Slovník české literatury po roce 1945

Jindřiška SMETANOVÁ

* 26. 10. 1923, Rosice (u Brna)

† 24. 12. 2012, Zlosyň (okr. Mělník)

Prozaička, scénáristka

Rozená Macháčková. Jejím strýcem byl Antonín Schenk (1896–1970), který v letech 1928–1937 působil jako osobní sekretář prezidenta T. G. Masaryka. – Útlé dětství prožila v rodišti, roku 1928 přesídlila s rodiči do Prahy. Zde navštěvovala od roku 1929 obecnou školu a od roku 1934 studovala na gymnáziu, z něhož 1938 v roce přešla na obchodní akademii, kde byla mj. žačkou Karla Krejčího. Po maturitě (1942) nastoupila jako úřednice do Archeologického ústavu a roku 1944 do Zeměměřičského ústavu, od léta 1945 pracovala v knihovnických odděleních, nejprve na Ministerstvu školství a osvěty a v letech 1947–1948 na Ministerstvu informací. Po sňatku s architektem a někdejším členem Devětsilu Pavlem Smetanou (1900–1986) se věnovala péči o děti. Od roku 1960 pracovala jako scenáristka v Čs. státním filmu a od roku 1965 jako dramaturgyně v Československé televizi. V roce 1969 obdržela roční tvůrčí stipendium Čs. spisovatele; po jeho skončení se z politických důvodů již nemohla vrátit ke svému povolání. Byla zaměstnána jako zahradnická dělnice, šatnářka a reklamní textařka v Merkuru a Rapidu. Po odchodu do důchodu (1977) psala mj. reklamní brožury pro Čs. státní pojišťovnu (Rady paní Radky, b. d.; Na společnou cestu životem, b. d., 1978). V letech 1980–1985 byla zaměstnána jako pomocná pracovnice v pražské filiálce Zemědělských staveb Český Brod.

Od roku 1957 uveřejňovala své povídky, fejetony a glosy v časopisech Literární noviny, Vlasta, Květen, Plamen, Kultura, Kulturní tvorba, Impuls, Host do domu, O knihách a autorech, Zítřek a Czechoslovak Life. Po roce 1970 nesměla publikovat; pod vlastním i dívčím jménem však přispívala do cizojazyčných propagačních periodik podporujících zahraniční obchod (Für Sie aus der Tschechoslowakei, Centrotex new aj.). V letech 1972–1977 otiskovala osvětové texty a překlady z polštiny pod propůjčenými jmény Eva Jelínková, Zdenka Koutenská, Eva Králová a Anna Nováková, pod svým jménem či šifrou česky publikovala znovu až od roku 1983 v Domově (1987–1988 zde na pokračování Domovní důvěrnosti), Ženě a módě a Gramorevui. Po roce 1989 publikovala mj. v Nových knihách, Zápisníku, Čs. televizi, Naší rodině, Mladém světě, Lidových novinách, Tvaru, Literárních novinách, Story, Večerníku Praha, Mladé frontě Dnes a Týdnu. – Je autorkou námětů a spoluautorkou scénářů k filmům Kruh (1959, sc. s režisérem Ladislavem Rychmanem) a Neschovávejte se, když prší (1962, sc. s režisérem Zbyňkem Brynychem). Čs. televize uvedla její původní hry Trezor (1965, r. Jan Matějovský) a Konec velké epochy (1966, r. Antonín Moskalyk) a dramatizace próz Christiana Geisslera Žádám odpověď (1965, r. Jan Matějovský) a Leonharda Franka Karel a Anna (1969, r. Josef Henke). Podílela se na Sedmilhářích, populárním rozhlasovém (1964–1968) a televizním (1968, r. Bořivoj Zeman, Smetanová i spoluautorka scénáře, s Františkem Vlčkem) pořadu. Pro Čs. rozhlas v 60. letech připravovala spolu s dalšími autory rozhlasový cyklus Pohádky na dobrou noc a pravidelný publicistický pořad Ohlédnutí za měsícem. Dramaturgie Českého rozhlasu několikrát využila vzpomínek Antonína Schenka v adaptaci Jindřišky Smetanové (Tajemníkem prezidenta Masaryka, 1997, r. Aleš Vrzák; Kufr strýce Antonína, 2010, připr. Bronislava Janečková; Proč se neřekne pravda?, 2011, r. Petr Dufek). Dramatizaci dvou povídek s tit. Jak se pozná na Kampě jaro uvedl Český rozhlas v roce 2012 (r. Jaroslav Kodeš). – Spolu s Jiřím Brabcem a Karlem Šiktancem uspořádala jubilejní sborník Pozdravy Jaroslavu Seifertovi (smz. 1971, též přispěla) a v samizdatu vyšel též výběr jejích fejetonů z let 1957–1988 Linka důvěry na nejvyšší úrovni (Brno, 1988). – Užívala šifry JS, publikovala i pod dívčím jménem.

Již svou povídkovou prvotinou Koncert pod platanem se Smetanová přihlásila k estetickému programu autorů Května: v dramatických dějových momentech a kolizích jednotlivých próz se zaměřovala zejména na všednodenní výjevy ze současnosti. Na některé povídky z této knihy navázala románem Někdo přijde a nenechá mě zemřít, mozaikou příběhů ze života znovudosídlené vsi ve východočeském pohraničí, jímž se pokusila nepřímo polemizovat se schematickou podobou tzv. výrobní prózy. V novele Růžové šaty ve vojenské torně zachytila generační tápání a bloudění milenecké dvojice v konfrontaci s pokolením rodičů. Svou nejbytostnější vypravěčskou polohu ovšem Smetanová nalezla v polovině 60. let v žánru úsměvného povídkového fejetonu na pomezí humorné causerie a laskavé meditace. Knížka Ustláno na růžích a pod nebesy je subtilním tematickým pokračováním malostranských motivů v tvorbě Jana Nerudy, Jakuba Arbese či Vladimíra Neffa – úsměvným vyprávěním o každodenních příbězích soudobých, mnohdy i bizarních obyvatel této historií prostoupené a neopakovatelné staropražské čtvrti. Do téhož prostředí umístila i příběhy strašidýlek z dětské knížky Pohádky z Kampy. Hledání láskyplnosti a zázračných motivů ve všednodennosti rodinného a partnerského soužití charakterizuje prózu Domovní důvěrnosti. Umění fejetonistického vyprávění osvědčila Smetanová též v cyklu Sedmilháři a později v textech zařazených do souboru fejetonů ze 60. až 70. let Pozor, vyletí ptáček (v rozšířeném vydání doplněném o fejetonistiku z 80. let). Pro vydání beletristicky upravila vzpomínky svého strýce na dobu jeho působení ve funkci osobního sekretáře prezidenta (T. G. M.: „Proč se neřekne pravda?“).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Koncert pod platanem (PP 1959); Růžové šaty ve vojenské torně (P 1963); Někdo přijde a nenechá mě zemřít (P 1965); Ustláno na růžích (PP 1966; rozšíř. s tit. Ustláno na růžích a pod nebesy, 1971, na tit. listě 1970); Pozor, vyletí ptáček (FF 1970; rozšíř. 1993); Slon v porcelánu (příručka společenského chování pro mladé, pod jm. E. Králové, 1978); Domovní důvěrnosti (PP 1990); T. G. M.: „Proč se neřekne pravda?“ (1996); Pohádky z Kampy (P pro děti, 2007); převyprávění: L. M. Alcottová: Malé ženy (1974 pod jm. E. Jelínkové; 1992 pod vl. jm.).
Souborná vydání: 4x Jindřiška Smetanová (2004): 1. Koncert pod platanem; 2. Pozor, vyletí ptáček (odlišné od předchozích vyd.); 3. Domovní důvěrnosti; 4. Ustláno na růžích a pod nebesy (rozšířené vyd.).
Překlady: N. Rolleczková: Má drahá rodinka a já (1976) + Škaredkovic rodina a já (1977, pod jm. Z. Koutenské); G. Děmykinová: Proč mě nikdo nemá rád? (1989, spolu s A. Novákovou, pod jejímž jm. vydáno).
Příspěvky ve sbornících: Sedmilháři (1969); Kniha o Praze 5 (1996).

LITERATURA

Studie a články: J. Otčenášek: předmluva in Koncert pod platanem (1959); V. Černý in Eseje o české a slovenské próze (1994); M. Nyklová in Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, III. díl (2010).
Recenze: Koncert pod platanem: S. Machonin, RP 6. 2. 1960; M. Jungmann, LitN 1960, č. 4, též in Obléhání Tróje (1969); M. Suchomel, HD 1960, s. 44, též in Co zbylo z recenzenta (1995) * Růžové šaty ve vojenské torně: M. Petříček, LitN 1964, č. 5; O. Sus: Kulturní tvorba 1964, č. 9; zc (= Z. Ceplová), Tvář 1964, č. 3; Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 5 * Někdo přijde a nenechá mě zemřít: J. Opelík, LitN 1965, č. 44, též in Nenáviděné řemeslo (1969); M. Brousková, HD 1965, č. 11; (h. H.) (= H. Hrzalová), Impuls 1966, s. 51; V. Dostál, Kulturní tvorba 1966, č. 3; K. Dostál, Plamen 1966, č. 4 * Ustláno na růžích: A. Jelínek, LitN 1967, č. 20; M. Petříček, HD 1967, č. 5 * Pozor, vyletí ptáček: M. Pohorský, Orientace 1970, č. 5 * Ustláno na růžích a pod nebesy: jh (= J. Horálek), ZN 24. 2. 1971 * Domovní důvěrnosti: M. Přibáň, Brněnský večerník 29. 8. 1988; M. Petříček, Tvar 1991, č. 7; A. Haman, LitN 1991, č. 11 * Pozor, vyletí ptáček (1993): P. Janáček, LidN 4. 3. 1993, příloha Národní 9; I. Sánchezová, Signál 1993, č. 29; B. Hemelíková, Tvar 1994, č. 1 * T. G. M.: „Proč se neřekne pravda?“: M. Nechvátal, MFD 10. 1. 1997; P. Kosatík, Tvar 1997, č. 2; F Kautman, LitN 1997, č. 20 * Pohádky z Kampy: M. Švagrová, LidN 28. 11. 2007.
Rozhovory: B. Blažek, LitN 1967, č. 28; H. Jirkalová, Čtenář 1990, s. 278; J. Vejvoda+O. Nutz in Káva u Kische (1991); E. Jelínková, Ahoj na sobotu 1990, č. 11; N. Komendová, NK 1991, č. 43; L. Koubská, LidN 1. 5. 1992; M. Nyklová, Práce 19. 3. 1994; A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 1997, č. 15; B. Dočekal, Magazín Dnes 1997, č. 17; A. Zelenka, Týdeník Rozhlas 1999, č. 39; I. Jirků, MFD 31. 12. 2004; D. Kaplanová, Magazín Právo 8. 1. 2005; M. Eben in Na plovárně 2 (2005).
Nekrology: S. Kopecká, LidN 27. 12. 2012; J. Chuchma, MFD 29. 12. 2012.
Archiv: Osobní fond: LA PNP (soupis V. Hellmuth Brauner, M. Novotná, 1998).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písmnictví (průvodce po fondech)
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Vladmimír Novotný (1998)

Aktualizace hesla: 27. 12. 2012 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 27. 12. 2012 (mlp)

zpět na hlavní stranu