Slovník české literatury po roce 1945
Vlastimil MILOTA
* 23. 12. 1923, Lipany nad Torysou (Slovensko)
† 25. 11. 1993, Hustopeče (u Brna)
Básník a prozaik
Otec byl Čech, respicient finanční stráže, později úředník, matka, Slovenka, pracovala jako dělnice. Dětství a mládí
prožil na Slovensku. Reálné gymnázium studoval v Košicích (1935–38), po jejich okupaci maďarskou armádou kvartu na gymnáziu v Prešově. 1939 byl otec propuštěn ze služeb Slovenského státu a rodina se odstěhovala do Rakovníka, kde Milota maturoval na obchodní akademii (1943). Poté byl nasazen na nucené práce v Německu (Mnichov); v březnu 1945 utekl. 1945–47 absolvoval vojenskou službu v západočeském pohraničí, 1947–49 pracoval jako účetní rakovnické mydlárny, margarinky a parfumerie (v této době byl rovněž na dobrovolné brigádě v kamenouhelném dole). Od 1949 byl vojákem z povolání, 1953 absolvoval vysokou vojenskou školu v Praze. Působil ve štábních a pedagogických funkcích (Praha, Prešov, Nitra), od 1958 v Brně. 1963 byl z vojenské služby propuštěn a stal se spisovatelem z povolání. 1969–76 pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži jako vedoucí dokumentačního střediska a knihovny. Poté se věnoval literatuře, příležitostně pracoval např. jako noční vážný na řepné kampani v cukrovaru, strážný v plnírně propan-butanu apod. Žil v Hustopečích u Brna.
Verše začal publikovat v
Hostu do domu a
Kultuře (1959), Slovenských pohľadech (Bratislava 1963),
Plameni,
Sešitech pro mladou literaturu, verše i prózu uveřejňoval v časopisech a novinách
Kultura,
Literární noviny, Červený květ (Ostrava), Obrana lidu, Rovnost, Rudé právo, Svobodné slovo, Květy,
Mateřídouška,
Literární měsíčník,
Tvorba, Věda a život,
Duha (Brno), Malovaný kraj (Břeclav) aj. Spolupracoval s Čs. rozhlasem (dramatizace románu Ruleta, 1973, a adaptace próz Poslední etapa, 1985, a Šestý splav, 1986) a s
Čs. televizí (Poslední etapa, 1968, podle stejnojm. prózy), Ruleta (Bratislava 1981).
Jan Skácel uspořádal rozhlasové pásmo z jeho veršů Schůzky s tmou (1963).
V 60. letech se Milota představil básnickými sbírkami Schůzky s tmou a Vytloukání klínů, které vycházejí z životních zážitků, obsahují i nebanální, cudnou milostnou lyriku a pokoušejí se vystihnout půvab moravské krajiny. Souběžně publikoval prózy psané slovensky a se slovenskou tematikou. Postavu Jánošíka zachytil v románu Já musím byť zbojník, zkušenosti autorova otce z doby Maďarské a Slovenské republiky rad se odrazily v románu Ruská ruleta. Od konce 60. let dával Milota přednost českému jazyku a prozaickému žánru. V centru jeho tvorby byly novely, vyznačující se realistickou kresbou různorodého prostředí a inspirované válečnými událostmi na Slovensku (Poslední etapa, Mlčení na medvěda) nebo prostředím jižní Moravy, v nichž dominuje varování před narušením přírodní i životní rovnováhy (Znamení ryb, Let okrového čmeláka). Často zobrazoval člověka v mezní životní situaci, ať již je to vypjatá doba totálního nasazení (Tiché vzpoury), nebo bilancování nespravedlivě odsouzeného člověka, vracejícího se zpět do normálního života (Neznámý voják), či problémy spojené s odhalováním dávné viny (Mlčení na medvěda). Výběr takřka všech protagonistů poznamenala autorova dlouholetá vojenská služba: jsou jimi většinou vojáci, kteří obtížně hledají zakotvení a uplatnění v rozporuplném civilním světě. Tvorba z posledních let inklinovala k humoristickému a detektivnímu žánru. Ale i v ní se projevuje rozpor mezi hledáním kladu v době a lidech a nalézáním kontroverzních absurdit.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Schůzky s tmou (BB 1961); Já musím byť zbojník (slovensky, R, Bratislava 1964; česky: 1966); Ruská ruleta (slovensky, R, Bratislava 1968; česky: přeprac. s tit. Ruleta, 1989); Vytloukání klínů (BB 1968); Neznámý voják (P 1969); Poslední etapa (P 1970); Ďáblíci v trojstupu, Mlčení na medvěda (PP 1974); Tiché vzpoury (R 1975); Země nad hlavou (P 1976); Znamení ryb (P 1978); Vodní panna (P 1980); Let okrového čmeláka (P 1981); Šestý splav (P 1988); Návrat osamělého střelce (PP, BB 1988, obsahuje též uprav. prózu Mlčení na medvěda s tit. Medvědí šlépěj); Ruleta (R 1989).
Příspěvky ve sbornících: Pád do výšky (1966); Bouřlivá svítání (1975); Vzrušeným dechem (1975); Sklizeň světla (1983); Jarní zpěv (1985).
Uspořádal: Ladění (Almanach prací mladých autorů Krajské literární soutěže Františka Halase pro mladé autory do 35 let, 1989).
LITERATURA
Studie a články: D. Vlašínová: Prozaik let přelomu, Duha 1988, č. 4.Recenze: Schůzky s tmou: O. Sus, HD 1962, č. 5 * Vytloukání klínů: O. Sus, HD 1968, č. 12; J. Opelík, Plamen 1969, č. 1 * Neznámý voják: vl (Š. Vlašín), RP 23. 1. 1970; A. Jelínek, MF 6. 2. 1970; M. Suchomel, HD 1970, č. 5 * Poslední etapa: O. Brůna, Obrana lidu 2. 9. 1970 * Ďáblíci v trojstupu, Mlčení na medvěda: M. Janů-Veselá (M. Jungmann), Práce 27. 9. 1974; J. P. Kříž, LM 1974, č. 10; V. Dostál, Tvorba 1974, č. 36 * Tiché vzpoury: M. Janů-Veselá (M. Jungmann), Práce 4. 2. 1976; D. Kořínková, Rovnost 24. 2. 1976 * Země nad hlavou: I. Zítková, MF 19. 10. 1976; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 52–53, též in Ve škole života (1980) * Znamení ryb: F. Soldan, SvSl 15. 8. 1978; J. P. Kříž, Rovnost 24. 8. 1978; M. Janů-Veselá, Práce 30. 5. 1978 * Let okrového čmeláka: L. Soldán, Rovnost 22. 1. 1982.
Autor hesla: Drahomíra Vlašínová (1998)
Aktualizace hesla: 31. 12. 2006
(ap)
Aktualizace bibliografie: 31. 12. 2006
(ap)