Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 KRAJSKÉ NAKLADATELSTVÍ OLOMOUC 

 1955 - 1960 
 
 Regionální nakladatelství soustředěné na populárně-naučnou literaturu, odborné práce a beletrii tematicky čerpající z oblasti Olomoucka
 Krajské nakladatelství Olomouc (KNOL) bylo založeno usnesením rady Krajského národního výboru (KNV) v Olomouci ze dne 7. 6. 1955; jeho vzniku předcházel neúspěšný pokus o zřízení komunálního podniku Krajské vydavatelství a knihkupectví v Olomouci v letech 1950–1951. Jako zařízení odboru kultury KNV bylo KNOL hospodářsky přičleněno ke Krajskému domu osvěty a řídila je nakladatelská rada jmenovaná radou KNV. Ediční činnost, zahájená v dubnu 1956, spadala do působnosti redakčních kruhů: vedoucím redakčního kruhu krásné literatury byl jmenován literární kritik a historik Milan Blahynka, vedoucím redaktorem pro oblast vědecké a populárněvědné literatury Vladimír Jochman (1923–2008), navržený též jako předseda nakladatelské rady (oba však s KNOL spolupracovali jako externisté). Ještě v roce 1956 se stal vedoucím redaktorem KNOL Vladimír Přikryl (*1924), kterého v roce 1958 nahradil Alois Rečka (1921–1986). Odpovědným redaktorem podstatné části vydávaných titulů byl i v tomto období Milan Blahynka, na produkci KNOL se vedle uvedených redakčně podíleli také Jaromír Lakosil, Jiří Opelík, František Spurný, Jaromír Stříž, Zdeněk Šmoldas, menším počtem titulů mj. Václav Burian, Jiří Skalička nebo Antonín Václavík. Ve funkci technického redaktora a současně administrativního pracovníka se vystřídali Jaroslav RyškaVěra Večeřová. Na ilustracích či grafické úpravě publikací spolupracovali výtvarný redaktor František Bělohlávek a výtvarníci Aljo Beran, Zdeněk Burian, Bohumír Dvorský, Jeroným Grmela, Václav Konečný, Radoslav Kutra, Václav Mergl, Zora Pořická, Ivo Příleský, Stanislav Vymětal, fotograf Jaroslav Juryšek aj. – V souvislosti s novým územněsprávním členěním ČSR v roce 1960 bylo KNOL sloučeno s Krajským nakladatelstvím v Ostravě (Profil). – Redakce sídlila v Olomouci na Stalinově náměstí 5/II (dnes Horní náměstí). – KNOL vydalo celkem přibližně 60 titulů.
 

KNOL vydávalo beletrii včetně literatury pro mládež, odborné i populárně-naučné práce, ale i výpravné obrazové publikace a bibliofilie a různé mimořádné a příležitostné tisky či separátní otisky ze sborníků. Nakladatelství chtělo podněcovat k tvorbě stávající i nové autory a výtvarníky a vytvářet publikační prostor vědeckým institucím v kraji. Ačkoli usilovalo o uspořádání produkce do tematicky ucelených řad, většina takových pokusů zanikla po prvních svazcích plánovaných edic. První titul KNOL, kniha Ladislava Hosáka Z minulosti Olomouckého kraje, byl současně úvodním svazkem historicky zaměřené ediční řady Poznáváme Olomoucký kraj (1956–1957, 3 sv.), v níž následovala díla Vladimíra Gregora Hudební vlastivěda Olomouckého krajeOldřicha Šuleře Kraj žuly a mramoru.
Vydávání beletrie a obrazových publikací umožnil KNOL až výnos Ministerstva školství a kultury z 12. 11. 1956. V prvním roce své činnosti mohlo tedy KNOL vydávat beletrii pouze formou sborníků, ať už šlo o prózu (Kniha klukovských dobrodružství), nebo poezii (sborník Poezie mladé Hané). V dalších letech se objevila díla významných osobností kulturního života regionu Jaromíra Johna (Mlčící povídkáři, Výbušný zlotvor) a Stanislava Krejčího (Slunce nad Jedovou), jehož román Dědina dokořán vyšel jako jediný svazek edice Soudobá povídka, novela, román (1959, sv. č. 2, red. Antonín Václavík); vydání připravovaného prvního titulu této řady, souboru povídek Václava Erbena Adéla, znemožnil zásah cenzury. Tematika Olomoucka a Moravy a zobrazování dělnického prostředí se v různých podobách staly sjednocujícím prvkem vydávaných románů (Josef Dobrozemský: Lazy) i početně převládajících drobnějších próz, publikovaných v povídkových souborech (Karel Matěj Čapek-Chod: Durové motivy). Z historie čerpal Emilián Glocar, díla Jaromíra Javůrka a Františka Frice byla věnována přírodě a myslivosti. Z šesti plánovaných svazků edice Klenotnice (1957) zaměřené na místní pohádky, báje a pověsti vyšly bez označení ediční řady publikace Bohumíra Štégera Hanácké pohádky a pověsti. I. Kojetsko a ZáhoříPověsti o hradech a zámcích. Próza pro děti a mládež byla zastoupena díly Josefa Augusty (Zrození Venuše s ilustracemi Zdeňka Buriana), Oldřicha Berezy, Jaroslava Kanyzy, Josefa Koudeláka, Milana Přadky, Jaromíra Stříže a Vlasty Zahradníčkové. Básnické tituly se vztahovaly ponejvíce k osobnosti Jiřího Wolkera, jehož Svatý KopečekŠtafeta, podobně jako Nezvalova báseň Jiřímu Wolkerovi, vycházely převážně jako bibliofilie u příležitosti konání festivalu Wolkerův Prostějov. Jako příležitostný tisk vyšel v roce devadesátin Petra Bezruče soubor Neznámé verše (1957, ed. Jaromír Dvořák) a o rok později sborník Z doby Májů, jejž k stému výročí vydání almanachu Máj připravil Oldřich Králík.
Odborná a populárně-naučná literatura se orientovala na dějiny i současnost regionu, zvl. dělnického hnutí, a na oblast zemědělství; soustředila se ve sbornících (Z dějin Stráže lidu, O zvyšování úrodnosti půdy) i v samostatných studiích. Vedle kolektivních publikací zde vyšly práce Ladislava Hosáka (Historický místopis střední a severní Moravy byl zařazen do edice Z minulosti Olomouckého kraje, 1959, 1 sv.) či Václava Nešpora a bibliofilsky také reportáž Julia Fučíka Frývaldov 1931. Pro Čsl. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí (ČSŠPVZ) vydalo KNOL sborník Za rozvoj rostlinné výroby (1959, ozn. jako 3. sv. edice Zemědělské vědy; k edici patřil též neoznačený sborník Přerovská výzva). Spolupráce s Krajským vlastivědným muzeem v Olomouci vyústila ve vydávání přírodovědné a společenskovědní řady sborníku Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého (SLUKO; vybrané studie vycházely v letech 1957–1958 i jako separátní otisky) nebo Ročenky museí Olomouckého kraje 1/1955, 1957; muzeologické problematiky se týkal sborník Z práce sovětských museí, který obsahoval články přeložené z časopisu Kulturnoprosvetitelnaja rabota. Zejména venkovským čtenářům byl určen Hanácký kalendář. Napomoci vyšší informovanosti o regionu a podpořit turistický ruch měly monografie Zdeňka Gardavského Hrad BouzovStátní hrad Helfštýn, jež spolu s prací Miroslava Hofmeistera a Jaromíra Rubeše Lázně Jeseník a Priessnitzův Graefenberk vyšly v edici Památky Olomouckého kraje (1959, 3 sv.). Krajské město se představilo ve výpravné publikaci Rudolfa Smahela Olomouc ve fotografii.
KNOL si všímalo i výtvarného umění: kniha Iva Krska F. A. Sebastini. Jeho malířské dílo na našem území byla prvním a zřejmě jediným svazkem edice Umění (1956). Mimo edice byla tato oblast zastoupena též např. prací Jana Kühndela Druhý domov Josefa Mánesa, vydanou u příležitosti otevření Pamětní síně Josefa Mánesa v Čechách pod Kosířem, nebo exkluzivním souborem třinácti barevných reprodukcí malíře Bohumíra Dvorského, doprovozených studií Rudolfa Chadraby.

Náklad jednotlivých knih se pohyboval v rozmezí 1000–6000 výtisků, výjimečně 8500 výtisků u obrazové publikace Olomouc ve fotografii. Příležitostné tisky nebo bibliofilie vycházely v nákladu 300–600 výtisků.

 
 Ediční řady
Umění (1956); Poznáváme Olomoucký kraj (1956–1957); Klenotnice (1957); Památky Olomouckého kraje (1959); Soudobá povídka, novela, román (1959); Zemědělské vědy (1959); Z minulosti Olomouckého kraje (1959).
 Členové řídících a poradních orgánů: Vedoucí redaktoři: Vladimír Jochman (1956), Milan Blahynka (1956), Vladimír Přikryl (1956–1958) a Alois Rečka (1958–?). – Nakladatelská rada (návrh z června 1955): Vladimír Jochman (předseda), Jaromír Stříž, Zdeněk Šprinc, Milan Blahynka, V. M. Strojil. – Ediční rada (od července 1957): Jaromír Šimon, Bohumil Tomášek, Josef Sedlák, Blahoslav Krbílek, František Novotný, Jaroslav Michal, František Hadrava. – Nakladatelská rada (od února 1958): Jaroslav Abraham, Oldřich Opletal, Jaromír Šimon, František Bělohlávek, Jindřich Raab, František Augusta, Milan Blahynka. – Krajská ediční rada (od druhé poloviny roku 1958): Miloš Hřivna (předseda), František Novotný, Jaroslav Michal, Marie Koukalová, František Spurný, Antonín Václavík, František Šec, Rudolf Chadraba, Milan Blahynka.
 Výtvarní spolupracovníci: František Bělohlávek; Aljo Beran; Zdeněk Burian; Bohumír Dvorský; Jeroným Grmela; Božena Hubáčková; Matouš Jurák; Jaroslav Juryšek; Václav Konečný; Radoslav Kutra; Václav Mergl; L. Polášek; Zora Pořická; Ivo Příleský; Josef Příleský; Josef Vinař; Stanislav Vymětal; Jan Žlebek.
 Technické informace: Celkem cca 60 titulů v průměrných nákladech 1000–6000 výtisků, výjimečně 8500 výtisků; malonákladové tisky v počtu 300–600 výtisků. Nakladatelství spolupracovalo nejčastěji s Moravskými tiskařskými závody Olomouc, Středomoravskými tiskárnami (provozovny v Olomouci i Přerově), dále s národními podniky Tisk Brno, knižní výroba, provozovna Přerov, Ostravské tiskárny, provozovna Český Těšín a Brněnské knihtiskárny; na tisku obrazových publikací se podílely národní podniky Polygrafia a Grafotechna v Praze.

LITERATURA

Články: Krajské nakladatelství Olomouc, Kultura 1957, č. 32 (též LitN 1957, č. 31); Krajské nakladatelství Olomouc v roce 1959, Kultura 1959, č. 7 (též LitN 1959, č. 19); rk (= R. Krbílek): Zlepšení přinese jen živý styk s autory, Stráž lidu 17. 10. 1959.
Vzpomínky: M. Blahynka: Nám. Rep. 1, KLK, KNO, léta padesátá, in B. Kolář (ed.): Z paměti literární Olomouce (2004).
Archiv: Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc: fond Krajské nakladatelství Olomouc 1954, 1957-1959 (soupis L. Entrová Grochalová, 2011).
  Autor hesla: Andrea Vítová (2013)
  Aktualizace textu hesla: 15. 1. 2015 (av, mlp)
  Aktualizace bibliografie: 15. 1. 2015 (av, mlp)
zpět na hlavní stranu