Slovník české literatury po roce 1945

František KŘELINA

* 26. 7. 1903, Podhradí (u Jičína)

† 25. 10. 1976, Praha

Prozaik a básník, představitel ruralismu; autor literatury pro děti

Pocházel z rodiny kameníka a rolníka. V Jičíně navštěvoval od roku 1914 měšťanskou školu a od roku 1918 učitelský ústav (maturoval v roce 1922). Jako učitel působil nejprve na různých obecných školách v severovýchodních Čechách (v letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu), po získání aprobace pro školy měšťanské (1929) učil v Českém Dubu a po německém záboru v září 1938 krátce v Kobylech u Turnova. V letech 1939–1951 byl učitelem v Praze na měšťanských a později jednotných školách. V roce 1951 byl z politických důvodů zatčen a v rámci procesu s tzv. „zelenou internacionálou“ odsouzen k dvanácti letům vězení (spolu s Josefem Knapem, Václavem Prokůpkem, Zdeňkem Kalistou a Janem Zahradníčkem). Roku 1960 byl z vězení propuštěn a v roce 1967 v plném rozsahu rehabilitován. V letech 1960–1964 pracoval jako stavební dělník. V roce 1964 odešel do důchodu a věnoval se literární tvorbě. – Jeho dcerou byla spisovatelka Hana Pražáková; Křelinovi věnovala biografické romány Nadějí tu žijem [2001] a Dobrý den Brno [2005].

Redigoval časopis Sever a východ (1925–1927, s Josefem Knapem, Janem Knobem, Václavem Prokůpkem) a knižnici Česká tvorba (1940–1944). Kromě časopisů, které redigoval, přispíval zejména do periodik Národní osvobození, Cesta, Lumír, Venkov (1929–1941, zde literární kritika a fejetony), Brázda, Akord, Řád, Vyšehrad, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Naše rodina aj. V šedesátých letech publikoval v podnikovém časopise Výstavba Prahy (v roce 1962 zde otiskl prozaický seriál Tanec kolem míchačky). Řada rukopisů zůstala nevydána – např. experimentální detektivka Bezhlavý jezdec řehtá na mraky, historický román z dob Přemyslovců Po meči a po přeslici nebo dvoudílná novela z vesnického prostředí Hana Oralová. Román Pokoj vám, který měl tvořit třetí část trilogie Země dědičná a jehož vydání bylo v roce 1939 zastaveno, Křelina posléze přepracoval a vydal pod názvem Bábel. K autorovým sedmdesátým narozeninám vznikla rukopisná práce Emila J. Havlíčka Abych budil slova (1973), dosud pouze samizdatově vyšla studie Zdeňka Kalisty Svědectví o Františku Křelinovi (Česká expedice 1987). – Užíval pseudonymy a šifry: K. Janda, Karel Janda; -a, A. M., F. K., K., Kř., ř.

Příklonem k mytickému pojetí selství a venkova, stavěnému do protikladu vůči mravně zkaženému městu, se Křelina stal (vedle Josefa Knapa) nejvýznamnějším představitelem českého literárního ruralismu tak, jak jej ve třicátých letech představoval okruh autorů soustředěných zejména okolo časopisu Sever a východ. Již v trojici básnických sbírek, které předznamenaly Křelinovu tvorbu prozaickou, je hlavním tématem hluboký prožitek zakotvenosti v rodném kraji. Romány a povídkovými soubory z druhé poloviny třicátých let (Hlas na poušti, Hubená léta, Puklý chrám, Jalovčí stráně) pak vytvořil osobitou koncepci venkovské prózy, založenou na křesťanských mravních zásadách, stále oživovaných bytostným sepětím vesnického člověka s půdou a rodem. Vesnici Křelina považoval za jádro národního společenství a nevyčerpatelný zdroj mravních jistot. Typem svého vypravěčství navazoval jednak na etickou linii próz Karoliny Světlé, jednak na tvorbu tzv. francouzského regionalismu (Charles Ferdinand Ramuz, Jean Giono), jejichž hrdinové byli tvrdě podrobeni zákonitostem neproměnného řádu přírody a Božích úradků. Jedním z hlavních propagátorů ruralismu a obhájcem kulturního tradicionalismu (jak jej v českém kulturním kontextu ztělesňoval zejména Arne Novák) byl Křelina také v publicistice a literární kritice, kterou uveřejňoval zejména v časopise Venkov. – Za nacistické okupace Křelina opustil venkovskou tematiku a na historických a exotických látkách sledoval odvěký boj dobra se zlem, v němž vítězí milosrdenství a láska nad zlobou a nenávistí (Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká; Amarú, syn hadí). Také jeho tvorba poválečná je prosycena silným křesťanským étosem, s nímž hodnotí lidickou tragédii (Každý své břímě) i vlastní existenciální vykořeněnost propuštěného politického vězně (Má přítelkyně Dora). – Povolání učitele se promítlo nejen do Křelinovy tvorby pro mládež (Z bukového dřeva, Můj otec kapitán) a do jeho činnosti ediční (vydávání žákovských slohových prací); v celém jeho díle hrají děti, nositelé předobrazu rajské čistoty a nevinnosti, významnou roli.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Půlnoční svítání (BB 1927); Hlas kořenů (PP 1927; uprav. vyd. prózy Zápas s tit. Rostl tam jalovec a vřes, in Jalovčí stráně; 1942 též samostatně); Předjitřní tma (BB 1930); Plaché světlo (BB 1934); Hlas na poušti (R 1935); Hubená léta (R 1935; přeprac. 1969); Puklý chrám (R 1936; 1. přeprac. 1941; 2. přeprac. 1949); Postila (D 1937, i prem.); Jalovčí stráně (PP 1937; 1. přeprac. 1947; 2. přeprac. 1967; upr. vyd. P Vánoční stromek s tit. Zmijí dědek in Zmijí dědek a jiné povídky pro mládež); Klíče království (PP 1939; rozšíř. 1971; upr. vyd. P Pán ochránce můj in Zmijí děděk a jiné povídky pro mládež); Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká (R 1940; 1. přeprac. a rozšíř. 1946, obsahuje i P Královna a žebračka ze sbírky Kamenný orchestr; 2. přeprac. a rozšíř. 1969); Daliměřický pohřeb (P 1940, příloha 5. sv. sborníku Hollar); Amarú, syn hadí (R 1942); Z bukového dřeva (P pro ml., 1943); Zmijí dědek a jiné povídky pro mládež (1946); Můj otec kapitán (P pro ml., 1947); Na březích Botiče (R 1948); Bábel (P 1968); Má přítelkyně Dora (P 1968); Cesta do Aiginy (P 1969); Každý své břímě (P 1969); Soud nad Bábelem (R 1995).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Památník na oslavu osmdesátiletého trvání Raisova státního koedukačního učitelského ústavu v Jičíně (1929); Básníci selství (1932); Sborník K. V. Raise na paměť 10. výročí úmrtí (1936); Tváří k vesnici (1936); Monumenty a květiny T. G. M. (1937); O Josefu Pekařovi (1937); Český bibliofil (1939); Věčný Mácha (1940); Kde domov můj (1940); Prezident Osvoboditel (1941); Kamenný orchestr (1944); K poctě zbraň praporu! (1945); Kameny základní (1946); Pozdrav k sedmdesátinám Jakuba Demla (1948); Náš Ještěd (1969); Sborník pětadvacíti (1969); Bítov (1991); Betlémští pastýři (2000) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: Dětskýma očima (sb. slohových prací žákovských z Českého ráje, 1934); K. Světlá: Škola mé štěstí (1940, zde též K. povídka o mládí K. Světlé); Věčný Mácha (sb., 1940, s dalšími); Děti své doby, jak se jeví v slohových zápiscích žákyň měšťanských škol pražských (1946); Květnové dni v slohových pracích žákyň druhé měšťanské školy v Praze-Vršovicích (1946).

LITERATURA

Knižně: M. Trávníček: O Františku Křelinovi (studie, bibliografie 2003).
Bibliografie: F. Všetička, Proglas 1991, č. 3/4.
Studie a články: J. V. Sedlák in sb. Básníci selství (1932); K. Sezima in Mlází (1936); R. Habřina in sb. Tváří k vesnici (1936); B. Fučík: Cesta Františka Křeliny, Akord 1940/41, č. 9/10; J. Strakoš: Lyrická aktualizace námětu v historickém románu Františka Křeliny, Řád 1941, č. 2; J. Š. Kvapil in Venkov v současné české beletrii (1944); V. Lišková in Posmrtný odlitek z prací V. Liškové (1945); A. Novák: doslov, in Puklý chrám (1949); M. Trávníček: Z Máchových ohlasů, Zprávy Spolku českých bibliofilů 1986, č. 1; Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991); Emil J. Havlíček: František Křelina, Severočeský dialog 1991, č. 1; F. Všetička: Profil Františka Křeliny, Proglas 1991, č. 3–4; J. Šimůnek: Ruralisté z Českého ráje (1993); D. Moldanová: František Křelina a jeho romány o Bábelech, ČJL 44, 1993/1994, č. 3/4, též in České příběhy (2007); B. Fučík in Setkávání a míjení (1995); L. Nováková: Tvorba pro děti a mládež ruralistů okruhu revue Sever a východ ve 40. letech, SPFFBU, Řada literárněvědná bohemistická (V), 2000, č. 3; J. Med: Návrat k tradicím: Křesťansky orientovaná próza šedesátých let, Host 2001, č. 5; Z. Dvořáková in Navzdory nenávisti a mstě. Z politických procesů 1952 až 1953 (2002); F. Všetička in Kroky Kalliopé. O kompoziční poetice české prózy čtyřicátých let 20. století (2003); M. Trávníček: Neznámý román, Akord 2003, č. 4; L. Jehlička: Křik koruny svatováclavské, Akord 2004, č. 2; Zdeněk Kalista: Historická próza F. Křeliny, in Literatura určená k likvidaci III (2006); H. Fajstauerová: Příběh z 50. let. Václav Prokůpek, Josef Knap a František Křelina, in Ruralismus, jeho kořeny a dědictví (2005); M. Dvořák in O katolictví v české literatuře 20. století (2007); E. Nováková: Křelinův Amarú, syn hadí in Literatura určená k likvidaci IV (2009); H. Pražáková: Vězeňská korespondence Františka Křeliny in Literatura určená k likvidaci IV (2009); M. C. Putna in Česká katolická literatura v kontextech 1918–1945 (2010); P. Anev: Procesy s údajnými přisluhovači Zelené internacionály, Paměť a dějiny 2012, č. 4; R. Ferklová: Nedobrovolné cestování laskavého kantora Františka Křeliny, Marginalia Historica 2017, č. 1.
Recenze: Půlnoční svítání: J. V. Sedlák, Tribuna 15. 5. 1927; V. Brtník, Venkov 26. 5. 1927; J. B. Čapek, Sever a východ 1927, č. 4, J. H. (= J. Hora), LitN 1927, č. 16 * Hlas kořenů: PF (= P. Fraenkl), Rozpravy Aventina 1927/1928, č. 5 * Plaché světlo: V. Hrbek (= Z. Kalista), Lumír 1933/34, č. 9/10; A. N. (= A. Novák), LidN 1. 4. 1934; G. (= F. Götz), Národní osvobození 15. 4. 1934 * Hlas na poušti: F. X. Šalda, ŠZáp 1934/35, č. 7/8; K. Sezima, Lumír 1934/35, č. 8; Kp. (= J. Knap), Venkov 24. 2. 1935; A. N. (= Anre Novák), LidN 25. 3. 1935 * Hubená léta: F. X. Šalda, ŠZáp 1935/36, č. 4/5; P. Eisner, Prager Presse 20. 7. 1935; G. (= F. Götz), Národní osvobození 29. 6. 1935; A. N. (= A. Novák), LidN 28. 7. 1935; K. Sezima, Lumír 1935/36, č. 3 * Puklý chrám: Kp. (= J. Knap), Venkov 25. 12. 1936 * Jalovčí stráně: Kp (= J. Knap), Venkov 19. 12. 1937; A. N. (= A. Novák), LidN 9. 1. 1938 * Dcera královská...: V. Jirát, KM 1941, č. 2; V. Stupka, Kolo 1941, č. 1; J. Pilař, Čteme 1939/40, č. 20; J. Heyduk, Venkov 8. 12. 1940; -a (= J. Hora), České slovo 8. 12. 1940; J. B. Čapek, Naše doba 1940/41 , č. 8 * Amarú, syn hadí: V. Jirát, KM 1942, č. 9/10; B. Fučík, Akord 1942/43, č. 3/4; bs (= B. Slavík), LidN 29. 11. 1942; V. Lišková, Slovo a slovesnost 1943, č. 1 * Bábel; Má přítelkyně Dora: Š. Vlašín, RP 26. 6. 1969; M. Veselá, Kostnické jiskry 1969, č. 11; T. Pěkný, Maketa 1969, č. 1; S. Bartůšková, HD 1969, č. 3 * Každý své břímě: V. Falada, MF 23. 1. 1970; M. Flegl, Kostnické jiskry 1970, č. 6; S. Bartůšková, HD 1970, č. 7; Martin C. Putna, Souvislosti 1991, č. 1 * Soud nad Bábelem: I. Harák, Scriptum 1997, č. 22; J. Wiendl, NK 1995, č. 22.
Nekrolog: Dr. A. K. (= A. Kratochvil), Národní politika (Mnichov) 1977, č. 1.
Vzpomínky: H. Pražáková: Nadějí tu žijem (P 2001), Dobrý den Brno (2005).
Archiv: LA PNP: Osobní fond.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963, dodatky A–M

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)

Aktualizace hesla: 28. 5. 2021 (pš)

Aktualizace bibliografie: 28. 5. 2021 (pš)

zpět na hlavní stranu