SMĚNA
Směna sloužila jako tribuna autorů zapojených do mládežnické činnosti a současně jako aktivní nástroj komunistické politické agitace a propagandy mezi mládeží. Dokud měla podobu sborníku, převládaly v ní jednak ukázky literárních prací, jejichž autoři se zúčastnili literární části STM, jednak básně, prózy, pásma, dramatické výstupy a písně doporučené do soutěže recitačním a pěveckým souborům. Zároveň fungovala jako prostředník mezi ústředím SČM a zájemci o členství v Kulturním kádru (vznikl v září 1947, 12 zakládajících členů vyšlo především z STM; postupně vznikaly sekce literární, výtvarná a souborová; literární měla v roce 1949 sedmdesát členů). Kulturní kádr byla na výběrovém principu založená organizace těch členů SČM, „kteří přesně plní své kulturní povinnosti, mohou vždy vykázat veřejně (a hlásit kádru) co dělají, dovedou být vzorem ostatním jak svým životem, tak i svou prací! Podmínky členství jsou těžké, ale tím větší ctí je býti členem kádru! Členové, kteří neplní své povinnosti, budou vyloučeni nebo při nejmenším napomenuti.“ Úvodník prvního čísla zdůrazňoval potřebu nových „způsobů umělecké práce“, které by byly spjaty s denním životem a byly srozumitelné co nejširšímu okruhu lidí. Redakce útočně kritizovala „měšťácké umění“ a kýč, k nimž ovšem přiřazovala vše, co neodpovídalo nově nastolovaným zpolitizovaným normám umění: činila tak nejen v glosách rubriky Bílá - černá tabule kultury, ale hned zpočátku např. v zamítavém pohledu Luboše Syneckého na surrealismus nebo v polemice Pavla Kohouta s článkem Jiřího Pistoria v Kritickém měsíčníku (obojí v č. 1/1948). Beletristické příspěvky byly vesměs v zajetí dobových tematických i výrazových konvencí; mladí přispěvatelé svou literární nezkušeností ještě dále primitivizovali již tak neživotné normy tzv. socialistického realismu a podíleli se na vytváření klimatu, v němž nebylo místa pro literární původnost a autorskou subjektivitu. I po změně v časopis se Směna obracela především na členy pěveckých a recitačních souborů a mladé brigádníky z velkých staveb. V listu vycházely instruktážní texty k STM a k čtenářským soutěžím o Fučíkův odznak, notové záznamy a texty lidových a budovatelských písní a častušek (často sovětských; mezi autory českých textů se objevila např. jména Pavla Kohouta, Ivana Kubíčka, Milana Kundery), ideologicky pojaté články o klasicích české literatury, hudby i výtvarného umění, propagandistické reportáže ze závodů, učilišť a staveb, referáty a diskusní příspěvky z vrcholných jednání ČSM apod.
Poezii v listu uveřejňovali vedle již zavedených „mládežnických“ básníků a těch, kteří vyšli z akce „Pracující do literatury“, také četní autoři časopisecky teprve debutující. Opakovaně se objevovali Emil Augustin (též comicsový, „protiimperialistický“ seriál Super TruMan s kresbami Jana Brychty – 1952), Bivoj Balcar, Zuzana Bělinová, Ilona Borská, Jan Cigánek, Marie Dušková, Pavel Hanuš, Jiří Havel, František Holý, Jaromíra Humlová, Libuše Jelínková, Otto Ježek, Vlastimil Junek, Miroslav Kalous, Bohumír Kozák, Blažena Mánková, Václav Míšek, Vlastimil Müller, Jiří R. Pick, Františka Semeráková, Erich Sojka, Karel Šiktanc, Jan Štern, Jaroslav Vaďura, Josef Vlášek, Jaroslav Zábranský, obzvláště často pak Miroslav Červenka, Pavel Kohout, Stanislav Neumann, Jarmil Starkoč, Jaromír Šavrda. Prozaické příspěvky otiskli mj. Ludvík Aškenazy, Adolf Branald, Jan Drda, Jiří Hanibal, Pavel Hanuš, Lenka Hašková, Marie Krečová, Ivan Kubíček, Jiří S. Kupka, Jiří Muk, Antonín Nový, Jan Štern, Jiřina Tardyová, dramatické výstupy Pavel Hanuš, Petr Poustka aj. Zvláště zpočátku byly beletristické příspěvky často vybírány i z tvorby autorů klasických (z českých se objevovali např. Petr Bezruč, Jaroslav Hašek, Karel Havlíček Borovský, Jan Neruda, Stanislav K. Neumann, Jiří Wolker, ze zahraničních zvláště Vladimír Majakovskij). K autorům reportáží, publicistických materiálů a článků o literatuře a divadle patřili kromě vedoucích činitelů redakce Otakar Brůna, Miroslav Červenka, Miroslav Filip, Růžena Grebeníčková, Dušan Hamšík, Josef Hrubý, Mojmír Chalupa, Oldřich Jendrůlek, Miroslav Langášek, Zdeněk Pochop, Zdeněk Roubíček, Bohumír Samek, Eva Sílová, Zdeněk K. Slabý, Jan Štern, Jiří Veselský, Vilém Závada aj. K dlouhodobějším rubrikám patřily Umíte česky? (vysvětlení ustálených rčení), Zlé huby říkají, že (glosy reagující na hlasy o mládežnickém hnutí i dění v kultuře), První kroky (básně začátečníků) nebo Píšeme si... (později Listárna redakce, redaktoři a členové red. rady zde hodnotili básně i prózy zaslané do redakce), Ohlas-dopisy-kritika, Knižní novinky (anotace nových knih) aj. Součástí některých čísel ročníku 1949 byla příloha Směna souborů.