KRAJSKÉ NAKLADATELSTVÍ OLOMOUC
KNOL vydávalo beletrii včetně literatury pro mládež, odborné i populárně-naučné práce, ale i výpravné obrazové publikace a bibliofilie a různé mimořádné a příležitostné tisky či separátní otisky ze sborníků. Nakladatelství chtělo podněcovat k tvorbě stávající i nové autory a výtvarníky a vytvářet publikační prostor vědeckým institucím v kraji. Ačkoli usilovalo o uspořádání produkce do tematicky ucelených řad, většina takových pokusů zanikla po prvních svazcích plánovaných edic. První titul KNOL, kniha Ladislava Hosáka Z minulosti Olomouckého kraje, byl současně úvodním svazkem historicky zaměřené ediční řady Poznáváme Olomoucký kraj (1956–1957, 3 sv.), v níž následovala díla Vladimíra Gregora Hudební vlastivěda Olomouckého kraje a Oldřicha Šuleře Kraj žuly a mramoru.
Vydávání beletrie a obrazových publikací umožnil KNOL až výnos Ministerstva školství a kultury z 12. 11. 1956. V prvním roce své činnosti mohlo tedy KNOL vydávat beletrii pouze formou sborníků, ať už šlo o prózu (Kniha klukovských dobrodružství), nebo poezii (sborník Poezie mladé Hané). V dalších letech se objevila díla významných osobností kulturního života regionu Jaromíra Johna (Mlčící povídkáři, Výbušný zlotvor) a Stanislava Krejčího (Slunce nad Jedovou), jehož román Dědina dokořán vyšel jako jediný svazek edice Soudobá povídka, novela, román (1959, sv. č. 2, red. Antonín Václavík); vydání připravovaného prvního titulu této řady, souboru povídek Václava Erbena Adéla, znemožnil zásah cenzury. Tematika Olomoucka a Moravy a zobrazování dělnického prostředí se v různých podobách staly sjednocujícím prvkem vydávaných románů (Josef Dobrozemský: Lazy) i početně převládajících drobnějších próz, publikovaných v povídkových souborech (Karel Matěj Čapek-Chod: Durové motivy). Z historie čerpal Emilián Glocar, díla Jaromíra Javůrka a Františka Frice byla věnována přírodě a myslivosti. Z šesti plánovaných svazků edice Klenotnice (1957) zaměřené na místní pohádky, báje a pověsti vyšly bez označení ediční řady publikace Bohumíra Štégera Hanácké pohádky a pověsti. I. Kojetsko a Záhoří a Pověsti o hradech a zámcích. Próza pro děti a mládež byla zastoupena díly Josefa Augusty (Zrození Venuše s ilustracemi Zdeňka Buriana), Oldřicha Berezy, Jaroslava Kanyzy, Josefa Koudeláka, Milana Přadky, Jaromíra Stříže a Vlasty Zahradníčkové. Básnické tituly se vztahovaly ponejvíce k osobnosti Jiřího Wolkera, jehož Svatý Kopeček a Štafeta, podobně jako Nezvalova báseň Jiřímu Wolkerovi, vycházely převážně jako bibliofilie u příležitosti konání festivalu Wolkerův Prostějov. Jako příležitostný tisk vyšel v roce devadesátin Petra Bezruče soubor Neznámé verše (1957, ed. Jaromír Dvořák) a o rok později sborník Z doby Májů, jejž k stému výročí vydání almanachu Máj připravil Oldřich Králík.
Odborná a populárně-naučná literatura se orientovala na dějiny i současnost regionu, zvl. dělnického hnutí, a na oblast zemědělství; soustředila se ve sbornících (Z dějin Stráže lidu, O zvyšování úrodnosti půdy) i v samostatných studiích. Vedle kolektivních publikací zde vyšly práce Ladislava Hosáka (Historický místopis střední a severní Moravy byl zařazen do edice Z minulosti Olomouckého kraje, 1959, 1 sv.) či Václava Nešpora a bibliofilsky také reportáž Julia Fučíka Frývaldov 1931. Pro Čsl. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí (ČSŠPVZ) vydalo KNOL sborník Za rozvoj rostlinné výroby (1959, ozn. jako 3. sv. edice Zemědělské vědy; k edici patřil též neoznačený sborník Přerovská výzva). Spolupráce s Krajským vlastivědným muzeem v Olomouci vyústila ve vydávání přírodovědné a společenskovědní řady sborníku Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého (SLUKO; vybrané studie vycházely v letech 1957–1958 i jako separátní otisky) nebo Ročenky museí Olomouckého kraje 1/1955, 1957; muzeologické problematiky se týkal sborník Z práce sovětských museí, který obsahoval články přeložené z časopisu Kulturnoprosvetitelnaja rabota. Zejména venkovským čtenářům byl určen Hanácký kalendář. Napomoci vyšší informovanosti o regionu a podpořit turistický ruch měly monografie Zdeňka Gardavského Hrad Bouzov a Státní hrad Helfštýn, jež spolu s prací Miroslava Hofmeistera a Jaromíra Rubeše Lázně Jeseník a Priessnitzův Graefenberk vyšly v edici Památky Olomouckého kraje (1959, 3 sv.). Krajské město se představilo ve výpravné publikaci Rudolfa Smahela Olomouc ve fotografii.
KNOL si všímalo i výtvarného umění: kniha Iva Krska F. A. Sebastini. Jeho malířské dílo na našem území byla prvním a zřejmě jediným svazkem edice Umění (1956). Mimo edice byla tato oblast zastoupena též např. prací Jana Kühndela Druhý domov Josefa Mánesa, vydanou u příležitosti otevření Pamětní síně Josefa Mánesa v Čechách pod Kosířem, nebo exkluzivním souborem třinácti barevných reprodukcí malíře Bohumíra Dvorského, doprovozených studií Rudolfa Chadraby.
Náklad jednotlivých knih se pohyboval v rozmezí 1000–6000 výtisků, výjimečně 8500 výtisků u obrazové publikace Olomouc ve fotografii. Příležitostné tisky nebo bibliofilie vycházely v nákladu 300–600 výtisků.
Umění (1956); Poznáváme Olomoucký kraj (1956–1957); Klenotnice (1957); Památky Olomouckého kraje (1959); Soudobá povídka, novela, román (1959); Zemědělské vědy (1959); Z minulosti Olomouckého kraje (1959).
LITERATURA
Články: Krajské nakladatelství Olomouc, Kultura 1957, č. 32 (též LitN 1957, č. 31); Krajské nakladatelství Olomouc v roce 1959, Kultura 1959, č. 7 (též LitN 1959, č. 19); rk (= R. Krbílek): Zlepšení přinese jen živý styk s autory, Stráž lidu 17. 10. 1959.Vzpomínky: M. Blahynka: Nám. Rep. 1, KLK, KNO, léta padesátá, in B. Kolář (ed.): Z paměti literární Olomouce (2004).
Archiv: Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc: fond Krajské nakladatelství Olomouc 1954, 1957-1959 (soupis L. Entrová Grochalová, 2011).