Slovník české literatury po roce 1945

Václav PEKÁREK

* 12. 9. 1907, Koloměřice (u Týna nad Vltavou)

† 6. 10. 1982, Praha

Literární historik a kritik

Otec byl rolníkem. Po absolutoriu na Státním učitelském ústavu v Českých Budějovicích (1928) učil Pekárek na Volné škole práce v Kladně (do 1932) a souběžně studoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze (absolvoval 1930 a poté zde byl asistentem). 1933–1945 působil jako učitel nejprve krátce v Dušníkách u Prahy a pak v různých obcích na Kladensku a v Kladně, kde bydlel. 1936–1939 byl členem literární skupiny Blok (tajemníkem její pražské části). Ve 30. letech též činný ve Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem, Socialistické akademii, Levé frontě aj. Od 1945 pracoval na ministerstvu školství a národní osvěty (nejprve tiskový referent, poté rezortní tajemník), odkud 1946 přešel se Zdeňkem Nejedlým na ministerstvo sociální péče a ochrany práce (jako jeho osobní tajemník) a 1948 jako osobní tajemník ministra zpět na ministerstvo školství. 1951–1953 byl vedoucím tajemníkem Svazu čs. spisovatelů. Od 1954 po odchod do důchodu 1967 vedl Kabinet pro studium Zdeňka Nejedlého ČSAV. Byl dlouholetým členem lektorské rady ÚV KSČ, kde revidoval překlady děl Vladimíra Iljiče Lenina.

Debutoval v roce 1929. Publikoval v periodikách Studentský časopis, Národní osvobození, Čin, Tvorba, Učitelské noviny, Věstník ČSAV, Kultura doby, U Blok, Lidové noviny, Hlas lidu (Kladno), Rudé právo, Kultura, Česká literatura, Filozofický časopis, Plamen, Literární noviny, Kulturní tvorba, Nový život, Praha–Moskva, a také v časopisech, které redigoval: Naše cesta (Kladno, 1930–1931), Var (1948–1953, výkonný a odpovědný redaktor pod vedením Zdeňka Nejedlého). Řídil edice: Naše vojsko (1931–1937), Naše cesta (Kladno, 1931–1933, i novou řadu v Družstvu Dílo, 1946), Kritická knihovna (Čs. spisovatel, 1949–1959), Knihovnička Varu (Melantrich, 1948–1949, Čs. spisovatel, 1949–1956). –
Užíval pseudonymů a šifer: Pavel V. Kovář, Pavel V. Korda, Václav Pokorný (v Učitelských novinách); V. P., V. Pek.

Po mladickém pokusu o „proletářskou poezii“ (jak zní podtitul sbírky Slovo o nenávisti) se Pekárek věnoval literární kritice. Už v první polovině 30. let spolupracoval se Zdeňkem Nejedlým, který se pro něj stal vůdčí autoritou a jehož dílu se později věnoval soustavně. Nejedlého (a vedle něho též Bedřicha Václavka) vykládal jako prvního a nejvýznamnějšího marxistického historika české kultury, ve své vlastní kritické praxi se s ním pak shodoval především v požadavku realismu a lidovosti a v důrazu na tradici ve spojení s ideologickou revolučností. Nejaktivněji Pekárek zasahoval do literárního dění po únoru 1948: vyvolal novou vlnu polemik o Jiřím Wolkrovi, proti radikalismu mladých komunistických kritiků obhajoval současnou tvorbu nezvalovské generace a později, ve druhé polovině 50. let, vytýkal naopak mladé poezii nepolitičnost a subjektivismus. Výbor jeho poválečných kritik a článků přinášejí knihy Literatura a skutečnost a Díla a osobnosti. Pro celé Pekárkovo dílo je příznačný kritický vztah k modernismu a zdůraznění světového názoru jako výchozího kritéria při hodnocení uměleckého díla.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Slovo o nenávisti (BB 1934, pod pseud. Pavel V. Kovář); Zdeněk Nejedlý (studie, 1948); Wolker, Neumann, Hora (stati, 1949); Literatura a skutečnost (stati, 1962); Bedřich Václavek – marxistický kritik a estetik (studie, 1972); Díla a osobnosti (stati, 1977).
Příspěvky ve sbornících: Proletářská poezie (1934); 70 let Zdeňka Nejedlého (1948); Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám (1953); Zdeněk Nejedlý dnešku (1958); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); K otázkám pokrokové tradice a revoluce v uměnovědě (VO 1963; 1965) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: K. Marx – B. Engels: O literatuře a literární kritice (výbor, 1937; i přel.); V. I. Lenin: Materialismus a empiriokriticismus (1933; revid. 1946); Z. Nejedlý: Velké osobnosti (výbor, 1948; přeprac. 1951; rozšíř. 1953) + Z české kultury (1951) + O výtvarnictví, hudbě a poezii (výbor, 1952) + O literatuře (výbor, 1953) + Za kulturu lidovou a národní (1953); J. Kollár: Slávy dcera (výbor, b. d., 1948); O Zdeňku Nejedlém (sb., 1948); A. Macek: Básně (1959) + Stati o kultuře, umění a literatuře (1963); Na paměť Zdeňka Nejedlého (sb., 1966, s J. Kubátem, též přisp.); Listy F. X. Šaldy a Zdeňka Nejedlého z let 1910–1932 (1974); J. Taufer: Básně (výbor, 1979); spisy: Sebrané spisy Zdeňka Nejedlého (1948–56, 51 sv.).

LITERATURA

Recenze: Zdeněk Nejedlý: K. Polák, PL 30. 6. 1948 * Wolker, Neumann, Hora: V. Tichý, Práce 27. 1. 1950 * Literatura a skutečnost: A. Jelínek, LitN 1963, č. 10; J. Hájek, Plamen 1963, s. 119 * Bedřich Václavek...: fp (= F. Průšek), Tvorba 1972, č. 47; -k (= J. Rybák), LM 1972, č. 1; Díla a osobnosti: O. Rafaj, RP 17. 9. 1977; M. Blahynka, Tvorba 1978, č. 3.
K životním jubileím: M. Blahynka, LM 1977, č. 5, též in Denní chléb (1978); L. Soldán, LM 1987, č. 7.
Nekrology: O. Rafaj, Tvorba 1982, č. 44, příl. Kmen, též in Literatura a čas (1985); J. Peterka: (nekrolog), LM 1983, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno; Městské muzeum Týn nad Vltavou: Osobní fond, archivní pomůcky nejsou.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)

Aktualizace hesla: 14. 7. 2006 (kb)

Aktualizace bibliografie: 14. 7. 2006 (kb)

zpět na hlavní stranu