KŘESŤANSKÁ AKADEMIE
Středisko katolické inteligence v exilu Křesťanská akademie (KA) bylo založeno v květnu 1950 v bavorském Prienu u Chiemského jezera jako studijní, informační, dokumentační a ediční ústav Cyrilometodějské ligy akademické, jež vznikla o rok dříve v Londýně. Roku 1951 se KA přestěhovala do Říma a usídlila se v papežské koleji pro výchovu katolických kněží z československých diecézí Nepomucenum. Vedle rozvíjení dálkových studijních programů a materiální i duchovní pomoci obyvatelům uprchlických táborů se od počátku snažila naplňovat i svůj ediční program. V padesátých letech tak činila spíše příležitostně, během šedesátých let pak poněkud aktivněji zejména v souvislosti s utlumením vydavatelské činnosti partnerské edice >Sklizeň svobodné tvorby. V roce 1966 se KA stala součástí nově založeného Českého náboženského střediska Velehrad se sídlem v Římě, které především v osmdesátých letech finančně i organizačně přispělo k výraznému zvýšení její vydavatelské produkce.
Ediční činnost KA redakčně a administrativně zajišťovali mj. Karel Vrána (1925–2004, též pseud. Pavel Želivan), Josef Benáček (1925–2006), Josef Koláček (*1929), Petr Ovečka (1922–2009), František Planner (1912–1999), Jaroslav Václav Polc (1929–2004) a Karel Skalický (*1934), z externích redakčních spolupracovníků mj. Ivan Jelínek, Antonín Kratochvil, Ladislav Radimský a Robert Vlach. O grafickou úpravu svazků profilových edic Studium a Vigilie se starala především Gertruda Goepfertová-Gruberová, dále mj. Jan Dostál, Michael Florian, Jiří Hejna, Francis Littna, Miroslav Šašek, Štěpán Zavřel a od sedmdesátých let Ludvík Kolek. Nakladatelskou značku navrhl Vojtěch Jiří Engelhart.
Do roku 1989 vydala KA celkem cca 280 publikací. Nejčastěji spolupracovala s tiskárnou Pontificia Università Gregoriana (P. U. G.) v Římě, později též s PRO v Římě a s tiskárnou Prostampa. KA sídlila na Via Concordia č. 1 v Římě.
Po roce 1989 KA krátce pokračovala v samostatné nakladatelské činnosti, avšak od raných devadesátých let se jí věnovala výhradně ve spolupráci s domácími nakladateli. Později do České republiky přenesla veškeré své aktivity a v roce 2006 pod názvem Křesťanská akademie Řím přijala právní formu občanského sdružení se sídlem v Praze.
Předmětem edičních zájmů KA byly zpočátku základní náboženské texty, avšak již v roce 1951 vznikla ediční řada Studium (od 1951 dosud, do roku 1988 36 sv., red. Karel Vrána), která v programové návaznosti na stejnojmennou edici osobitého katolického myslitele a vydavatele Josefa Floriana přinášela především přeložená i původní filozofická a esejistická díla (z autorů původních prací mj. Jan Čep, Radim Palouš, Dominik Pecka, Rio Preisner, Ladislav Radimský, Karel Vrána, z překladů Bertrand De Clererq, Clive Staples Lewis, Jacques Maritain), beletrizované vzpomínky, sborníky a antologie. Jádrem literární edice Vigilie (od 1953 dosud, do roku 1989 70 sv., red. Josef Koláček, Josef Benáček, Karel Vrána) byla zejména v padesátých letech básnická a prozaická díla exilových spisovatelů, oceněná v každoročních literárních soutěžích KA a České kulturní rady v exilu (Jan Čep, Gertruda Goepfertová-Gruberová, Ladislav Radimský pod pseud. Petr Den, Božena Sirková, Milada Součková, Věra Stárková, Bedřich Svatoš, Robert Vlach), příležitostně doplňovaná tvorbou jiných českých autorů (od Jana Nerudy a Josefa Václava Sládka k Jaroslavu Durychovi, Karlu Schulzovi a Janu Zahradníčkovi) či překlady (Requiem Anny Achmatovové v překladu Roberta Vlacha aj.); řada těchto svazků vyšla ve spolupráci s edicí Sklizeň svobodné tvorby. Od sedmdesátých let přinášely Vigilie i soudobou tvorbu doma žijících spisovatelů (Klement Bochořák, Iva Kotrlá, Václav Renč, Zdeněk Rotrekl); z tvorby exilových literátů se nově objevují díla Josefa Koláčka, Anastáze Opaska či Miloše Šebora. Autorský okruh obou edic se podílel i na překladech cizojazyčných titulů. Řada svazků knižnic Studium a Vigilie vyšla ve spolupráci s dalšími exilovými nakladatelstvími a spolky (CCC Haarlem, Kruh přátel českého baroka, Opus Bonum, Speranza, Stojanov).
Různorodé náboženské tituly (liturgická i katechetická díla, církevní dějiny, modlitby, homiletika, katolická dogmatika, životopisy svatých) byly zahrnuty do náboženské edice (název vždy uváděn s malým začátečním písmenem, 1967–1990, 100 sv., red. Jaroslav V. Polc), která vznikla koncem šedesátých let jako přímý důsledek zvýšené poptávky čtenářů z Československa v době relativní tolerance státních orgánů vůči náboženské literatuře. Z původních děl zde vyšly např. knihy Jaroslava Kadlece, Václava Svobody, Tomáše Špidlíka, Františka Tomáška (pod pseud. Tomáš Malý) ad. Součástí edice byly tematická řada Druhý vatikánský sněm (1967–1988, 11 sv.) a hagiografická knižnice Sůl země (1967–1989, 13 sv.). V edici Skála (1976–1986, 14 sv.) vycházely papežské encykliky, projevy a oficiální vatikánské dokumenty. Dětem byla určena většina svazků Katechetické edice (1968–1971, 8 sv.). Několik náboženských publikací vyšlo též ve volné řadě, interně označované jako „modrá řada“ (1960–1968, zjištěno 9 sv., mj. stati Pavla Želivana Původ vesmíru a Původ života). Mimoedičně vydávané tituly často respektovaly grafickou úpravu některé z uvedených edičních řad.
Náklad svazků hlavních edic KA se obvykle pohyboval mezi 400 a 1000 výtisků.
Od devadesátých let se vydavatelská činnost KA postupně omezila na koprodukci s různými českými nakladatelstvími, která do svých edičních plánů zařazují jednotlivé svazky dvou základních knižnic KA a rámcově přitom respektují jejich původní programové vymezení. V edici Studium (v roce 2011 vyšel 195. svazek) nadále vycházejí texty filozofické, teologické a historické, popř. úvahy a eseje věnované společenskovědním tématům, edice Vigilie (v roce 2011 vyšel 140. svazek) je věnována především české beletrii (jednotlivé tituly a dva svazky Vybraných spisů Václava Renče /2000/, dále mj. Jan Čep, Jakub Deml, Miloš Doležal, Jaroslav Durych, Jiřina Fuchsová, Gertruda Goepfertová-Gruberová, František Lazecký, Luisa Nováková, Rio Preisner, Bohuslav Reynek, Ivan Slavík, Věra Stárková, Josef Veselý), v menší míře literární esejistice (Karel Vrána) a překladům. O realizaci těchto koedic se od roku 1994 stará především nakladatelství Trinitas ve Svitavách, některé knihy vyšly též v nakladatelstvích Atlantis, Aula, ERM, Host (Básnické dílo Ivana Slavíka, 1998–1999, 2 sv.), Krystal OP, Torst (jednosvazkové básnické dílo Ria Preisnera), Triáda, Vyšehrad, Zvon, dále v Centru pro studium demokracie a kultury v Brně, v Karmelitánském nakladatelství aj.
Roku 1954 KA převzala a z Londýna do Říma převedla vydávání měsíčníku Cyrilometodějské ligy Nový život (1954–2001), který vycházel od června 1949 (redigovali jej mj. Václav Feřt a Petr Ovečka). Vedle náboženských témat a zpráv z církevního života přinášel eseje, úvahy, povídky, recenze a informace o nově vydávaných publikacích. Pravděpodobně v letech 1951–1988 vydávala KA korespondenci pro české římskokatolické kněží v exilu Vinculum a na počátku padesátých let též v několika jazycích zpravodaj informační agentury Veritas. Časopis Studie (1958–1991), založený z iniciativy Karla Vrány a Františka Plannera, publikoval teologické, filozofické a historické stati a eseje, ve druhé polovině sedmdesátých let za redakce Karla Skalického rozšířil zájem o společenská a politická témata a zařazoval též dokumenty Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Pravděpodobně od roku 1967 vydávala KA svůj bulletin Academia Christiana, který vycházel obvykle jednou za rok a přinášel informace o akcích KA a její vydavatelské činnosti. Doloženy jsou též časopisy poboček KA v Německu, Rakousku a v Austrálii.
Studium (od 1951 dosud); Vigilie (od 1953 dosud); „modrá řada“ (1960–1968); Druhý vatikánský sněm (1967–1988); Sůl země (1967–1989); náboženská edice (1967–1990); Katechetická edice (1968–1971); Skála (1976–1986).
Literární soutěž KA byla vyhlášena v roce 1951, výsledky byly zveřejněny až v roce 1955 (v kategorii poezie Pavel Javor za sbírku Pozdrav domů, v kategorii prózy cena neudělena). – Následující ročníky od roku 1953 pořádány ve spolupráci s Českou kulturní radou v exilu (1953–1960; 1963–1966); dále uvedeni nositelé nejvyšších ocenění. Původní literární tvorba vč. esejistiky: 1953 Petr Den (= L. Radimský, S počítadlem na politiku), Jan Ještědský (= J. Karsten, Exulant Dante), F. Listopad (Tristan čili Zrada vzdělance), Věra Stárková (Kniha samoty), Bedřich Svatoš (Krůpěje zašlého času), Vladimír Štědrý (Věž svědectví); 1954 Jiří Kavka (= R. Vlach, Úlomky torza), A. D. Martin (= A. Bartušek, Atomový věk), Alfa (= R. Vlach, Cizinec mezi námi), F. Listopad (Umazané povídky), B. Svatoš (Mlha šatí strach); 1955 Oldřich Toman (Slunce a trny), Jana Borová (= A. Jeníková-Bernkopfová, Bosou nohou); Jaroslav Havelka (Pelyněk); 1956 Alfa (Osudový dopis a jiné humoresky); 1957 A. Kratochvil (Kniha setkání), Alfa (Mrtví chodí po světě); 1958 J. Kavka (Plavba), Milada Součková (Neznámý člověk), L. Radimský (Rub a líc našeho národního programu); 1959 Bohumil Berka (V létě na venku – Modré cesty), J. Kavka (Řeky), B. Svatoš (Krůpěje zašlého času), P. Den (Radost ve Veselí), Dag-Mar (= D. Cibulková, nebo D. Trnková, Prázdniny ve Španělsku); 1960 B. Svatoš (Zády k světu), M. Součková (Pastorální suita), B. Sirková a J. Zacpalová (U táborového ohně); podle poroty KA navíc Jan Čep (Útržky z deníku), Karel Schwarzenberg (Písně českého státu); 1961–1963 B. Svatoš (Nechodí po horách), F. Listopad (Z města do města), M. Součková (S. Petrus ad vincula), J. Kavka (Labyrint), L. Radimský (Cesta k politickému poznání), 1964 B. Berka (Modré cesty), M. Součková (Alla Romana), Olga Valeská (Za železnou oponou), podle poroty KA navíc Ivan Jelínek (V sobě letohrad); 1965 L. Radimský (Skloňuj své jméno, exulante!), B. Sirková (Tambo, nedávno minulé), Felix Mikula (Záhada a tajemství), Josef Ševčík (O víře v Boha), Nikolaj Terlecký (Úloha Ignacia Espera); 1966 B. Svatoš (Zmatení světla), Vilém Špalek – Gran Embustero (Tam Portugués nalévá svůj jed), Jiřina Fuchsová (Kalif z Bagdádu), Jan Bezejmenný (pseud., Z temných dob), Antonín Novotný (Milostné pražské Jezulátko), Adolf Němec (Třináct let v Brazílii). – Překlady: 1954 Jaromír Petříček (O. V. L. Milosz: Ohvězděná paměť), Josef Staša (F. Werfel: Jakobowski a plukovník); 1955 J. Borová (výbor Slyším Ameriku zpívat), J. Petříček, Z. Rutar). – Filozofie: 1954 Věra Stárková. – Teologie: 1954 Z. Daněk, Štěpán Pražák a Ivo Císař. – Obory vědní: 1954 Josef Kratochvil; 1961–1963 Milíč Kybal (Blahoslavená Anežka Česká). – Hudební tvorba: 1954 Karel Janovický, Štěpán Heyda; 1965 Bruno Svoboda.
LITERATURA
Bibliografie: A. Zach: Kniha a český exil (1995, bibliografie do roku 1989); T. Halík: Víra a kultura (1995, soupis titulů do roku 1994).
Knižně: T. Halík in Víra a kultura (1995); M. Přibáň in Prvních dvacet let (2008).
Studie a články: Exilová vydavatelství – Křesťanská akademie Řím, Zprávy SVU (New York) 1979, č. 5; P. Ovečka: 30 let CML a KA, Nový život (Řím) 1980, č. 5 a č. 7/8; K. S. (= K. Skalický): Slovo na rozloučenou s našimi čtenáři, Studie (Řím) 1990, č. 132; Z. Hledíková: Historické publikace Křesťanské akademie v Římě, Historické listy 1992, sv. 2; K. Skalický: Exilová Křesťanská akademie a časopis Studie, in Česká nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995).
Rozhovory: K. Vrána: Papežská kolej Nepomucenum, Studie (Řím) 1990, č. 130/131; P. Ovečka: Roma mia patria (připr. M. Doležal), Katolický týdeník 2001, č. 50, příl. Perspektivy č. 12; Křesťanská akademie Řím – Pokus o portrét jednoho exilového vydavatelství (soubor rozhovorů s J. Škarvadou, K. Vránou, K. Skalickým a P. Ovečkou, připr. M. Doležal), Souvislosti 2002, č. 1; K. Skalický: Své štěstí hledám na Jihu! (připr. R. Gális), Katolický týdeník 2004, č. 22, příl. Perspektivy.
Nekrology: G. T. Biňovec: Vzpomínka na profesora Jaroslava V. Polce, Dialog–Evropa 21, 2003, č. 1–4; M. Doležal: Zemřel teolog Karel Vrána, LidN 14. 12. 2004; M. Doležal: Nedral se do popředí (P. Ovečka), Katolický týdeník 2010, č. 5, příl. Perspektivy č. 3.