (Aktuální otázky socialistické integrace v rámci RVHP; Kuba a světový revoluční proces), zvláště v oblasti přírodních věd však i v tomto období plnila své původní poslání. Jednotlivými tituly MME zasáhla též do oblasti ekologie, sociologie či etologie. V osmdesátých letech se v rámci MME postupně profilovala speciální řada Umění vnímat umění (1982–1990, 6 sv.), jejíž svazky byly věnovány literatuře (Josef Hrabák: Řeč písemnictví), dramatu, hudbě i výtvarnému umění. Od poloviny desetiletí vycházely v rámci MME i svazky mezinárodní knižnice socialistických zemí Lidstvo na prahu 21. století (1984–1989), která se zabývala ekonomickými, ekologickými či energetickými problémy z hlediska jejich předpokládaného vývoje a do níž se zapojilo několik českých nakladatelství (mj. Mladá fronta, Práce, Svoboda). Roku 1976 navázal Horizont spolupráci se sovětským vydavatelstvím Znanije a v koedici s ním vydával až do roku 1989 ročenku Věda a lidstvo, jež byla mimo číslování základní řady rovněž zahrnuta do edice MME.
Okrajově se Horizont v šedesátých letech věnoval i beletrii: knižnice vědecko-fantastické prózy Safír (1970, 3 sv.) nabídla knihy Poula Andersona, Pierra Boulleho a Aldouse Huxleyho. Mimo edice stačila ještě v tomto období vyjít řada pozoruhodných nebeletristických titulů (Morusovy Světové dějiny sexuality a druhé vydání Churchillovy biografie Život Sira Winstona od Jaroslava Matějky), avšak nástup normalizace a změny ve vedení podniku negativně zasáhly jak do původní nakladatelské koncepce, tak do konkrétních edičních plánů. Z ambiciózního patnáctisvazkového projektu Československá vlastivěda, zahájeného roku 1963 v Orbisu, vydal Horizont v letech 1969–1971 pouze dvě publikace (Dějiny II; Hudba); svazek Divadlo již nebyl distribuován a svazek věnovaný fotografii a filmu skončil ve stránkových korekturách. Realizovány nebyly ani další proponované edice (řada Činy a zápasy, v níž měla mj. vyjít kniha Ladislava Hejdánka T. G. Masaryk).
Během normalizace se Horizont soustředil především na publikace určené lektorům a funkcionářům Socialistické akademie, které se zabývaly např. dějinami českého i světového dělnického hnutí (mj. v knižnici Na pomoc politickému vzdělávání, 1978–1986) či popularizací hospodářské politiky socialistické soustavy (edice Na pomoc národnímu hospodářství, 1971–1987). Ideologicky silně zatížena byla edice Věda a světový názor (1973–1982, mj. Dialektika vývoje chemie, Termodynamika a světový názor), stejně jako příručky, skripta a soubory metodických listů vydávané ve volných řadách Učebnice pro střední stupeň stranického vzdělávání (1972–1975), Knihovnička kulturně výchovného pracovníka (1973–1982), Metodické listy na pomoc lektorům Socialistické akademie ČSSR (1980–1990), Studijní materiály na pomoc lektorům ÚV Socialistické akademie ČSSR (1974–1990) či Na pomoc pracovníkům v oblasti státní církevní politiky (1975–1990). Další podobné ediční řady vznikaly od poloviny osmdesátých let (mj. Na pomoc ekonomické propagandě, 1984–1989). Autorsky se na ideologicky koncipovaných publikacích podíleli mj. Čestmír Amort, Ladislav Hrzal a Jaromír Obzina.
Čtenářsky přístupné monografie, obvykle doplněné bibliografickými rubrikami a kalendáriem, zahrnovala knižnice Medailóny (1973–1991, 57 sv.). Řada svazků byla věnována osobnostem spjatým s komunistickou ideologií (Klement Gottwald, Bohumír Šmeral, Antonín Zápotocký, Salvador Allende, Naděžda Krupská, Ho Či Min) a v jejích intencích též pojednaným (Hana Hrzalová: Julius Fučík; Miloslav Ransdorf: Zdeněk Nejedlý). V osmdesátých letech se oborové spektrum edice rozšiřovalo a některým autorům se dařilo vyhýbat se ideologizující optice. Z osobností literárních dějin byly jednotlivé monografie věnovány mj. Josefu Čapkovi (Bohumír Mráz), Karlu Havlíčkovi Borovskému (Milena Beránková), Jaroslavu Haškovi (Ladislav Soldán), Karlu Hynku Máchovi (Vladimír Křivánek), Vítězslavu Nezvalovi (Miroslav Macháček), Ivanu Olbrachtovi (Lenka Adamová) či Vladislavu Vančurovi (Milan Blahynka). Edice dále zasáhla do oblasti hudby (Leoš Janáček, Jaroslav Ježek, Bohuslav Martinů), filmu (Sergej Ejzenštejn, Charles Chaplin), výtvarného umění (Pablo Picasso, Josef Šíma) i přírodních věd (Charles Darwin, Jaroslav Heyrovský).
Knižnice Tribuna ekonomiky a politiky (1988–1990, 10 sv.) se zabývala současnými i historickými tématy nejen z oblasti politiky a ekonomiky, ale též kultury (české a slovenské meziválečné kultuře je věnována práce Josefa Harny Na společné cestě) a vědy a techniky (Jan Večeř: Nápady bez licence). Populárně pojatý, avšak seriózní výklad tajemných jevů či otázek, které jsou zdánlivě či skutečně mimo dosah běžné lidské zkušenosti, přinášela edice Otazník (1987–1991, 9 sv.), v níž se objevily publikace věnované grafologii, astrologii či mimozemským civilizacím. Populárně-naučné tituly však vycházely v sedmdesátých a osmdesátých letech i mimo ediční řady (Josef Kočí: Čarodějnické procesy. Z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16.–18. století; Ivan Lesný: Zpráva o nemocech mocných, Druhá zpráva o nemocech mocných) a objevovaly se i práce reagující na dobově aktuální problémy např. z oblasti ekologie, etiky, psychologie apod.
Od počátku své existence vydával Horizont zájmové publikace pro nejrůznější instituce (Severočeský Krajský národní výbor, Okresní archiv v Ústí nad Labem, Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze, Městský výbor Socialistické společnosti pro vědu, kulturu a politiku v Praze, Svaz invalidů). V rámci široce rozvětvené řady Účelových publikací Socialistické společnosti pro vědu, kulturu a politiku vyšel mj. referát Štěpána Vlašína ze semináře k 50. výročí založení komunistické strany KSČ a literatura či stať Jiřiny Popelové Zdeněk Nejedlý a pojetí české kultury. Vojenská sekce téže společnosti vydávala své publikace v Knižnici studijních materiálů pro lektory POOV /Příprava obyvatelstva k obraně vlasti/, resp. pro lektory POCO /Příprava občanů k civilní obraně/ (1970–1979), popř. v Knižnici vojensko-politických aktualit (zjištěna 1970–1976, 20 sv.). Ve spolupráci s Institutem zahraničního obchodu vydával Horizont knižnici Obchodně ekonomické sborníky. Řada Latinská Amerika (1971, 4 sv.).
V roce 1990 vydal Horizont několik titulů připravených v předlistopadovém období (mj. Pavel Černý a Josef Ženka: Afrika 1985 a náboženství) a až do roku 1991 pokračovaly edice Medailóny a Otazník. Podstata ediční koncepce soustředěné na odbornou a populárně-naučnou literaturu zůstala zachována, změnilo se však autorské zázemí a rejstřík témat. Rozpětí vydavatelských zájmů sahalo od jazykovědy (Dušan Šlosar: Tisíciletá) přes populárně-historické studie (Petr Kettner: Proč zemřel Jan Masaryk?; Helena Sobková: Tajemství Barunky Panklové), odborné historické monografie (Tomáš Pasák: Emil Hácha) až po vzpomínkově laděné texty (Josef Škvorecký: Všichni ti bystří mladí muži a ženy; František Fajtl: Vzpomínky na padlé kamarády), objevují se i knihy věnované grafologii, místopisu (mj. práce Milana Myslivečka), jazykové příručky (Anglicky za 3 měsíce; Německy za 3 měsíce) a do edičních plánů zařadila redakce také esoterické práce Květoslava Minaříka (edici Přímá stezka však po prvním svazku z roku 1990 převzalo vydavatelství Canopus). Volnou knižní řadu anekdot různých jazykových oblastí (němčina, angličtina, francouzština a ruština), doplněných překlady do češtiny a komentáři idiomů, ukončil až zánik nakladatelství. Také v devadesátých letech se Horizont pokoušel navazovat spolupráci s různými nově vzniklými organizacemi a zajišťovat vydávání jejich zájmových publikací; např. ve spolupráci s Bratrskou jednotou baptistů tak vyšla kniha Jamese Bensona Irwina Více než pozemšťané. Pokusy o nové ediční řady však obvykle končily po prvním vydaném svazku, ať již šlo o projekty koediční (Zájmové publikace Propagační agentury A-Z, 1990), či samostatné (Knihovnička Unikum, 1991).
Od počátku devadesátých let vydával Horizont českou prózu, a to jak v reedicích (detektivka Vladimíra Škutiny Zločin s rozumem či rozšířené vydání povídek Ladislava Fukse Cesta do zaslíbené země a jiné povídky), tak v prvních vydáních (Karel Bárta: Zákeřné střely; Alexandra Berková: Magorie aneb Příběh velké lásky; Jaroslav Velinský: Engerlingové). Ojediněle se objevila kniha poezie (sbírka básní Lubora Kasala Hlodavci hladovci) či pohádek (Gabriela Trojánková: Jak u Tománků bydlel pavouček Jeroným).

Zájmové publikace vycházely v nákladu okolo 1000 výtisků, běžná produkce Horizontu od 1500 do 3000 výtisků, avšak čtenářsky atraktivnější tituly z oblasti populárněvědné literatury dosáhly až 15 000 výtisků (např. Soldánův Jaroslav Hašek v edici Medailóny). Náklad svazků edice MME, pokud byl uváděn, se pohyboval okolo 7000 výtisků.