Slovník české literatury po roce 1945
Pavel VAŠÁK
* 10. 2. 1941, Skorkov (u Havlíčkova Brodu)
† 7. 2. 2011, Dolní Nezly (na Litoměřicku)
Literární teoretik a historik, textolog
Narodil se v rodině Karla Vašáka (1904–1988), vesnického učitele a přispěvatele do regionálního tisku. Po maturitě na jedenáctileté škole v Havlíčkově Brodě (1957) studoval matematiku a matematickou statistiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze; absolvoval roku 1963 diplomovou prací z matematické lingvistiky Odhad entropie jazyka. V letech 1963–1964 byl zaměstnancem Státního výzkumného ústavu pro komplexní mechanizaci a automatizaci průmyslu skla a jemné keramiky (z toho rok ve vojenské službě). Poté byl přijat jako odborný pracovník do oddělení matematické lingvistiky
Ústavu pro jazyk český ČSAV; v letech 1968–1969 byl uvolněn pro studijní pobyt na
Centre Universitaire des Hautes Études Européennes na univerzitě ve Strasbourgu (ukončený prací z oboru matematické lingvistiky a teorie literární komunikace). Po návratu přešel do
Ústavu pro českou literaturu ČSAV (resp. Ústavu pro českou a světovou literaturu), kde pracoval jako odborný, později vědecký pracovník. Titul CSc. získal roku 1976 prací Textologie a atribuce textu (PhDr. 1979 na základě přepracované kandidátské práce), DrSc. roku 1985 prací Autor, text a společnost. V letech 1979–1983 byl vědeckým tajemníkem ústavu, 1982–1991 vedoucím oddělení dějin české literatury a textologie. V letech 1967 a 1974 absolvoval tříměsíční stáže na akademických pracovištích v SSSR, roku 1991 tříměsíční studijní pobyt ve Francii. V letech 1993–1995 byl z
ÚČL uvolněn a působil jako hostující profesor českého jazyka a české literatury na Université de Paris IV (Sorbonne). V roce 1995 se prací Textologie. Teorie a ediční praxe habilitoval na UP v Olomouci a od září téhož roku začal působit na katedře české literatury
PedF UK. Od roku 1997 vykonával funkci proděkana, později (do roku 2005) děkana Pedagogické fakulty, poté odešel do důchodu. Od zimního semestru 2007 ještě působil na PedF Univerzity Hradec Králové. – Bratr
Karel Vašák (*1929), od roku 1948 trvale žijící ve Francii, publikuje práce o problematice lidských práv.
Publikoval od roku 1965. Postupně přispíval do
Naší řeči, Slova a slovesnosti, Slavie,
České literatury, Rudého práva,
Tvorby, Kmene,
Literárního měsíčníku aj. Po roce 1989 psal do periodik Ahoj na sobotu, Dikobraz, Podvobraz, Čtení pro ženy,
Nové knihy a zejména do deníku Právo a jeho literární přílohy Salon. Publikoval též v zahraničních periodikách, zejména v Revue Internationale des Critiques Littéraires (Paříž). – Sloupky uveřejňované na přelomu 80. a 90. let v
Tvorbě, v druhé polovině 90. let pod titulem Zákon zachování v Salonu (příloha deníku Právo) podepisoval šifrou č, jinak u svých kratších příspěvků standardně užíval šifer vš a pv. Jako autor knihy receptů použil pseudonym Kája Vařík.
Věren výchozímu vzdělání inspiroval se Vašák ve svých literárněvědných pracích jak matematickými metodami, tak také teoriemi informace, kybernetiky, komunikace a zejména teorií systémů. Zprvu se zajímal především o matematickou lingvistiku a podílel se na výzkumu statistických charakteristik češtiny, přitahovala jej též versologie. Po časopiseckých studiích vstoupil do literární vědy na počátku osmdesátých let knihou Metody určování autorství, v níž se pokusil na textologické bázi vypracovat logické schéma vedoucí k odhalení pravého původce sporného slovesného díla. Usoustavňující výklad textologie jako oboru z pomezí lingvistiky a literární vědy podal v teoretickém úvodu týmové publikace Textologie. Teorie a ediční praxe, kterou také koncipoval a redigoval. Pokusem o systémové zpracování autorova ústředního tématu je kniha Autor, text a společnost, propojující řadu frekventovaných literárněvědných pojmů a kategorií do souhrnnějšího modelu vztahu uměleckého díla, komunikačních systémů a společnosti.
Z dějin české literatury Vašáka zaujal zejména Karel Hynek Mácha. Problematice jeho osobnosti a díla věnoval nejeden časopisecký text, ale často mu sloužila i jako opora či doklad pro jeho teoretické koncepty a úvahy (např. v esejistické studii s charakteristickým názvem Matematika, exaktnost a literatura). V edici Literární pouť Karla Hynka Máchy nashromáždil dostupné dokumenty o ohlasu spisovatelovy tvorby (zejména Máje) v letech 1836–1858 a přesvědčivě doložil důležitost tohoto období pro její recepci. Na tuto práci navazuje edice Česká pouť Karla Hynka Máchy, sledující recepci Máchova díla a vytváření máchovského mýtu až do roku 1939. V příspěvku do sborníku Prostor Máchova díla nastínil teorii a fungování tzv. zástupného jazyka. Kniha Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy obsahuje úplný přepis Máchových šifrovaných zápisků z roku 1835 a rekapituluje spor nad Máchovými intimními deníky. Až posmrtně vyšel výbor ze starších Vašákových máchovských studií Sám v davu s Máchou.
Početně bohatým doplňkem Vašákovy práce literárněvědné je jeho činnost recenzní, kulturně a společensky publicistická, fejetonistická, reportážní aj., protipólem je pak jeho zájem kulinářský, z něhož vedle časopisecky publikovaných receptů vznikly vtipné, fejetonisticky zpracované kuchařky (Poezie kuchyně aneb Recepty s příběhy, Magie v kuchyni aneb Svíčková na střeše) a humoristické příběhy s recepty (Labužnické příběhy aneb Učeň mistra Savarina).
Z dějin české literatury Vašáka zaujal zejména Karel Hynek Mácha. Problematice jeho osobnosti a díla věnoval nejeden časopisecký text, ale často mu sloužila i jako opora či doklad pro jeho teoretické koncepty a úvahy (např. v esejistické studii s charakteristickým názvem Matematika, exaktnost a literatura). V edici Literární pouť Karla Hynka Máchy nashromáždil dostupné dokumenty o ohlasu spisovatelovy tvorby (zejména Máje) v letech 1836–1858 a přesvědčivě doložil důležitost tohoto období pro její recepci. Na tuto práci navazuje edice Česká pouť Karla Hynka Máchy, sledující recepci Máchova díla a vytváření máchovského mýtu až do roku 1939. V příspěvku do sborníku Prostor Máchova díla nastínil teorii a fungování tzv. zástupného jazyka. Kniha Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy obsahuje úplný přepis Máchových šifrovaných zápisků z roku 1835 a rekapituluje spor nad Máchovými intimními deníky. Až posmrtně vyšel výbor ze starších Vašákových máchovských studií Sám v davu s Máchou.
Početně bohatým doplňkem Vašákovy práce literárněvědné je jeho činnost recenzní, kulturně a společensky publicistická, fejetonistická, reportážní aj., protipólem je pak jeho zájem kulinářský, z něhož vedle časopisecky publikovaných receptů vznikly vtipné, fejetonisticky zpracované kuchařky (Poezie kuchyně aneb Recepty s příběhy, Magie v kuchyni aneb Svíčková na střeše) a humoristické příběhy s recepty (Labužnické příběhy aneb Učeň mistra Savarina).
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře a beletrie: Metody určování autorství (studie, 1980); Autor, text a společnost (studie, rozmnož., 1986); Matematika, exaktnost a literatura (studie, 1986); Pouť litoměřická, pouť česká (studie, 1997); Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy (studie, 2007, rozš. vyd. 2009); Sám v davu s Máchou (studie, 2011).Ostatní práce: Poezie kuchyně aneb Recepty s příběhy (kulinářské FF a recepty, 1990); Magie v kuchyni aneb Svíčková na střeše (recepty, 2000, pod pseud. Kája Vařík); Labužnické příběhy aneb Učeň mistra Savarina (vyprávění a recepty, 2010).
Účast v týmových pracích: Matematika pro informační pracovníky (1972); Statistika pro informační pracovníky (1973); Slovník literárních směrů a skupin (1977); Slovník literární teorie (1978; rozšíř. 1984); Lexikon české literatury 1 (1985); Textologie. Teorie a ediční praxe (1993, též redig.).
Příspěvky ve sbornících: Prague Studies in Mathematical Linguistics (1967, s J. Krausem; 1972, s E. Slavíčkovou; 1976, se S. Mazáčovou a s neuvedenými M. Červenkou a K. Sgalovou; 1981); Pytannja strukturnoj leksykolohyji (Kijiv 1970); Lidová píseň a samočinný počítač (1972); Voprosy statističeskoj stilistiki (Kijiv 1974); Application of Mathematical Models and Computers in Linguistics (Sofija 1976); Prague studies in mathematical linguistics (1976, se S. Mazáčovou); Literární archiv 8–9 (1978); Československé přednášky pro VIII. mezinárodní sjezd slavistů v Záhřebu (1978); Musicologica slovaca 6 (Bratislava 1978); Colloque international de textologie a Matrafüred (Budapest 1978); Funkce vědy ve vývoji slovanských kultur v XVIII. a XIX. století (1987); Lingvostatika i kvantitativnyje zakonomernosti teksta (Tartu 1980); Vedeckotechnická revolúcia a literatúra (Bratislava 1982); Avant-texte, texte, apres-texte (Budapest – Paris 1982); Československá slavistika (1983); Actes du deuxieme colloque de lexicologie politique du Saint Cloud (Paris 1983); Actes du Congres informatique et sciences humaine (Herent 1983); Sborník statí věnovaných doktoru Slavomíru Wollmanovi k šedesátým narozeninám (1985); Člověk a příroda v novodobé české kultuře (1986); Problémy a cesty užšího sepětí společenských věd s praxí (1986); Zasloužilý umělec Josef Nesvadba (1986); Protokol IV. sjezdu Svazu českých spisovatelů (1987); Prameny české moderní kultury (1988); Filozofická východiska využití kvantitativních metod ve vědeckém poznávání (1989); Člověk a příroda v novodobé české kultuře (1989); Úloha metafory ve vědeckém poznávání a vyjadřování (1990); Československá štátnost a literatúra (Bratislava 1990); Symbol v lidském vnímání, myšlení a vyjadřování (1992); Intuice ve vědě a filozofii (1993); Český romantismus v evropském kontextu (1993); Model a analogie ve vědě, umění a filozofii (1994); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Myšlení v paradoxu, paradox v myšlení (1998), Jasná noci! Temná noci! (2010).
Uspořádal a vydal: Literární pouť Karla Hynka Máchy (1981, ed. příprava s R. Havlem); Prostor Máchova díla (1986, též přisp.); A slova tvá teď se mnou jdou... (BB o K. H. Máchovi, 1986); Prameny české moderní kultury 1, 2 (1988, s O. Králem a B. Svadbovou); Smějeme se době a sobě (1994, s J. Žáčkem, též přisp.); Česká pouť Karla Hynka Máchy (1999, s R. Havlem a S. Mazáčovou); Máj – Mai (dvojjazyčné česko-německé vyd., 2006, s P. Dvořáčkem a M. Jähnichenem).
LITERATURA
Recenze: Metody určování autorství: L. Soldán, Tvorba 1980, č. 36; E. Maur, Československý časopis historický 1981, č. 5; M. Mináriková, Slovenská literatúra 1981, č. 3; J. Kraus, SaS 1981, č. 1; M. Rulfová (= A. Stich), Naše řeč 1981, č. 2; M. Otruba, ČL 1982, č 3 (zde); A. Wildowa-Tosi, Ricerche slavistiche (Roma) 1984, s. 368 * Literární pouť Karla Hynka Máchy: M. Pohorský, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 39; R. Šťastný, LM 1982, č. 10; V. Štěpánek, ČL 1983, č. 6 (zde); F. Cinger, Právo 31. 8. 2004; J. Slomek, LidN 24. 6. 2004; M. Nyklová, Čtenář 2005, č. 4 * Autor, text a společnost: Z. Hrbata, ČL 1988, č. 1; O. Šoltys, SaS 1988, č. 2 * Matematika, exaktnost a literatura: ev, Listy Klubu přátel poezie 1986, červen; J. Chuchma, MS 1986, č. 29; mš: Opus musicum 1986, č. 9; (ra) (V. Macura), ZN 5. 8. 1986; M. Kubínová, Estetika 1988, č. 1 * Poezie kuchyně aneb Recepty s příběhy: Josef Holý, RP 27. 3. 1991; L. Svobodová, NK 1991, č. 25; D. Vlašínová, BV 4. 6. 1991 * Textologie. Teorie a ediční praxe: M. Pohorský, NK 1994, č. 6; M. Otruba, LitN 1994, č. 10 (zde); E. Macek, ČL 1994, č. 3 (zde) * Česká pouť Karla Hynka Máchy: F. Cinger, Právo 27. 8. 1999; K. Sýs, Obrys-Kmen 2000, č. 24 * Magie v kuchyni aneb Svíčková na střeše: M. Blahynka, Haló noviny 1. 12. 2000, příl. Obrys-Kmen, č. 48 * Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy: P. Kovařík, Pražský deník 13. 11. 2007; I. Šlajchrt, Respekt 2007, č. 49; P. Hora, Tvar 2008, č. 10; P. Šidák, A2 2008 (zde), č. 5; M. Blahynka, Haló noviny 25. 10. 2008, příl. Obrys-Kmen, č. 42; Z. Hrabica, Haló noviny 12. 9. 2010, příl. Obrys-Kmen, č. 37; M. Blahynka, Haló noviny 19. 11. 2010, příl. Obrys-Kmen, č. 45 * Labužnické příběhy aneb Učeň mistra Savarina: D. Jíchová, Litenky 2011, č. 5/6.
Rozhovory: Z. Pšenicová, VP 11. 7. 1986; fr, Tvorba 1987, příl. Kmen, č. 23; O. Hrivňáková, SvSl 5. 6. 1993; V. Bednářová, Dobrý večerník 28. 11. 1994; O. Hrivňáková, Reflex 1994, č. 24; F. Cinger, RP 8. 4. 1994; jip, Učitelské noviny 1995, č. 31; an, Týden 1995, č. 15; F. Cinger, Právo 21. 5. 1996; E. Štědroňová, Xantypa, listopad 1997; F. Cinger, Právo 27. 5. 1998; F. Cinger, Právo 21. 1. 2008; J. Týfa, Grand Biblio 2010, č. 1/2.
K životnímu jubileu: F. Cinger, Právo 12. 2. 2001.
Nekrology: J. Zeman, Češtinář 2010/11, č. 4; L. Brožek, Grand Biblio 2011, č. 2; F. Cinger, Právo 9. 2. 2011; I. Matějka, LitN 2011, č. 7; Z. Hrabica, Haló noviny 11. 3. 2011, příl. Obrys-Kmen, č. 17; P. Zedník, Cesta Vrchovinou 2011, č. 11.
Rozhlas: Rozhovor s Pavlem Vašákem o K. H. Máchovi (Host Radiožurnálu 12. 3. 2010 (zde).
Autor hesla: Bohumil Svozil (1998)
Aktualizace hesla: 8. 2. 2016
(kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 8. 2. 2016
(kb; eb)