Zdeněk Karel SLABÝ
Dědeček Josef Slabý (1869–1932) byl žurnalista, redaktor Zemědělských novin; otec byl úředník. Z. K. Slabý prožil dětství v Praze-Spořilově, Modřanech a Kyjích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově (1949), kde byl mj. žákem Vojtěcha Jiráta a Vladimíra Kováříka, studoval na Filozofické fakultě UK českou a ruskou literaturu (1949–1953, diplomová práce Konstantin Biebl; PhDr. 1967 prací Karel Konrád). V průběhu vysokoškolského studia se stýkal s Konstantinem Bieblem, Karlem Konrádem, Vítězslavem Nezvalem; byl externím redaktorem kulturní rubriky Mladé fronty, spolupracoval rovněž v programové skupině vysílání pro mládež Čs. rozhlasu. V letech 1953–1958 byl asistentem na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK. Roku 1958 nastoupil do Státního nakladatelství dětskéknihy (později Albatros), v němž postupně působil jako redaktor, zástupce šéfredaktora (od roku 1961), šéfredaktor kritické revue pro dětskou literaturu a umění Zlatý máj (1968–1971), dramaturg divadla a galerie Klub Albatros (od roku 1972). Od ledna 1990 byl opět vedoucím redaktorem Zlatého máje (do důchodu odešel v lednu 1991) a také místopředsedou Klubu literatury pro mládež (do 1994). V roce 1991 absolvoval půlroční stáž v Mezinárodním institutu dětské literatury v Ósace (Japonsko). Od roku 2006 byl členem výboru Sdružení autorů literatury pro děti a mládež ČR při Obci spisovatelů. Žil v Praze. – Druhá manželka Dagmar Lhotová (*1929, sňatek 1960) je spisovatelka. Syn Petr Slabý (*1963) je filmový scenárista a hudební publicista.
Z. K. Slabý začal publikovat roku 1945 jako člen legendární skautské Dvojky, již vedl Jaroslav Foglar, v časopisech Junák, Vpřed, dále Mladá fronta, Středoškolák, později psal do periodik Junáci vpřed, Skautka. Dále přispíval většinou literárními recenzemi, medailony autorů, překlady (zejména z němčiny a ruštiny, ve spolupráci s Ivanem Krouským též z japonštiny) a později hudebními recenzemi (jazzová hudba) postupně do periodik: Studentský hlasatel, Svobodné noviny, Nový život, Var, Lidové noviny, Květy, Literární noviny, Obrana lidu, Ohník (Bratislava, zde 1967/68 na pokračování pohádková sci-fi Druhá planéta, s J. V. Svobodou, slovensky), Pionýr, Práce pionýrů, Host do domu, Mateřídouška (zde na pokračování mj. Pohádky bez konce, 1966/67; Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít, 1969; Pohádka o stříbrných kůzlatech, 1975/76), Slovenské pohľady (Bratislava), Praha– Moskva, Kultura, Tvorba, Radostné mládí, Pionýrské noviny, Štěpnice, Zlatý máj (1986 zde na pokračování Jak se do knihy volá... Několik zastavení s přáteli, 1996 na pokračování Jak jsem žil Zlatý máj), Albatros, Červený květ, Beseda, Divadlo, Univerzita Karlova, Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Nové knihy, Plamen, Kulturní tvorba, Rodina a škola, Učitelské noviny, Čtenář, Mladá vesnice, Předškolní výchova, Literární měsíčník, Věda a technika mládeži, Albatros – Opravdové noviny, Ježek, Sedmička pionýrů, Knihy, Svět práce (1975 na pokračování novela Děvče pro Škodu) aj. Publikoval rovněž v zahraničních časopisech. – V Mateřídoušce byl od ročníku 1966/67 deset let přetiskován kreslený seriál Kocour Vavřinec a jeho přátelé (spoluautorka Dagmar Lhotová, výtvarnice Věra Faltová), který byl též zpracován v televizním animovaném cyklu (1991), vyšel na gramofonové desce a kazetě (1980 a 1995) a v dramatizaci Simony Chalupové byl uveden v Divadle loutek (Ostrava, 2006). – Slabý redigoval knižnici Zlatého máje Blok (od roku 1962, se Zdeňkem Heřmanem); v roce 2006 redigoval přílohu Zlatý máj v Hostu. Od druhé poloviny devadesátých let století pravidelně publikoval zejména v časopisech UNI, Hudba a His Voice. – Spolupracoval s Československým rozhlasem (vytvořil mj. dramatické koláže o Jakubu Arbesovi, Konstantinu Bieblovi, Louisi Armstrongovi, Jaroslavu Ježkovi, P. I. Čajkovském, Beatles). Pro stanici Vltava připravoval od roku 1996 pořad Svět jiné hudby (od roku 2003 společně se synem Petrem Slabým). – Na námět pohádky Tři banány vznikl roku 1971 v Moskvě kreslený film. Próza Děti s cedulkou byla zfilmována s titulem Kukačka v temném lese (1984, režie Antonín Moskalyk, scénář Vladimír Körner). Prózu Tři Karkulky upravila Marie Burdová pro divadlo (in Tři Karkulky a jiné hry pro děti, rozmnož., 1965). – V oblasti uměleckého překladu se Slabý zaměřoval především na tvorbu pro děti. – V roce 1970 chystal pro nakladatelství Albatros dětskou knihu Papírový drak, která vyšla až v roce 2016. – Užíval pseudonymů a šifer: Petr Lhota, Kryštof Matouš, dr. Zdeněk, Zetka Feble; aby, Z. K. S., PeL, KryM.
Zdeněk Karel Slabý debutoval studií O současné literatuře pro děti a mládež a této problematice se věnoval i později. Jako prozaik píšící pro čtenáře mladších a nejmladších věkových kategorií se představil knihou přinášející poučení o dopravních prostředcích a cizích krajích (Pistole a cesta). Největší popularitě se pak těšil jeho – v té době u nás ojedinělý – kreslený cyklus Kocour Vavřinec a jeho přátelé (vzniklý ve spolupráci s Dagmar Lhotovou a výtvarnicí Věrou Faltovou), jehož anekdotické příběhy laskavým humorem navazovaly na obdobné seriály Josefa Lady a Ondřeje Sekory.
Slabého pohádky pro děti předškolního a školního věku úsměvnou a nadlehčenou atmosférou a bohatou imaginací podněcují nejen hravost dítěte, ale rovněž respektují samostatnost jeho úsudku (Podivíni, Pohádka o stříbrných kůzlatech, Nedokončené pohádky). Autor si přitom často pohrává se známými pohádkovými látkami (Tři Karkulky), vnáší do pohádky prvky absurdity (Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě), nebo ji mísí s detektivním žánrem (Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít) či se žánrem dobrodružným (Bukukururuna, v druhém vydání s titulem O jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi). Obdobně propojuje motivy pohádkové s hudebními (O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách) či s příslovími (Pohádka o stříbrných kůzlatech). Inklinoval k experimentu a stal se iniciátorem zajímavých projektů, k jejichž spoluautorství získal i významné zahraniční autory (na detektivně laděné pohádce Tajemství oranžové kočky se podíleli Jošitomo Imae, Pierre Gamarra, Sergej Baruzdin, Marcello Argilli, Jens Sigsgaard, Ahmet Hromadžić, Friedrich Feld, Otfried Preussler a Ludwig Jerzy Kern, pohádku Meluzínka Minka společně napsali vedle Slabého Sebastian Lybeck, Dragan Lukić, Ota Hofman, Ján Navrátil, Vera Ferra-Mikurová, Josef Guggenmos, Friedrich Feld, James Krüss, Václav Čtvrtek, Britt G. Hallqvistová, Jens Sigsgaard, Ľubomír Feldek, Pierre Gamarra, Wiktor Woroszylski, Vladimir Colin, Marcello Argilli, Mira Lobeová a Ovsej Driz).
Ze spolupráce s Eduardem Pergnerem vzešla mládeži adresovaná próza Děti s cedulkou. Kniha stojící žánrově na rozhraní mezi literaturou faktu a beletrií líčí úděl lidických dětí určených k poněmčení; je založena na prolínání jednotlivých reálných osudů, nazíraných prizmatem dětské psychiky. Vyznívá nejen jako obžaloba fašistické zvůle, ale také jako reflexe křehkých lidských vztahů. – Pro dospělé čtenáře je určena pouze časopisecky uveřejněná novela Děvče pro Škodu, zachycující jednu událost z pohledu několika aktérů. Dvojdílné vzpomínky (Potkávání, setkávání a Setkávání, potkávání) přinášejí v podobě často velmi obsáhlých hesel zejména Slabého komentovanou korespondenci s řadou kulturních osobností.
V netradičním cestopisu Japonské reflexe Slabý
v širokých souvislostech kulturních i historických zachytil povahu národa a země. Připravil též mládeži adresovanou knihu o historii světového i československého jazzu Hudba černá a bílá a spolu se synem Petrem Slabým dvě obsáhlé hudební encyklopedie (Svět jiné hudby, Svět jiné hudby 2), které svým rozsahem, koncepcí (oscilace mezi slovníkovými hesly a eseji) a především zaměřením na alternativní, „jinou“ jazzovou a rockovou hudbu, představují ojedinělý tvůrčí počin.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře a hudbě: O současné literatuře pro děti a mládež (studie, 1960); Když byly bez práce koláče (pohádka, 1962); Pistole a cesta (P pro děti, 1962); Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě (pohádka, 1964); Tři Karkulky a jiné hry (D pro děti, 1965); Proč nemá učitel rákosku? (P pro děti, 1965); Škola hvězd (pohádka, 1967); Dášenka a Pumprlík (pohádka, 1967); Dívka z Černé věže (pohádky, 1967); Proč jsou v lese modřiny? (P pro děti, 1967); Bukukururuna (pohádka, 1968; s tit. O jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi, 1991); Tajemství oranžové kočky (pohádková detektivní montáž, 1968, obsahuje: S. vstupní kapitolu a text spojující pohádky 9 zahraničních autorů); Pan Sluníčko (pohádka, 1969); Dialog o moderní pohádce (materiál ze semináře Krajského domu dětí a mládeže v Ostravě, 1969); Dětské anekdoty (1971, s L. Dvorským); O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách (pohádka, 1971); Pohádky na pohlednicích (1971); Zvědavá hvězda Klára (leporelo 1972); Nedokončené pohádky (1972); Pohádkový kalendář (1972); Meluzínka Minka (pohádky, 1972, s dalšími 19 autory, každou kapitolu psal jiný autor); Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít (pohádky, 1973); Das Zauberbuch und der verwandelte Zauberer (pohádka, Recklinghausen 1973); Máme doma zoo (omalovánka 1973); Ztracený pejsek (omalovánka 1973); Zakletá princezna (omalovánka 1973); Mezi námi písmeny (pohádka, 1974); Mateřídouška 1945–1973 (bibliografický přehled, 1974); Česká poviedka pre mládež v šesťdesiatych a sedemdesiatych rokoch (studie, Bratislava 1975); Podivíni (P pro ml., 1976); Pohádka o stříbrných kůzlatech (1980); Děti s cedulkou (P pro ml., 1982, s E. Pergnerem); Protiklady Karla Poláčka (referát, příležitostný tisk, 1984); Hudba černá a bílá. O historii jazzu a jazzových hudebnících (uměleckonaučná pro ml., 1984); Märchen für 365 Tage des Jahres (1985, též holandsky, francouzsky, anglicky, švédsky, španělsky, slovensky, s D. Lhotovou); Krátký seminář o spisovatelském řemesle (brožura pro začínající spisovatele, rozmnož., 1987); Japonské reflexe (cestopis, 1994, fotografie Z. Thoma); Čtení a hraní k uzdravování (pohádky a hry pro děti, 1999, s D. Lhotovou); Ani den bez pohádky (pohádky pro děti, 2000, s D. Lhotovou); Svět jiné hudby (encyklopedie, 2002, s P. Slabým); Pohádky, které přinesl vítr aneb Pohádkový rok (2007, s D. Lhotovou); Svět jiné hudby 2 (encyklopedie, 2007, s P. Slabým), Nedokončené pohádky (2007, není totožné s tit. vydaným 1972); Strašidelné pohádky (2011); O lelcích, Bychovi a muži v masce (PP pro děti, 2011); Tři princezny a neonek (pohádky, 2014); Potkávání, setkávání (vzpomínky a dokumenty, 2015); O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj (P pro děti, 2015); A papoušek hledá svůj zelený klobouk. Podivná kniha pohádek (2015); Papírový drak (P pro děti, 2016); Setkávání, potkávání. Listování v osudech 2 (vzpomínky a dokumenty, 2017); Čarování na křižovatce (PP pro děti, 2020).
Kreslené seriály (s D. Lhotovou, kresby V. Faltová): Kocour Vavřinec a jeho přátelé (1969); Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách (1971); Kocour Vavřinec – detektiv sportovec (1973); Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu (1977); Olympiáda kocoura Vavřince (1980); Velká kniha kocoura Vavřince (2006); A kocourem Vavřincem od jara do zimy (2013).
Scénicky (loutk. hry pro děti): Kocour Vavřinec a jeho přátelé (1975); Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách (1977).
Adaptace (vše pod jménem Kryštof Matouš na motivy knížek Ondřeje Sekory a podle filmového zpracování European Cartoon Production): Ferda a Beruška v nebezpečí (1998); Ferda a koník Chuchlík (1998); Ferda a stonožka Jožka (1998); Ferda a kino brouka Pytlíka (1999); Ferda a návštěvníci z neznámé planety (1999); Ferda mezi otrokáři (1999); Ferdova dobrodružství (1999).
Ostatní práce: Zájmové kroužky literární 1, 2 (metodický list, 1982, 1986, se S. Pilkovou); Náměty pro práci zájmových kroužků literárních (metodická příručka, 1983, se S. Pilkovou).
Překlady: Ľ. Feldek: Zvířecí báje (1970) + O pohádkové niti (1970) + Modrá kniha pohádek (1976, s I. Vaculínem = J. Štroblová); B. Timotijević: Kovář a slunce (1970); E. Tačiharová: Skřítkové a strašidla (1970, s I. Krouským) + Jak obr spolkl princeznu (1971, s I. Krouským); G. Cyferov: Vždycky bude jaro (1972) + Slůně (1974); R. Pogodin: Jak kohouti zápasí (1973); J. Imae: Vousy na mašličku (1973, s I. Krouským); Poklad člověka (vietnamské pohádky, 1973, s A. Novotnou); G. Holtz-Baumert: Tradice a perspektivy (1973, s J. Červenkou); G. Ruck-Pauquetová: V každém lese je myš, která hraje na housle (1974); P. Jilemnický: Tři pohádky (1974); J. Guggenmos: Proč mají sýčci velké oči (1975); Modré vánoce (japonské moderní pohádky, 1975, s I. Krouským, též ed.); B. Pludra: Chlapec a bílá mušle (1975); H. Jamanaka: Profesor Kurama vynálezcem (1978, s I. Krouským); D. Radović: Pohádky pro Gordanu (1978); K. David: V pátek se koupeme (1979) + Káně Kašpar (1983); S. Baruzdin: Páni kluci (1984); Všechno začíná dětstvím (sb. sovětské prózy pro ml., 1987, i ed.); 365 Hajadánových povídaček na dobrou noc (1992, s H. Vrbovou); W. Disney: Bernard a Bianka, myší policie (1992) + Bernard a Bianka / Dumbo / Kniha džunglí (1993).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: O české satiře (1959); Rozpory a výhry dnešní dětské knihy (1962); Decata na sveta (bulharsky, 1962); Umění vychovávat uměním (1965); Djeca svijeta 2 (srbochorvatsky 1967); Hvězda, co se nezdá (1968); Dóšina (japonsky 1968); Děti mira 3 (rusky 1970); Weihnachtsgeschichten unserer Zeit (Würzburg 1971); Tiergeschichten unserer Zeit (Würzburg 1972); Spolubojovník dětské literatury (1973); Mädchengeschichten unserer Zeit (Würzburg 1974); Die Strasse, in der ich spiele (Ravensburg 1974); Schulgeschichten unserer Zeit (Würzburg 1975); Der Eismann ist kein Schneemann (Berlin 1976); Die Katze sitzt im Fliederbaum (Berlin 1977); Laughing Together (New York 1977); Das grosse Buch zur guten Nacht (Stuttgart 1980); Spielen und lernen – Jahrbuch 83 (Seelze 1982); Literatura na świecie (Warszawa 1983); Nurty – Konwencje – Tematy (Warszawa 1983); Savremena češka poezija za decu (srbochorvatsky 1986); Se jménem Hanse Christiana Andersena (1989); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Karel Poláček 1892–1992 (1992); Spuren im Schnee (Hildesheim 1993); Schwarze Kolibris (Magdeburg 1994); Die kleine Europa (Magdeburg 1995); O Karlu Poláčkovi a o jiných (1995); Generace 45. Pamětníci Mladé fronty 1945–1950 (1997); Lidové noviny a Karel Poláček (1998); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); L. Kyndrová: Algerie / Togo (texty k fotografiím, 2009).
Uspořádal, vydal a redigoval: J. Arbes: Výbor z díla (1950) + Pomeranč a jiné povídky (1963); J. Kollár: Slávy dcera (1951); Listy dvou básníků (korespondence K. Biebla a J. Wolkera, 1953, s J. Kühndlem a K. Homolovou); K. Biebl: Dílo 5 (1954) + K zemi nás víže láska, hněv, hoře (1954) + Cesta na Jávu (1958); H. Bieblová: Můj syn Konstantin Biebl (1955); Průsečík (Program Divadla poezie, 1957, s M. Ivanovem); A. Ráž: Cesta k lidem (1957); K. Poláček: Se žlutou hvězdou (1959) + O humoru v životě a v umění (1961) + Doktor Munory a jiní lidé (1965) + Židovské anekdoty (1967) + Metempsychóza čili Stěhování duší (1969) + Edudant a Francimor (1994, in Spisy K. P., sv. 7) + Úvahy/Korespondence/Deník z roku 1943 (2001) + Karel Poláček a film (2002, Spisy K. P., sv. 21) + K. P. a divadlo (2002); F. X. Šalda: České medailony (1959); E. Vachek: Vzpomínky na starý Hradec (1960); Vyzvání na cestu. Encyklopedie současné poezie (1961, s D. Lhotovou); Za rudým praporem (1961, s J. Havlem a S. Hrnčířem); Kurt Konrad: Ztvárněte skutečnost (1963, s J. Brabcem); Každou vteřinu. Magazín poezie (1964, s O. Kryštofkem a H. Polákovou); 12 do tuctu (1965, s D. Lhotovou, též přisp.); F. Hrubín: Buďme všichni básníky (1966, s F. Hrubínem); A Posy of Little Verses (1966, též něm.); Vzít osud do svých rukou (1966, s J. Vladislavem); Dívky pro román (sb. statí o dívčí literatuře, 1967, též přisp.); Mami, pofoukej (1971, s D. Lhotovou); Třicet stříbrných klíčů (pohádky z celého světa, 1971); Z nejkrásnějších pohádek Jana Drdy (1971); Z nejkrásnějších pohádek Václava Čtvrtka (1971); Der orangenfarbene Mond und andere Kindergeschichten aus der Tschechoslowakei (Recklinghausen, 1972); Věneček veršů z české poezie pro děti (1972); Světové pohádky (1975); Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (z děl jihoslov. autorů, 1975); Pozdrav z Prahy (slovensky, Bratislava 1975); Děti, současnost, literatura (1976); Plamínky. Malá čítanka pro Jiskry (1976); Jeřábku můj milý (1977); Svět na chodníku (1983); Malé příběhy (1984, s J. Vokálkovou); Se jménem Hanse Christiana Andersena (1989, se Z. Heřmanem); Čítanka pro čtvrtý ročník základní školy (1993, s D. Lhotovou a D. Peckovou); Čítanka pro šestý ročník základní školy (1995); Milostná čítanka (1995); K. Poláček a film (2002); K. Poláček a divadlo (2002); Brno město básníků (s P. Slabým, 2007); Jako zlatá zrnka v písku. Vzpomínání Anny Matičkové-Theinové na malíře Josefa Matičku (adaptace, 2015).
LITERATURA
Recenze: O současné literatuře pro děti a mládež: O. Chaloupka, ZM 1961, č. 2 * Když byly bez práce koláče: J. Poliak a B. Stehlíková, ZM 1964, č. 6/7 (též ad Pistole a cesta a Tři Karkulky) * Pistole a cesta: Z. Vavřík, LitN 1962, č. 45 * Tři Karkulky: A. Hájková, Komenský 1963/64, č. 7 * Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě: V. Karfíková, LitN 1965, č. 8; O. Chaloupka, ZM 1965, č. 2; V. Vařejková, Komenský 1964/65, č. 7 * Proč nemá učitel rákosku?: V. Vařejková, Komenský 1965, č. 4; O. Chaloupka, ZM 1966, č. 7 * Škola hvězd: O. Chaloupka, ZM 1967, č. 5 * Proč jsou v lese modřiny?: O. Chaloupka, ZM 1967, č. 9 * Dívka z Černé věže: O. Chaloupka, Pochodeň 29. 11. 1968; O. Chaloupka, NK 1968, č. 45; V. Nezkusil, ZM 1969, č. 3 * Bukukururuna: V. Mayer, Průboj 4. 3. 1969; M. Tmé, Rt 27. 3. 1969; O. Chaloupka, ZM 1969, č. 5 * Tajemství oranžové kočky: O. Chaloupka, ZM 1969, č. 8; E. Bergmannová, ZM 1969, č. 8; J. Opelík, Plamen 1969, č. 5; O. Sus, HD 1969, č. 2 * Kocour Vavřinec a jeho přátelé: Z. Heřman, ZM 1970, č. 6 * Pan Sluníčko: E. Čeřovská, ZM 1970, č. 4 * Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách: Frol. (= F. Holešovský), ZM 1972, č. 2 * O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách: (mb) (= M. Borský), Práce 24. 11. 1971 * Meluzínka Minka: O. Chaloupka, ZM 1973, č. 2 * Podivíni: Z. Zapletal, Komenský 1977/78, č. 1 * Děti s cedulkou: Z. Heřman, ZM 1982, č. 10; velv (= L. Velvarská), Kulturní práce 1982, č. 17; nn, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 37 * Hudba černá a bílá: (čo), MF 1. 6. 1985; I. Brumovská, Melodie 1985, č. 6; mif, Opus musicum 1985, č. 10, příl. * Japonské reflexe: Robin Heřman, SvSl 10. 1. 1995; Z. Mitáček, Jihovýchodní pošta 1995, č. 2 * Ani den bez pohádky: I. Pokorná, Ladění 2000, č. 4; A. Červenková, NK 2000, č. 21 * Svět jiné hudby: ob (= O. Bezr), LidN 20. 2. 2003; P. Ferenc, His Voice 2003, č. 2; J. Riedl, MFD 10. 2. 2003; V. Hulec, DivN 2004, č. 2 * Svět jiné hudby 2: J. Riedl, His Voice 2008, č. 2; K. Kouba, A2 2008, č. 18 * Nedokončené pohádky: P. Kovařík, Deník 30. 8. 2007 * Strašidelné pohádky: (if) (= I. Fencl), LitN 2011, č. 51 * O lelcích, Bychovi a muži v masce: I. Fencl, LitN 2011, č. 50 * Potkávání, setkávání: O. Müller, Uni 2016, č. 3; O. Bezr, MFD 20. 2. 2016, příl. Scéna; J. Zizler, Souvislosti 2017, č. 1.
Rozhovory: nn, NK 1961, č. 50; (dš) (= D. Šafaříková), Práce 29. 9. 1971; R. Slánský, Naše rodina 1989, č. 22; eis (= L. Falteisek), Tvar 1990, č. 11; O. Müller, Knihy 91, 1991, č. 12; I. Zítková, Almanach nakladatelství Marsyas 1993, č. 1; lb (= L. Svobodová), Knihy 94, 1994, č. 46; K. Matouš, ZM 1996, č. 3; O. Bezr, LidN 20. 2. 2003; P. Klusák, Týden 2003, č. 11; I. Fencl, Tvar 2005, č. 12; (pk) (= P. Kovařík), Deník 30. 8. 2007; O. Bezr, Uni 2010, č. 6 a 7; M. Keroušová, H_aluze 2015, č. 33; M. Toman, LidN 2. 6. 2017; (ap) (= A. Pilátová), Týdeník Rozhlas 2017, č. 24 + táž, Týdeník Rozhlas 2017, č. 45; I. Adamovič, Nový prostor 2018, č. 514.
Nekrology: J. Čeňková, Tvar 2020, č. 12, příl. Triangl; O. Bezr, LidN 17. 3. 2020; -neš-, Týden 2020, č. 14.