ROZMLUVY
Nakladatelství Rozmluvy založil v Londýně roku 1982 – zprvu jako edici při stejnojmenné revue – publicista a překladatel Alexander Tomský (*1947). O tři roky později nakladatelství přesídlilo z Londýna do Purley a hned v prosinci 1989 z Purley do Prahy. Obálky publikací exilových Rozmluv navrhoval a některé knihy ilustroval Jan Brychta, na grafické úpravě dalších svazků se podílel zejména Pavel Büchler (autor nakladatelské značky a obálek edice Kra); jako ilustrátoři s nakladatelstvím spolupracovali Jaroslav Hovadík, Jan Koblasa a Lucie Radová. Na počátku devadesátých let se o grafickou úpravu nových titulů staral Václav Kučera. V letech 1993–2005 byl Tomský ředitelem nakladatelství Academia, kde realizoval své další ediční záměry. Po dobu, kdy byl zaměstnán v Academii a v nakladatelství Abonent ND (2005–2006), se produkce Rozmluv, které se v roce 1998 přestěhovaly do Řevnic, omezila na ojedinělé příležitostné svazky. Od roku 2007 Rozmluvy působí opět v Praze, nové tituly však vydávají téměř výhradně formou koedice.
V exilu vydal Tomský celkem 75 titulů (69 číslovaných svazků základní řady, 4 svazky edice Kra a 2 svazky mimo edice), přičemž některé souběžně vycházely ve zmenšeném formátu, určeném pro pašování do Československa. V období do roku 1993 vyšlo přibližně 40 publikací, od roku 2007 do konce roku 2013 cca 100 titulů. Nakladatelství zprvu sídlilo v Londýně na adrese 15 Broxholm Road, West Norwood, od roku 1985 v Purley (Surrey), 18 Church Hill. V devadesátých letech působily Rozmluvy na Vinohradské třídě č. 28 v Praze, od roku 1998 v Žižkově ul. č. 287 v Řevnicích a od roku 2007 v Rozvojové ul. č. 14 v Praze 6.
V osmdesátých letech se Rozmluvy soustředily především na českou exilovou i samizdatovou tvorbu. Vedle původních titulů však Tomský do svých edičních plánů také z ekonomických důvodů zařazoval nová vydání úspěšných rozebraných knih jiných exilových nakladatelství. Z převzaté sazby tak znovu vyšly romány a povídky Ivana Klímy, Jiřího Kovtuna, Zdeny Salivarové (nové vydání románu Honzlová předcházelo zahájení vlastní číslované ediční řady Rozmluv), Josefa Škvoreckého (mj. Mirákl) či Miloslava Švandrlíka (Černí baroni), poezie Ivana M. Jirouse (Magorovy labutí písně) a Jana Zahradníčka, vzpomínky Václava Černého (Pláč Koruny české) a Julia Firta (Knihy a osudy), studie a eseje Zdeňka Kalisty, Petra Pitharta (kniha Osmašedesátý vyšla původně v Indexu pod pseud. J. Sládeček), Milana Šimečky a publicistika Vladimíra Škutiny.
V původní beletristické produkci Rozmluv se objevila poezie Ivana Diviše, Libora Kovala, Jana Křesadla, Josefa Lederera či Karla Trinkewitze, próza Ladislava Dvořáka, Ivana Klímy a Jaroslava Strnada, připomenuta byla dramata Václava Havla z šedesátých let (s tit. Ztížené možnosti) a zastoupena byla i tvorba pro děti (Eda Kriseová). V samostatně číslované edici poezie Kra (1984–1987, 4 sv., red. Jiří Gruša) vyšly sbírky či výbory Antonína Brouska, Ivy Kotrlé, Jiřího Pištory a Ivana Wernische. Podobně jako Sixty-Eight Publishers zajímaly se i Rozmluvy o memoárovou literaturu (Ladislav K. Feierabend, Václav Šikl, Vínek vzpomínek Josefa Hiršala), literaturu faktu, filozofii a esejistiku (Václav Bělohradský, Václav Havel, Jan Patočka, Rio Preisner) a o literární kritiku (Milan Jungmann). Objevovala se též dosud netištěná nebo nově uspořádaná díla v Československu nevydávaných a již zemřelých autorů (mj. Básnické dílo Bohuslava Reynka, 1985–1986, 2 sv.), přebíraná obvykle ze samizdatových edic. Kromě toho Tomský vyhledával publikace, jež domácí nakladatelství připravovala koncem šedesátých let, ale které již na počátku normalizace nestačila vydat: z vytištěných archů tak mohly vyjít vzpomínky nakladatele Ladislava Kuncíře Život pro knihu a z ojediněle zachovaných výtisků již nedistribuovaného nákladu sbírka Petra Kabeše Odklad krajiny či povídky Ivana Klímy Milenci na jeden den. V reprintech vydaly Rozmluvy několik obtížně dostupných starších titulů autorů katolické orientace (Jakub Deml, Jaroslav Durych, Václav Renč). K úspěšným svazkům patřila též Brouskova antologie české stalinistické poezie Podivuhodní kouzelníci a Hvížďalův rozhovor s Václavem Havlem Dálkový výslech.
Dále se nakladatelství podílelo na distribuci reprintů samizdatových filozofických sborníků (Martin Heidegger, Voegelin & Patočka, Friedrich Nietzsche), pořizovaných nakladatelstvím Athenaeum v Oxfordu, a na několika dalších koedicích. Ze samizdatu Rozmluvy převzaly i Cestu k filozofickému myšlení Josefa Marii Bocheńského. Ojediněle Tomský knižně vydával původně časopisecky publikované texty (Cesta do otroctví F. A. Hayeka vyšla jako příloha časopisu 150 000 slov, Kritika kultu osobnosti Karla Skalického v římských Studiích).
Po příchodu do Prahy vydávaly Rozmluvy s novým číslováním reedice svých úspěšných exilových titulů (Václav Havel, Josef Hiršal, Ivan Klíma, František Moravec, Rio Preisner, Vladimír Škutina) i titulů z jiných exilových nakladatelství (Ivan Kraus). Postupně se též vrátily k rozpracovaným titulům exilového edičního plánu (Podiven /= Petr Pithart, Petr Příhoda, Milan Otáhal/: Češi v dějinách nové doby aj.), připojily původní tvorbu beletristickou (Lubomír Macháček, Miloslav Švandrlík, Martin Vopěnka), publicistickou (Miloš Čermák, Ota Ulč), odbornou (Vladimír Just, František Kautman), příležitostně též literaturu pro děti (knihy Ladislava Dvorského, které v osmdesátých letech podepisoval Miloš Nesvadba), a vydaly první svazek vzpomínek Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové Let let. Do českého prostředí Rozmluvy uvedly práce britského historika a publicisty Paula Johnsona (Dějiny dvacátého století, Dějiny židovského národa).
Po nástupu do čela nakladatelství Academia využil Tomský ediční koncepci Rozmluv ve svém novém působišti; v Academii se stala základem čtenářsky orientované části produkce dosud výhradně vědeckého nakladatelství. Z autorů Rozmluv Tomský do Academie přivedl Miloše Čermáka, Vladimíra Justa, Ivana Klímu, Ivana Krause i Paula Johnsona, jehož některé práce (Nepřátelé společnosti; Dějiny anglického národa) však nadále vycházely i v Rozmluvách, které v té době jiné knihy nevydávaly.
V roce 2007 Rozmluvy svou činnost plně obnovily, avšak téměř výhradně spoluvydavatelskou formou, zejména ve spolupráci s voznickým nakladatelstvím Leda. Soustředí se především na anglosaskou literaturu z různých historických období (od Jane Austenové a Emily Brontëové přes reedice starších překladů Francise Scotta Fitzgeralda, Alana Marshalla či Gilberta Keitha Chestertona k novým překladům Josepha Conrada), kterou doplňuje klasická literatura světová (Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Stendhal) a česká (Karel Čapek), objevují se též překlady současných milostných románů, humoristická próza (Patrick Taylor) a populární edice aforismů. Soustavně Rozmluvy vydávají historické monografie a eseje Paula Johnsona a součástí Tomského edičních záměrů jsou i příležitostné tituly z oblasti literatury faktu (mj. využívající tzv. Mitrochinův archiv).
Próza exilového nakladatelství vycházela běžně v nákladu 2000 výtisků, poezie v nákladu 1000 výtisků. První publikace pražských Rozmluv vyšly v mimořádných nákladech odpovídajících tehdejšímu čtenářskému zájmu, posléze se však vrátily do původní obvyklé výše.
S půlroční periodicitou vycházela v nakladatelství v letech 1983–1987 literární a filozofická revue Rozmluvy (celkem sedm čísel). Řídil ji Alexander Tomský ve spolupráci s Ivanem Divišem, Jiřím Grušou, Josefem Jedličkou a Riem Preisnerem. – Roku 1984 Tomský založil též polské nakladatelství Pod prąd (jako nakladatel uveden Tadeusz Kadenacy) s edičním programem zaměřeným na soudobou českou literaturu v polských překladech; po Škvoreckého Legendě Emöke zde však již žádný další titul nevyšel. – Od roku 1992 Tomský krátce provozoval knihkupectví na Vinohradské třídě v Praze.
Jan Brychta, Pavel Büchler, Jaroslav Hovadík, Jan Koblasa, Lucie Radová. – Václav Kučera.
LITERATURA
Bibliografie: in A. Zach: Kniha a český exil (1995, zde).
Nakladatelské katalogy a propagační tisky: Seznam knih edice časopisu Rozmluvy [1988].
Články: S. Gosman: Kramerius z Vinohrad, Naše rodina 1992, č. 42; M. Čermák: Svět podle Tomského, LidN 25. 5. 1996, příl. NLN; J. Mlejnek: Exilové Rozmluvy a státní Academia, LidN 20. 5. 1997; P. Třešňák: Lovec knih doplatil na úspěch, Respekt 2005, č. 6 (k tomu polemika A. Kočí, č. 8 a A. Tomský, č. 9).
Rozhovory (vše s A. Tomským): Rozhovor s A. Tomským (připr. K. V.), Zpravodaj (Curych) 1982, č. 11; Polska to moja „matczyzna“ (připr. A. Jagodziński), in A. J.: Banici, Kraków 1988; Hovoří nakladatel A. Tomský (připr. J. Čulík), LD 7. 12. 1989; Libri prohibiti na pultech? (připr. Ivan Březina), Kmen 1990, č. 7; Pašoval jsem do Československa (připr. H. Pešinová), My 1991, č. 13; Smeknout a držet palec... (připr. N. Komendová), NK 1992, č. 2; Jsme v džungli? (připr. M. Nyklová), SvSl 15. 2. 1992, příl. Slovo na sobotu;
Rozmluvy o Rozmluvách /a trochu i o Johnsonovi/ (připr. A. Halada), Tvar 1992, č. 20; Rozmluvy s A. Tomským (připr. H. Jirkalová), Čtenář 1993, č. 1; O básních ekonomicky (připr. J. Zahradník), Obratník 1994, č. 3; Pražské rozmluvy s Alexandrem Tomským (připr. M. Mazáčová), Večerník Praha 6. 5. 1994, příl. Dobrý večer; Knize věří (připr. Z. Heřman), SvSl 21. 4. 1995; Postoje českého konservativce (připr. V. Hrabák a J. Machonin), Babylon 1995/96, č. 7; Nikdy jsem svého návratu nelitoval (připr. J. Mlejnek), LidN 29. 11. 1997; Rozmluva o Rozmluvách a Academii (připr. E. Světlík), Dokořán 1999, č. 9; Chodím si pro nápady do antikvariátu (připr. A. Pilátová), Týdeník Rozhlas 2002, č. 10; Nakladatel nesmí být literární snob (připr. J. Leschtina), HN 16. 5. 2003, příl. Víkend, č. 20; Konzervativní půlkacíř (připr. K. Vrána), Týden 2005, č. 5; Proč spí česká literatura? (připr. H. Veličková), Krok 2008, č. 2.
Zjištěné diplomové práce: M. Wollner: Nakladatelství podle A. Tomského (Historie jednoho exilového nakladatelství). Praha, Fak. sociálních věd UK 1992.